Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ruská ekonomika do krize neupadá. Odolává kolapsu

Denně onemocní sto tisíc lidí. Celkem 600 000 nakažených a 28 000 mrtvých

Počet případů nákazy koronavirem překročil celosvětově hranici 600.000, na 28.000 z nich zemřelo. Evropa má již dvakrát více nakažených než Asie. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse.

Pro nakažené seniory budou místa ve čtyřech nemocnicích

Pro seniory z domovů důchodců, u kterých se potvrdí nákaza nemocí COVID-19, vyhradí ministerstvo zdravotnictví 329 lůžek v pražských nemocnicích Na Bulovce a Na Františku, v lázních Toušeň a v Těchoníně.

V Íránu stoupl počet nakažených o více než 3000

V Íránu za posledních 24 hodin přibylo 3076 potvrzených případů nákazy koronavirem, počet úmrtí se zvýšil o 139. Země podle údajů ministerstva zdravotnictví eviduje celkem 35.408 případů a 2517 mrtvých. Informovala o tom agentura Reuters. Spolu s novou bilancí z Íránu počet případů nákazy celosvětově překonal hranici 600.000. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse.

Čínské letadlo do Česka miliony rukavic

Letadlo China Eastern přivezlo dnes do České republiky čtyři miliony ochranných rukavic. Stroj z Číny přistál v ČR dnes ráno, sdělil ČTK ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Na twitteru zároveň uvedl, že hasiči dnes rozvážejí do krajů přes půl milionu respirátorů, tři miliony roušek nebo tisíce ochranných obleků.

Školy učí žáky přes internet. Koronavirus navždy změní školství v Česku

Současná situace, kdy jsou kvůli opatřením proti koronaviru zavřené školy a výuka se vede na dálku, změní školství. Ve svém přání pedagogům k dnešnímu Dni učitelů to uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle něj je dálková forma výuky mnohem náročnější, než když děti seděly v lavicích. Poděkoval vyučujícím, kteří se snaží této změně vyjít vstříc.

USA uvedou na trh test, který odhalí koronavirus za pár minut

Zdravotnická firma Abbott Laboratories oznámila, že získala ve Spojených státech povolení uvést na trh diagnostický test, který dokáže během několika minut zjistit přítomnost koronaviru v těle pacienta. Test bude využíván v ordinacích praktických lékařů i v nemocnicích, uvedla firma.

Zeman odmítl kvůli koronaviru vyhlásit amnestii

Prezident Miloš Zeman odmítl vyhlásit amnestii. Reagoval tak na podnět advokátů, kteří mu tento krok navrhli v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dnes ČTK v tiskové zprávě sdělil, že Zeman je zásadním odpůrcem plošné amnestie. Zároveň tento podnět v současné epidemiologické a ekonomické situaci považuje za škodlivý.

USA vyrobí podle Trumpa 100 000 plicních ventilátorů

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek prohlásil, že Spojené státy vyrobí za 100 dní 100.000 plicních ventilátorů, které poslouží pacientům nakaženým koronavirem.

2422 nakažených. Počet pacientů s koronavirem rekordně stoupnul

Počet potvrzených případů nákazy novým koronavirem v Česku stoupl v pátek o 373, což je zatím nejvyšší denní přírůstek. Celkem je v celém Česku k dnešnímu ránu evidováno 2422 potvrzených případů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví ke koronaviru.

Čína hlásí 54 nových případů koronaviru

Pevninská Čína zaznamenala v pátek 54 nových případů nákazy koronavirem, což je o jeden méně než ve čtvrtek. Všichni infikovaní si nemoc přivezli ze zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na národní zdravotní komisi. Peking již dříve sdělil, že cizinci mají ode dneška vstup do Číny zakázaný.

Počet nakažených prudce stoupá. Česko je 24. nejzasaženější stát světa

Počet lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2 každým dnem stoupá o desítky tisíc. Ve čtvrtek večer byla překonána hranice půl milionů lidí trpících nemocí COVID-19. Nyní už číslo překonalo 550 000. A nepříznivě vypadají i statistiky jednotlivých zemí.

Advokát navrhl Zemanovi kvůli koronaviru vyhlášení amnestie

Advokát Petr Toman navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, aby kvůli pandemii nového typu koronaviru vyhlásil amnestii. Na dopis, který Toman zaslal Zemanovi ve čtvrtek, dnes upozornil Advokátní deník. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ČTK napsala, že se tématem zabývá. Její úřad ale následně popřel spekulace, že by amnestii aktuálně připravoval. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl dotazy ČTK komentovat.

Erdogan vyzval Turky k dobrovolné karanténě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes kvůli šíření nákazy koronavirem vyzval obyvatele Turecka, aby zůstali v "dobrovolné karanténě" a nechodili ven, pokud nemusí. Oznámil rovněž, že jeho země zastaví mezinárodní leteckou dopravu. Informovala agentura Reuters. Turecko už v předchozích týdnech přerušilo kvůli koronavirové pandemii letecké spojení s desítkami zemí.

USA nyní mají nejvíce nakažených koronavirem na světě

Spojené státy se podle Univerzity Johnse Hopkinse staly zemí s největším počtem nakažených koronavirem, s aktuálními 97.000 případy tak překonaly dosud nejpostiženější Čínu. Kanada, severní soused USA, hlásí 4000 nakažených.

Bilance COVID-19: Obětí je přes 26 tisíc, nejvíc nakažených mají USA

Na nemoc COVID-19 ve světě zemřelo už na 26.500 lidí a nákaza se dosud prokázala u asi 580.000 osob, z nichž se téměř 130.000 lidí uzdravilo. Nejvíce nakažených (přes 94.000) se dosud potvrdilo v USA a dnes i Itálie co do počtu infikovaných (téměř 86.500) překonala Čínu, původní ohnisko nákazy.

Šéf WHO varoval před používáním neověřených léků proti koronaviru

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes na pravidelné tiskové konferenci varoval před používáním léků proti koronaviru, jejichž účinnost ještě nebyla prokázána. Podle Tedrose to může naopak způsobit nedostatek těchto léků pro potřebné pacienty s jinou diagnózou.

Pro styk s nakaženými koronavirem stačí většinou FFP2, říká ministerstvo

Pro kontakt zdravotníků s pacienty s nemocí COVID-19 stačí podle doporučení ministerstva zdravotnictví většinou respirátor střední třídy FFP2. Nejvyšší třída ochrany FFP3 je třeba při procedurách, kde vzniká aerosol, například při zavádění dýchací podpory. Měli by je používat také pracovníci infekčních klinik, urgentních příjmů nebo zdravotnické záchranné služby, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Nizozemsko hlásí dalších 112 obětí koronaviru, Belgie prodlužuje karanténu

O dalších 112 úmrtí se dnes zvýšila oficiální bilance obětí nemoci COVID-19 v Nizozemsku, kde tak zemřelo už 546 infikovaných pacientů. Místní ústav veřejného zdraví (RIVM) zároveň oznámil 1172 nových známých případů nákazy koronavirem, celkem jich v zemi od konce února zaregistrovali 8603. V sousední Belgii se od čtvrtka infekce potvrdila u dalších 1049 lidí, počet mrtvých za den stoupl o 69 na celkových 289.

Ve Francii už koronaviru podlehlo téměř 2000 lidí

Ve francouzských nemocnicích za den narostl počet obětí nemoci COVID-19 o 299 na celkových 1995, zatímco počet pacientů hospitalizovaných s touto diagnózou se zvýšil ze čtvrtečních 13.904 na 15.732. Při pravidelné tiskové konferenci o tom večer informoval zástupce ministra zdravotnictví Jérôme Salomon. Pacientů ve vážném stavu je podle něj už 3787, což je přibližně o 400 více než o den dříve.