Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Turecko obvinilo sto lidí ze šíření koronavirové paniky, 19 zatčených

Hamáček: Policisté a hasiči jsou připraveni distribuovat roušky

Policisté a hasiči jsou připraveni distribuovat respirátory, roušky a další ochranné prostředky poté, co objednané zásilky ze zahraničí dorazí do České republiky. Po jednání krizového štábu ministerstva vnitra to uvedl ministr Jan Hamáček (ČSSD). Krizový štáb se zabýval i situací na hranicích nebo oblastmi, které hygienici uzavřeli.

Turkmenistán vykuřuje Covid-19, Kazachstán uzavře hlavní město

Kyrgyzstán dočasně zakázal vstup cizincům kvůli nebezpečí, že by do této středoasijské země mohl proniknout nový typ koronaviru. Oznámila to dnes místopředsedkyně vlády Altynaj Omurbekovová. Kyrgyzstán podle agentury Reuters neoznámil až dosud žádný případ nákazy na svém území, přestože infekce se až na jednu výjimku objevila ve všech sousedních státech.

Zaorálek se omluvil za nedostatek roušek a respirátorů, miliony kusů mají brzy dorazit

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se na twitteru omluvil za nedostatek roušek a respirátorů, na který si stěžují některé nemocnice či zdravotní sestry. Miliony kusů zdravotnického materiálu by podle něj měly do Česka dorazit v řádu dnů. Stát materiál nakupuje zejména v Číně.

České módní salony šijí roušky. Darují je kurýrům či seniorům

České módní salony se začaly věnovat šití roušek, které se mnoha lidem z rizikových skupin nebo přicházejícím denně do úzkého kontaktu s veřejností nedostávají. Roušky k prodeji zatím nabízejí minimálně, spíše zveřejňují návody, jak si je ušít doma. Vyzývají také, aby se lidé zapojili do společného šití roušek pro ty, kteří je potřebují. Vyplývá to z ankety ČTK mezi módními značkami a informací na sociálních sítích.

Covid-19 se nedaří v Německu zastavit. Nakažených je přes 7200

V Německu se dosud koronavirem nakazilo přes 7200 lidí. Dnes dopoledne to ve svém propočtu uvedl deník Bild. Institut Roberta Kocha (RKI) dnes oznámil, že riziko infekce nyní pro obyvatele hodnotí jako vysoké. Podle RKI je nezbytné učinit veškerá opatření, aby se podařilo šíření koronaviru zastavit.

Rozhovor

Pandemie koronaviru potrvá měsíce, předpovídá pro EZ šéf stomatologů Šmucler

ROZHOVOR - Neustále mu vyzvání jeho mobil a je v jednom kole. Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler s telefonem u ucha pomáhá či radí kolegům se zvládnutím současné pandemie koronaviru. Nikdo totiž z vládních úředníků či ministerstva zdravotnictví zubařům neřekl, jak mají ve vyhlášené karanténě fungovat. „Musíme si poradit sami, od toho je komora. Nemůžeme ohrozit pacienty a říci jim, že v době koronaviru se jim prostě kazy dělat nesmějí. Za naše velké vítězství považuji, že se nám podařilo zprovoznit e-shop, na němž si kolegové mohou objednat zdravotní materiál, včetně respirátorů,“ říká exkluzivně pro web EuroZprávy.cz docent Šmucler.

Rozhlas nabízí školákům vzdělávací pořad na stanici Rádio Junior

Český rozhlas (ČRo) zařadil do svého vysílání nový vzdělávací pořad pro děti. Bude ho vysílat každý všední den od 10:00 do 11:00 na stanici pro nejmenší posluchače Rádio Junior. Pořad nazvaný Skoro školní vysílání z pokojíčku Vendy, Fráni nabídne vzdělávání v českém jazyce, prvouce, přírodovědě nebo vlastivědě. První díl mohly děti slyšet dnes. ČTK o tom informovala muvčí Českého rozhlasu Blanka Bumbálková.

Česko má 383 případů koronaviru, tři lidé ve velmi vážném stavu

V Česku je zatím 383 potvrzených případů nákazy koronavirem. Oproti číslům z večera je to o 39 víc, ve srovnání s pondělním ránem činí nárůst 85. První tři lidé se z nemoci zcela vyléčili, naopak jiní tři pacienti nakažení koronavirem jsou ve velmi vážném až kritickém stavu, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Nejvíce případů je v Praze, nejmíň v Libereckém kraji.

Koronavirus zastavil i lanovku na Sněžku, chybí cestující

Kabinová lanovka na Sněžku je od pondělí 16. března do odvolání mimo provoz. Důvodem je nízký zájem turistů v souvislosti s preventivními opatřeními proti šíření koronaviru. ČTK to dnes řekl náčelník lanové dráhy Jiří Martinec. V Krkonoších kvůli koronaviru předčasně skončila zimní sezona. Například středisko Malá Úpa je zcela bez turistů.

Íránci navzdory zákazu kvůli koronaviru vtrhli do svatyní, Izrael bude sledovat mobily

Šíitští konzervativci pronikli na nádvoří dvou významných íránských svatyní, které byly kvůli koronaviru uzavřeny. Informovala o tom dnes íránská státní média. Íránské úřady se snaží zastavit další šíření epidemie v zemi, kterou onemocnění postihlo nejvíce ze všech států na Blízkém východě.

Část autobusů pražské MHD bude končit provoz dříve, už ve 22:30

Provoz na zhruba čtvrtině autobusových linkách pražské MHD bude kvůli koronaviru ukončen o asi hodinu a půl dříve než obvykle. Až do odvolání tak bude jezdit 38 linek pouze do 22:30. Vozy budou nově vždy zastavovat i v zastávkách na znamení. ČTK to dnes sdělila mluvčí dopravního podniku (DPP) Aneta Řehková. Od dnešního rána musí mít všichni cestující povinně zakrytý nos a ústa. Autobusy MHD od pondělí jezdí podle omezených jízdních řádů.

Z Litovle je město duchů, řeší se zásobování či odvoz odpadu. Podobné je to v Uničově

Především otázku zásobování, pomoc starším lidem, ale i chod čerpacích stanic či odvoz komunálního odpadu řeší nyní starostové Litovle a Uničova na Olomoucku, dvou největších měst v oblasti uzavřené kvůli nákaze koronavirem. Již téměř všichni obyvatelé podle vedení města vycházejí do ulic pouze s rouškami, slibovaná zásilka tisíců roušek z kraje však dosud nedorazila. V Litovli podle starosty Viktora Kohouta za posledních 24 hodin nepřibyl další nemocný.

Vojenský speciál přistál v Číně, do ČR přiveze 150 tisíc rychlotestů na Covid-19

Vojenský speciál, který odletěl do Číny pro 150.000 rychlotestů na nový typ koronaviru, přistál v Šen-čenu. Materiál se nyní nakládá, sdělil na twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Letadlo by se mělo vrátit zpět do Česka ve středu.

Španělská armáda pomůže bránit šíření koronaviru mezi bezdomovci

Španělská vláda přijala tento týden v rámci boje proti šíření koronaviru i speciální opatření kvůli lidem bez domova, jimž dosud pomáhají sociální centra a nevládní organizace. Kvůli koronavirové pandemii jim má nyní pomáhat armáda. Španělsko je čtvrtou nejhůře postiženou zemí novým koronavirem, počet potvrzených případů nákazy se tam blíží 10.000 a 340 infikovaných tam už zemřelo.

Covid-19 způsobil chaos. Cestovní ruch se letos rekordně propadne, tvrdí analytici

Mezinárodní cestovní ruch v letošním roce klesne minimálně o 10,5 procenta, což by znamenalo rekordní propad. Odhadla to dnes konzultační společnost Tourism Economics. Zdůvodňuje to rychlým šířením onemocnění, které způsobuje nový typ koronaviru. Současné potíže způsobují chaos v celém sektoru cestovního ruchu.

Většina Japonců je pro odložení olympiády v Tokiu. Vláda a MOV ale trvají na svém

Většina Japonců si myslí, že by olympijské hry v Tokiu měly být kvůli koronaviru odloženy. Ukázal to dnes zveřejněný průzkum deníku Asahi. Japonský premiér Šinzó Abe po videokonferenci se zástupci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 prohlásil, že je pro "kompletní" olympiádu. Ministryně pro olympijské hry Seiko Hašimotová později upřesnila, že tím myslel hry v řádném termínu za účasti diváků.

Škoda Auto by měla zastavit kvůli koronaviru výrobu, navrhuje náměstek MPSV

Automobilka Škoda Auto i další firmy v Česku by měly podle náměstka ministryně práce Robina Povšíka (ČSSD) zastavit kvůli šíření koronaviru výrobu a nechat pracovníky doma.

Lidé z Litovle se nabádají k nošení roušek,sdílejí návody na šití

Především k nošení roušek se nabádají prostřednictvím sociálních sítí lidé z uzavřené oblasti v Litovli na Olomoucku. Sdílejí mezi sebou návody na jejich šití, ale i kontakty na švadleny. Hromadně nabízejí látky nebo povlečení, z nichž je možné ochranné prostředky ušít. Lidé se také zapojují do databáze dobrovolníků, kteří prostřednictvím charity budou ode dneška zajišťovat rozvoz potravin pro starší obyvatele.

Německo začalo s repatriací svých občanů, kteří uvázli v zahraničí

Německo začalo s repatriací Němců, kteří kvůli koronavirovým opatřením uvázli v zahraničí. Dnes to podle agentury DPA oznámil německý ministr zahraničí Heiko Maas, který uvedl, že na repatriační lety Berlín vyčlenil 50 milionů eur (1,4 miliardy korun).