Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Výroba ve Škoda Auto se zastaví, zaměstnanci dostanou 70 procent platu

Pokles české ekonomiky je letos prakticky jistý, soudí analytici

Česká ekonomika za celý letošní rok s největší pravděpodobností poklesne, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Velikost propadu ekonomiky bude podle analytiků záviset nejen na vývoji v ČR, ale i v zahraničí. V případě, že by se zastavila výroba ve velkých podnicích, mohl by být pokles největší od krize v letech 2008 až 2009, tedy i více než pět procent. Na počátku roku ekonomové odhadovali pro letošek růst kolem dvou procent a ještě před týdne většinou počítali nejhůře se stagnací.

Babiš: Ošetřovné se prodlouží, OSVČ podpoří program ministerstva průmyslu

Ošetřovné by se mělo vyplácet za celou dobu epidemie, co budou platit zákazy a školy zůstanou zavřené. Činit by pro zaměstnance mělo 60 procent denního základu výdělku na dítě do deseti let jako dosud. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) po dnešním jednání vlády. Živnostníci, kteří na ošetřovné nemají nárok, by měli dostat peníze z programu ministerstva průmyslu. Kabinet opatření chce upravit svými nařízeními, ne novelami. Nebude tak Sněmovnu žádat o vyhlášení legislativní nouze a rychlé schvalování zákonů.

Bílý dům kvůli koronaviru navrhne opatření za 850 miliard dolarů

Bílý dům kvůli koronaviru navrhuje záchranný balík ekonomických opatření v hodnotě kolem 850 miliard dolarů (20,8 bilionu Kč) pro podniky a daňové poplatníky. S odvoláním na zdroje obeznámené s návrhem to dnes uvedla agentura AP. Upozornila, že by šlo o největší stimulační balík od hospodářské recese z let 2007 až 2009.

Babiš se omluvil za nedostatek roušek. Hamáček zvažuje vyšetřovací komisi

Premiér Andrej Babiš (ANO) se omluvil za nedostatek roušek. Vláda dle něj pro jejich pořízení udělala maximum, poukázal na celosvětový zájem o nákup této komodity. Vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) situace mrzí. Zda někdo udělal chybu by se ale podle něj mělo řešit až po krizi, zřízena by podle něj mohla být třeba vyšetřovací komise. Za nedostatek roušek vládu kritizuje opozice i mnoho lidí. Kvůli nedostatku roušek si je lidé šijí sami.

Bosna kvůli koronaviru vyhlásila stav katastrofy, Severní Makedonie odkládá volby

Bosna a Hercegovina vyhlásila kvůli koronaviru stav katastrofy, aby mohla lépe koordinovat potřebná opatření mezi oběma autonomními regiony, které stát tvoří. Oznámil to dnes předseda ústřední vlády Zoran Tegeltija.

V preventivní karanténě je 419 policistů, nakažený je jeden

V preventivní karanténě kvůli možné nákaze novým typem koronaviru je 419 policistů. Za poslední den jich přibylo 145, uvedla policie na twitteru. Pozitivní test má stále pouze jeden policista z obvodního oddělení v Litovli, kterou v pondělí spolu s dalšími 20 obcemi na Olomoucku uzavřeli hygienici kvůli vyššímu počtu nakažených a potenciálně nakažených kontaktů. V karanténě je také zhruba stovka hasičů, pět příslušníků hasičského sboru je nakažených, doplnila mluvčí Nicole Studená.

Francie je pod karanténou, lidé kvůli ní prchali z velkých měst

Po Itálii, Španělsku nebo Česku dnes zavedla omezení pohybu osob ve snaze dostat pod kontrolu šíření nového koronaviru také Francie. Karanténní režim pro místních přibližně 67 milionů obyvatel začal platit v poledne a podle ministra vnitra Christophea Castanera jsou pravidla v evropském srovnání nejpřísnější. Média informovala o dopoledním "exodu" z velkých měst včetně Paříže, odkud lidé hromadně prchali s cílem přečkat izolaci v méně zalidněných oblastech. Zároveň přicházela varování ohledně vytíženosti francouzského zdravotnictví.

Koronavirus přijde Česko na desítky miliard. Bude nutná změna rozpočtu, řekl Babiš

Situace kolem koronaviru bude stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Českou republiku mnoho miliard až desítek miliard korun. Bude proto potřeba změna rozpočtu, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Rozpočet na letošní rok počítá zatím se schodkem 40 miliard korun.

Putin vyzval Rusy, ať si nedělají zásoby potravin. V Čečensku vypukla nákupní horečka

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval své spoluobčany, ať si nedělají zásoby potravin. Dodávky zboží do obchodů jsou spolehlivé, ujistil šéf státu podle agentury TASS. Již dříve vyzvala Rusy nepodléhat panice a neskupovat zboží druhá nejvýše postavená ústavní činitelka, předsedkyně horní komory parlamentu Valentina Matvijenková.

Kdy dosáhne epidemie Covid-19 v Itálii vrcholu? Experti se neshodnou

Podle expertů, které dnes citovala italská média, by mohlo šíření nákazy nového koronaviru v Itálii vyvrcholit za dva až 11 dní. I pak budou počty nakažených stoupat, už ale ne tak rychlým tempem. Informovala o tom dnes agentura DPA.

Řetězce zpřísňují opatření proti koronaviru. Roušky nejsou, Globus zavádí clony

Potravinářské řetězce zvyšují ochranná opatření proti šíření nového koronaviru. Kaufland dnes začal nabízet balený chléb a rohlíky. Albert vyzývá zákazníky, aby vcházeli do prodejen se zakrytými ústy a nosem. Globus zavádí clony chránící pokladní. Respirátory ani roušky obchodníci pro své zaměstnance nemají a zatím ani nevědí, kdy by se mohla situace změnit.

Covid-19 v ČR: Opozice žádá od vlády jasné informace, navrhuje odklad EET

Vláda by měla jasně informovat o dostupnosti ochranných pomůcek a zveřejnit scénáře pro další vývoj restriktivních opatření přijatých kvůli epidemii koronaviru. Dnes k tomu kabinet samostatně vyzvaly nejsilnější opoziční strany ODS a Piráti. Jejich předáci budou chtít na dnešním jednání s premiérem Andrejem Babiše (ANO) také jednat o opatřeních na podporu ekonomiky. ODS navrhuje například odložení plateb povinných odvodů nebo dočasný zákaz vyvádění dividend do zahraničí. Piráti navrhují rozšíření ošetřovného i na živnostníky nebo větší dostupnost bezúročných půjček pro podnikatele.

Léčba nemoci Covid-19: Ministerstvo dá souhlas k používání remdesiviru v ČR

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula by měl dnes podepsat souhlas resortu s použitím léku na COVID-19 s účinnou látkou remdesivir. Novinářům to řekl po dnešním zasedání vlády. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by lék vyvinutý americkou firmou Gilead mohl do Česka dopravit vládní speciál, protože jeho dovezení aktuálně komplikuje zastavená letecká doprava mezi USA a Evropou.

Škoda Auto kvůli koronaviru uzavře výrobu, oznámil Babiš

Škoda Auto uzavře v pátek výrobu. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Německá automobilová skupina Volkswagen dnes oznámila, že uzavře své evropské závody na dva až tři týdny. Podle odborového předáka Jaroslava Povšíka se však výroba v automobilce Škoda Auto zastaví již ve středu ve 22:00 a znovu bude obnovena v neděli 5. dubna ve 22:00.

Česko má 396 případů koronaviru. Stav jednoho je vážný, řekl Babiš

V Česku je 396 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je o 52 víc než v pondělí večer. Provedených testů bylo zhruba 6600. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). První tři lidé se z nemoci zcela vyléčili, naopak jiní tři pacienti nakažení koronavirem jsou ve velmi vážném až kritickém stavu, informovalo ráno ministerstvo zdravotnictví.

Lékárny začínají instalovat ochranná plexiskla, respirátory chybí

Lékárny v Česku začínají kvůli ochraně svých zaměstnanců instalovat ochranná plexiskla mezi čekající klienty a obsluhu. Důvodem je nedostatek respirátorů, které by ochránily jejich zaměstnance před šířící se nákazou novým koronavirem.

Koronavirus může v Íránu usmrtit miliony lidí, varuje televize. Zatím je 988 obětí

Novému koronaviru v Íránu podlehlo dalších 135 lidí a nyní má epidemie v zemi 988 obětí, informovala dnes s odvoláním na íránské úřady agentura AP. Počet mrtvých se tak oproti pondělí zvýšil bezmála o 16 procent.

Pražští záchranáři pořídí speciální sanitku pro infekční pacienty

Pražská zdravotnická záchranná služba (ZZS) plánuje za zhruba 5,5 milionu korun koupit speciální sanitku pro převoz pacientů s vysoce infekční nákazou. O příspěvku města 2,6 milionu korun na nákup vozu v pondělí rozhodli pražští radní. Zbytek peněz doplatí ZZS z investičního fondu. Nyní převozy vysoce infekčních pacientů pro záchranáře zajišťuje soukromá firma.

Zahájení štafety s olympijskou pochodí bude v Japonsku bez diváků

Na zahájení štafety s olympijskou pochodní, které se uskuteční 26. března ve Fukušimě, nebudou mít přístup diváci. Toto opatření proti šíření koronaviru dnes oznámili pořadatelé. Trasa štafety by měla zůstat zachována, ale výkonný ředitel organizačního výboru Toširo Muto vyzval fanoušky, aby ji sledovali na dálku prostřednictvím přenosu na webu.