Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vědci odhalují, proč koronavirus drtí zrovna Itálii

Koronavirus ukazuje skutečnou tvář lidstva. Na povrch vyplývá to nejhorší, co v nás je

Žena při nákupu v australském supermarketu údajně vytáhla nůž na muže, s nímž se přela o toaletní papír. Na ulicích Londýna byl zbit singapurský student tak surově, že mu útočníci zlámali kosti v obličeji. Demonstranti na ostrově Réunion v Indickém oceánu vítají cestující na výletních lodích tím, že na ně vrhají kameny. Tak vypadá podle televize CNN 21. století, doba, kdy svět bojuje s pandemií koronaviru. Na povrch vyplývá to nejhorší v nás.

EU uzavírá hranice před světem, Čína se potýká s importem viru

Evropská unie, která se potýká s narůstajícím počtem nakažených novým typem koronaviru i jeho obětí, uzavírá na 30 dní své vnější hranice. Dohodl se na tom dnes krizový videosummit sedmadvacítky. Itálie, nejzasaženější evropská země, hlásí celkem 2503 mrtvých a 31.506 nakažených.

Rychlý a levný test na koronavirus? Laboratoř Tilia musí podle Prymuly požádat o certifikaci

Laboratoř Tilia si musí podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly požádat o běžný proces schválení svých testů na COVID-19 Státním zdravotním ústavem. Musí být podle něj ověřena jejich účinnost. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání vlády. Média dnes informovala o tom, že lékařka Soňa Peková z Tilia Laboratories vyvinula vlastní test, který by měl být jednodušší.

Trump chce vypomoci Američanům kvůli koronaviru hotovostí

Americký prezident Donald Trump plánuje vypomoci Američanům kvůli ekonomickým dopadům nového koronaviru také hotovostí - někteří mohou od vlády dostat šek i na 1000 dolarů (necelých 25.000 Kč).

Ve Francii je 7730 nakažených koronavirem, počet mrtvých stoupnul na 175

Ve Francii od pondělka přibyla více než tisícovka nakažených novým koronavirem, celkem už testy prokázaly infekci u 7730 lidí. Počet mrtvých se za posledních 24 hodin zvýšil o 27 na 175.

Firma Batist začala vyrábět roušky s nanovlákny, měsíčně milion kusů

Firma Batist Medical z Červeného Kostelce na Náchodsku zahájila výrobu nových roušek s filtrem z nanovláken, které mají lepší filtrační schopnost než obyčejné ústenky. Nová linka by měla měsíčně produkovat až milion nových obličejových nanomasek, sdělili ČTK večer zástupci firmy. Výroba začala minulý týden a firma vyrobila už více než 50.000 nanoroušek. Cena za kus je 25 Kč.

Zdravotní pojišťovny budou hradit i péči lékařů na dálku

Zdravotní pojišťovny budou zohledňovat to, že lékaři v době epidemie COVID-19 museli omezit provoz ordinací. Více ale radí přes internet a telefon. ČTK to dnes řekl prezident České stomatologické komory Roman Šmucler po jednání se zdravotními pojišťovnami.

Vakcína na koronavirus může být ještě letos, zní z EU

Vakcína proti novému druhu koronaviru by mohla být připravena do podzimu. Podle agentury AFP to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po schůzce se zástupci německé laboratoře CureVac. EU podle ní výzkum podpoří částkou až 80 milionů eur (2,2 miliardy korun).

Itálie hlásí už přes 30 tisíc nakažených koronavirem a 2503 mrtvých

V Itálii už se novým koronavirem nakazilo celkem 31.506 lidí, oproti pondělí se tak počet infikovaných zvýšil o 2989. Informoval o tom dnes šéf civilní ochrany Angelo Borrelli. Podle agentury Reuters je ale denní nárůst počtu případů infekce o 12,6 procenta nejmenší od 21. února. Za uplynulých 24 hodin zemřelo 345 lidí, kterým byla diagnostikována nemoc COVID-19, celkem je v zemi mrtvých už 2503.

Linka 1212 je přetížená. Využijte web či chat, vyzvali autoři

Využívejte také web ministerstva zdravotnictví nebo chat, vyzvali veřejnost autoři přetížené linky 1212 o novém typu koronaviru. Devadesát operátorů na ní od spuštění v neděli do pondělního večera odbavilo 15.000 hovorů a 6000 chatů, sdělil dnes ČTK Jan Kysela, člen uskupení firem, které za iniciativou COVID19CZ stojí.

Ministerstvo zdravotnictví povolilo použití Remdesiviru proti koronaviru

Ministerstvo zdravotnictví dočasně povolilo užití experimentálního léku na COVID-19 Remdesivir americké firmy Gilead v ČR. Vyplývá to z dokumentu, který dnes vyvěsilo na webu. Pro pacienta v kritickém stavu ho žádá Všeobecná fakultní nemocnice, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

Opatření proti koronaviru dolehla na čtyři pětiny firem

Preventivní opatření vlády na zabránění šíření koronaviru dolehla už na více než čtyři pětiny firem. Největší část podniků očekává pokles tržeb o dvě až čtyři pětiny proti tomu, co by utržily bez dopadů koronaviru. Největší potíže mají živnostníci a menší firmy, vyplývá z bleskového šetření Hospodářské komory ČR.

ČNB: O poklesu ekonomiky nikdo nepochybuje. Podpořit ji může jen vláda

V současné situaci není nikdo jiný než vláda, kdo může alespoň částečně podpořit chod ekonomiky, pokud dojde v některých firmách nebo oblastech ekonomiky ke kolapsu. České televizi to dnes řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dodal, že dnes již nikdo nepochybuje o poklesu ekonomiky v letošním roce. Za nynější situace ale není možné podle guvernéra říci, jak velký ten pokles bude.

Vítězství nad koronavirem přijde dřív, než lidé myslí, tvrdí Trump

V boji s nákazou koronaviru nastal v USA pokrok, vítězství bude dosaženo dřív, než si lidé myslí. V Bílém domě to dnes prohlásil americký prezident Donald Trump. Žádné problémy v distribuci a předepisování léčiv se podle šéfa Bílého domu ve Spojených státech neočekávají.

COVID-19: V Itálii se nakazilo už 1700 zdravotníků. EU by měla být solidární, žádají Lékaři bez hranic

Počet lidí s onemocněním COVID-19 v řadě evropských zemí rychle narůstá a Evropa je nyní epicentrem pandemie této nemoci. Lékaři bez hranic proto vybízejí jednotlivé země, aby nezapomínaly na vzájemnou solidaritu. Je důležité, aby se dostalo nezbytné zdravotnické vybavení (včetně ochranných pomůcek pro zdravotníky jako jsou roušky či respirátory) tam, kde je ho zoufale zapotřebí.

Miloš Zeman pronese tento týden projev k národu

Prezident Miloš Zeman pronese v tomto pracovním týdnu projev k národu. Uvedla to dnes Česká televize s odkazem na mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka.

Prymula: Epidemie koronaviru v Česku by mohla za měsíc začít klesat

Za optimistického předpokladu, že všichni budou dělat to, co mají, bude epidemie koronaviru v České republice narůstat ještě zhruba měsíc, pak by měla jít dolů. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Domov důchodců v Madridu má 70 nakažených koronavirem, 19 obětí

V jednom madridském domově důchodců zemřelo kvůli novému koronaviru 19 seniorů a nejméně 70 dalších jeho klientů je nakaženo, informoval dnes deník El País s odvoláním na zdravotníky tohoto soukromého zařízení. Jeho vedení se k informaci nevyjádřilo. Už v pondělí agentura Europa Press uvedla, že příbuzní zemřelých v tomto domově si stěžují na nedostatek informací od jeho zaměstnanců a špatnou zdravotní péči v tomto zařízení na předměstí španělské metropole.

Výroba ve Škoda Auto se zastaví, zaměstnanci dostanou 70 procent platu

Výroba v automobilce Škoda Auto se kvůli epidemii nového koronaviru zastaví. Firma ve středu ve 22:00 odstaví všechny své závody, tedy Mladou Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí. Zaměstnanci budou od 18. března do 29. března dostávat 70 procent platu, poté 75 procent. Ve firmě jsou již dva potvrzené případy nákazy koronavirem, píše vedení automobilky v dopise zaměstnancům, který má ČTK k dispozici.