Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rakousko chce kvůli koronaviru nasadit školní lékaře

Koronavirus ohrožuje uzavření kauzy hejtmana Půty, líčení odročeno

V Liberci se v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru nebude ve čtvrtek ani v pátek konat soudní líčení v korupční kauze, kde je mezi 12 obžalovanými i hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Soudce Petr Neumann jednání s ohledem na aktuální situaci odročil, řekla dnes ČTK mluvčí libereckého soudu Karolína Francová. Hrozí tak, že se kauzu nepodaří uzavřít, neboť Neumann ve funkci soudce skončí na konci května.

Pivovar Litovel zastavil výrobu piva, je v uzavřené oblasti

Pivovar Litovel nejméně na dva týdny zastavil výrobu a distribuci piva. Litovel na Olomoucku od pondělního rána spadá do oblasti uzavřené hygieniky kvůli vyššímu výskytu koronaviru. Pozastavení výroby litovelský pivovar oznámil na sociálních sítích. Pivovar Litovel ročně uvaří v průměru 210.000 hektolitrů piva a zaměstnává dvě stovky lidí.

Rumunsko chystá ekonomická opatření, Moldavsko má první úmrtí na Covid-19

Rumunská menšinová vláda se dnes chystá přijmout soubor opatření v hodnotě téměř dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), aby pomohla ekonomice překonat dopady koronaviru, uvedl podle agentury Reuters ministr financí Florin Citu. Rumunsko, které v pondělí vyhlásilo stav nouze, má zatím 217 potvrzených případů nákazy, ale žádné úmrtí. Sousední Moldavsko dnes ohlásilo prvního mrtvého.

Von der Leyenová: Všichni, kdo nejsme experti, jsme koronavirus podcenili

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v rozhovoru s německým deníkem Bild připustila, že spolu s dalšími politiky podcenila nový typ koronaviru.

První pozitivní test na koronavirus hlásí i NHL! Postiženým je hráč Ottawy

První pozitivní test na koronavius nově hlásí i nejslavnější hokejová soutěž světa, tedy kanadsko-americká NHL. Prvním nakaženým se měl stát nejmenovaný hokejista Ottawy, jak oznámilo vedení tohoto klubu. Zmíněný hráč má prý mírné příznaky nemoci COVID-19 a proto se tak v současné době nachází v karanténě. Ostatní členové tymu byly pak klubovým vedením vyzváni k tomu, aby se zdržovali kontaktů s dalšími lidmi a zároveň si tak hlídali svůj zdravotní stav.

V Česku je 464 potvrzených případů koronaviru, testů přibylo

Česko má 464 potvrzených případů nákazy koronavirem. V úterý přibylo 81 nakažených. Vyléčeni zůstávají tři lidé. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. Testů bylo dosud provedeno přes 7600.

Covid-19 nabírá další rozměr. Očekává se růst počtu pacientů s úzkostnými poruchami

Odborníci v souvislosti s šířením koronaviru a s tím spojeným stresem očekávají nárůst počtu pacientů s úzkostnými poruchami. Psychiatrická zařízení nemají dostatek ochranných pomůcek. Odkládají se plánované neakutní hospitalizace, vyčleňují izolační pokoje pro případně nakažené pacienty a přijímají další opatření, sdělil dnes ČTK mluvčí klecanského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jan Červenka.

V karanténě je přes 100 zaměstnanců DPP, nakazil se strojvedoucí metra

V karanténě kvůli koronaviru je už přes 100 pracovníků Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podnik to dnes oznámil v tiskové zprávě. V úterý uvedl, že se koronavirem nakazil jeden strojvedoucí metra a bylo dohledáno 27 pracovníků podniku, kteří s ním přišli do styku. S cestujícími ale strojvedoucí podle DPP v kontaktu nebyl. Podnik má zhruba 11.000 zaměstnanců.

Čínské banky lákají klienty na neobvyklý dárek - masky

Čínské banky našly nový způsob, jak přilákat nové klienty. Při založení účtu jim nabízejí dárky, o které by ještě nedávno zřejmě nikdo nejevil zájem - roušky a dezinfekční prostředky. Jak počet nových případů nemoci COVID-19 v zemi klesá, musí se banky vypořádat se dvěma problémy.

Koronavirus donutil aerolinky uskutečnit nejdelší linkový let

Cestovní omezení přijímaná mnohými státy kvůli současné pandemii nového typu koronaviru mají obzvlášť neblahé důsledky na letecký průmysl. V důsledku současných výjimečných opatření však francouzská aerolinka Air Tahiti Nui uskutečnila dosud nejdelší linkový přímý let v historii.

Firma Sanofi nabízí "slibný" prostředek na léčbu COVID-19

Francouzská farmaceutická firma Sanofi je připravena dát úřadům k dispozici miliony dávek antimalarika Plaquenil, které vykázalo "slibné" testy při léčbě nemoci COVID-19 způsobované novým koronavirem.

Pentagon uvolní úřadům pět milionů respirátorů a plicní ventilátory

Pentagon poskytne federálním zdravotnickým úřadům pět milionů respirátorů a 2000 plicních ventilátorů. Pomoc v boji proti pandemii nového koronaviru oznámil americký ministr obrany Mark Esper. Newyorský starosta Bill de Blasio naznačil, že největší město USA by do 48 hodin mohlo vyhlásit omezení pohybu pro svých více než osm milionů obyvatel.

Vojtěch neodvolá šéfa Bulovky. Ten vyzval k nenošení roušek, pak se omluvil

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se nechystá odvolat ředitele pražské Nemocnice na Bulovce Jana Kvačka kvůli výzvě nemocnice, aby personál nenosil neustále roušky. Ministr to v úterý večer řekl v České televizi (ČT). Kvačkovo odvolání žádal premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Vojtěcha byla výzva chybou, Kvaček se musí omluvit, uvedl. Kvaček se následně v prohlášení omluvil.

V Austrálii je stav biobezpečnostní nouze. Opatření proti Covid-19 potrvají nejméně půl roku

Australský premiér Scott Morrison dnes varoval, že opatření proti šíření koronaviru budou trvat nejméně šest měsíců. Země má už 454 potvrzených případů. Šéf vlády oznámil, že vyhlásil stav biobezpečnostní nouze.

Čína má 13 nových případů koronaviru, Jižní Korea 93. Obětí nákazy jsou tisíce

Pevninská Čína hlásí za úterý 13 nových potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, což je o 21 méně než předchozí den. Počet nakažených tak dosáhl 80.894, uvedl dnes čínský zdravotnický úřad. Obětí infekce přibylo 11, a do úterního večera jich tak v pevninské Číně bylo 3237. Korea dnes oproti úterku hlásí 93 nových případů nákazy a dohromady už 8413.

Boj s koronavirem je záminkou k potlačování lidských práv, tvrdí analytičky

NÁZOR - Ruské úřady minulé úterý zakázaly až do 10. dubna shromáždění více než 5 tisíc lidí s argumentem, že jde o nezbytné opatření k omezení šíření nemoci covid-19, poukazují Allie Funková a Isabel Linzerová v komentáři pro server Washington Post. Analytičky z neziskové organizace Freedom House podotýkají, že takové opatření může být ve zdravotní krizi skutečně zásadní, ale oznámeno bylo v ten samý den, kdy ruský prezident Vladimir Putin podpořil opatření, které mu umožní zůstat v úřadu až do roku 2036.

Rozhovor

Jak se žije v uzavřeném městě? Podnikatel pro EZ z centra karantény

ROZHOVOR - Největší panika už pominula. Obyvatelé Uničova, který je stejně jako dalších 20 měst i obcí na Olomoucku hermeticky uzavřené od pondělního rána kvůli výskytu nákazy nového typu koronaviru COVID-19, si již na karanténu pomalu zvykají. „Přesto je pro všechny nastalá situace psychicky náročná. Město je vylidněné, omezený je i výrobní proces ve firmách,“ líčí své pocity pro web EuroZprávy.cz Pavel Nezval, zdejší podnikatel.

V Česku je už 434 nakažených koronavirem

Česko má k dnešním 18:00 už 434 případů nákazy novým koronavirem. Od pondělního večera tak přibylo 90 případů. Nejvíce nakažených je stále v Praze. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Testů na koronavirus bylo v Česku provedeno zatím celkem zhruba 6600, uvedl odpoledne po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Státní ústav: Na nákazu Covid-19 může tělo připravit rybí tuk a vitamin D

Zánětům plic souvisejícím s nemocí COVID-19 může podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pomoci předcházet rybí tuk a vitamin D. Navýšení jejich hladiny v těle může trvat šest týdnů až šest měsíců, uvedl na webu profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.