Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zákaz vycházení bez ochrany obličeje. Obchody budou dvě hodiny denně jen pro seniory

Belgie vyhlásila celostátní karanténu. 243 nových případů koronaviru, čtyři další úmrtí

V Belgii od dnešního poledne začala platit celostátní karanténa. Úřady hlásí 243 nových případů nákazy novým koronavirem, celkový počet nakažených stoupl na 1486.

Babiš už netrvá na odvolání ředitele Bulovky

Premiér Andrej Babiš (ANO) už netrvá na odvolání ředitele pražské Nemocnice na Bulovce Jana Kvačka kvůli výzvě nemocnice, aby personál nenosil neustále roušky. Věc si s nemocnicí vysvětlili, řekl předseda vlády na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už v úterý večer České televizi (ČT) řekl, že se ředitele odvolat nechystá.

Blízkovýchodní státy čelí kritice. Podle WHO málo informují o nákaze koronavirem

Regionální šéf kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) pro východní Středomoří Ahmad Mandharí dnes uvedl, že Blízkovýchodní státy dostatečně neinformují o některých případech nákazy novým koronavirem a vyzval ke zintenzivnění boje s nemocí.

Rusko se opět snaží rozvrátit Západ. Spustilo dezinformační kampaň o koronaviru

Ruská média spustila "významnou dezinformační kampaň" proti Západu, aby zhoršila dopad epidemie koronaviru, vyvolala paniku a nedůvěru, uvádí se v dokumentu Evropské unie, s jehož obsahem se seznámila agentura Reuters.

V Kyjevě o okolí platí kvůli koronaviru stav nouze. Za porušení karantény hrozí vězení

Ukrajinské úřady dnes vyhlásily v Kyjevě a okolní oblasti mimořádný stav ve snaze zabránit dalšímu šíření nákazy novým koronavirem. Toto rozhodnutí potvrdila vláda, uvedl list Ukrajinska pravda.

Nákupní centra upozorňují, že jsou zákazem prodeje také zasažena

Zákaz provozu většiny prodejen a služeb poznamenává také nákupní centra. Jejich součástí jsou obchody s potravinami, drogerie či trafiky, které mají z vládního nařízení výjimku. Centra jsou tak pro zákazníky otevřena. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí uvedl, že centra by měla zohlednit případné pozdější platby svých nájemců. Předseda výboru asociace nákupních center Jan Kubíček ale upozornil, že nedává smysl o nákupních centrech hovořit separátně. Jsou podle něj součástí dodavatelsko-odběratelských vztahů, uvedl na dotaz ČTK.

Evakuace pacientů s Covid-19: Ve městě na jihu Francie zasahuje armáda

Přetíženému zdravotnictví na severovýchodě Francie dnes přichází na pomoc armáda. Francouzská média informují, že do města Mylhúzy vyslala svůj Airbus s vybavením pro poskytování intenzivní lékařské péče, aby evakuovala šest pacientů, kteří tam byli hospitalizovaní ve vážném stavu po nákaze novým typem koronaviru. Mají být přemístěni do nemocnic na jihu Francie.

ČSSZ dosud dostala přes 17 tisíc e-neschopenek kvůli karanténě

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala dosud přes 17.000 elektronických neschopenek kvůli karanténě. Nejvíc jich je v Praze a v Moravskoslezském kraji. Správa aktuální údaje zveřejnila na svém webu. Ze statistik úřadu vyplývá, že zhruba 530 lidem už měla dvoutýdenní izolace skončit.

Do Litovle přišlo prvních 2800 roušek, dostaly je i prodavačky

Město Litovel s téměř 10.000 obyvateli, které je od pondělí uzavřené kvůli nákaze koronavirem, získalo prvních 2800 roušek, které zástupci radnice začali okamžitě distribuovat mezi sociální pracovníky, místní hasiče, ale i zaměstnance pošt. Ochranné prostředky, které získalo v úterý večer město od hejtmanství, putovaly od dnešního rána také prodavačkám v obchodech. Na další várku město čeká, řekl dnes ČTK starosta Litovle Viktor Kohout.

Kraje nařizují povinné nošení roušek, za neuposlechnutí hrozí pokuta

Pardubický kraj nařídil lidem, aby od dnešních 18:00 povinně nosili na veřejnosti roušky nebo jinou ochranu dýchacích cest. Vláda paralelně takovou povinnost zavádí od dnešní půlnoci. V Pardubickém kraji je od 10. března 14 potvrzených nákaz novým koronavirem. Stále se hygienikům daří vypátrat původ nakažení, uvedl dnes hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Osm z deseti restaurací v ČR kvůli koronaviru zavřelo, tržby strmě klesly

Osm z deseti restaurací kvůli vládnímu nařízení v boji s koronavirem v neděli zavřelo, tržby gastronomických podniků klesly na 15 procent proti běžnému období. Dnes to v tiskové zprávě uvedl poskytovatel platebních systémů Dotykačka. Vláda od soboty zakázala kvůli šíření nákazy COVID-19 přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, výjimkou jsou provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem.

Facebook blokoval seriózní zprávy o koronaviru, chybu už prý napravil

Automatické kontroly sociální sítě Facebook v noci na dnešek blokovaly zprávy seriózních médií o pandemii koronaviru jakožto závadný obsah. Příspěvky s odkazy na zpravodajské weby BBC, Axios nebo Politico byly označovány za "spam" a uživatelům, kteří je sdíleli, přicházela upozornění, že porušili zásady platformy.

Stovky Čechů ze zámoří žádají MZV o pomoc s návratem

Stovky českých občanů ze zámoří se obrátily na ministerstvo zahraničí a české zastupitelské úřady se žádostí o pomoc při návratu do Česka. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová. Diplomacie v úterý oznámila, že při návratech občanů jedná o spolupráci s ostatními zeměmi Evropské unie. Ministerstvo organizuje i autobusovou přepravu lidí, kteří uvízli v Evropě. Čechům ale doporučuje, aby se přednostně snažili využít komerční možnosti cesty do Česka.

Proč v Itálii umírá tolik lidí na koronavirus? Expert má překvapivou odpověď

NÁZOR - Pandemie nemoci covid-19 se nadále zhoršuje a velká pozornost, například ve Spojených státech, je věnována zlepšení dostupnosti diagnostických testů, poukazuje Kent Sepkowitz v komentáři pro server CNN. Expert na kontrolu nemocí z výzkumného ústavu Memorial Sloan Kettering, vysvětluje, že testy sice mohou přispět k omezení rizika přenosu, mnoho odborníků je však spíše spojuje s důležitou statistikou, kterou je úmrtnost na nemoc.

Švýcarsko přikročilo k nejrozsáhlejší mobilizaci armády od války

Švýcarsko povolalo kvůli pandemii koronaviru na výpomoc do nemocnic a zdravotnických zařízení stovky vojáků. Švýcarská ministryně obrany Viola Amherdová nasazení vojáků označila za největší mobilizaci vojenských sil v alpské konfederaci od druhé světové války, napsala dnes agentura DPA.

Koronavirus dopadá na Čechy. Senát podle Vystrčila udělá vše, aby se pomohlo zasaženým

Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) udělá vše, aby stát pomohl těm, kteří jsou existenčně ohroženi karanténou kvůli novému koronaviru. Vystrčil zmínil hlavně živnostníky. Podobně jako představitelé dalších klubů doporučil dodržovat nařízená opatření.

V Praze přistálo letadlo z Číny, přivezlo rychlotesty na koronavirus

Na vojenském letišti Praha-Kbely přistál dnes v noci vojenský speciál, který přivezl 150.000 rychlotestů na nový typ koronaviru. Přivezl je z čínského Šen-čenu. Z letiště se začaly testy od časného rána rozvážet do distribučních míst i přímo do nemocnic. Určeny budou mimo jiné pro obyvatele míst, které byly kvůli nákaze uzavřeny, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Další budou určeny pro testování policistů, vojáků či hasičů nebo pro velké nemocnice. Pomůcky z letiště přepravily na Moravu i policejní vrtulníky.

V Praze jezdí speciální sanita vyčleněná pro lidi s COVID-19

V Praze jezdí od úterý speciální sanita pro lidi s podezřením nebo potvrzenou nákazou COVID-19. Posádka má protichemické obleky pro opakované použití, celoobličejové masky a filtroventilační jednotku pro dýchání, informovala dnes Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Hlavního města Prahy v tiskové zprávě.

Nakažená zdravotnice z Frýdku-Místku: Měla jsem jen chrapot a rýmu

Zdravotnice nemocnice ve Frýdku-Místku, která se nakazila koronavirem, dnes zareagovala na otevřený dopis, kterým ji v pondělí podpořilo vedení zdravotnického zařízení. Popsala v něm, že v době odběru měla jen chrapot a rýmu a byla bez teploty. Dopis nemocnice zveřejnila na svých facebookových stránkách.