Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Papež František se modlil za politiky, kteří přijímají nepopulární kroky

Epidemiolog Maďar doporučuje omezit cestování na minimum

Expert na cestovní medicínu a epidemiolog Rastislav Maďar doporučuje v současné situaci, kdy kvůli šíření koronaviru Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii, omezit cestování na minimum. Podle něj se stav ve světě muže velmi rychle měnit. Cestovatelům pak hrozí karanténa, problémy s návratem domů i stigmatizace v očích kolegů či sousedů.

Nezaměstnaní musí karanténu hlásit úřadu práce, jinak hrozí sankce

Nezaměstnaní, kteří skončí v nařízené karanténě, to musí ohlásit úřadu práce. Doložit musí potvrzení od lékaře či hygieniků. Poslat ho mohou elektronicky i poštou, doručit ho za ně do podatelny úřadu může i někdo jiný. ČTK to dnes sdělila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Pokud uchazeči o práci bez omluvy ve stanovených termínech do úřadu nedorazí, hrozí jim vyřazení z evidence a ztráta dávek. Na dálku mohou lidé požádat i o zařazení do evidence a zprostředkování místa a také o dávky.

Čína kvůli koronaviru zakázala výstupy na Mount Everest

Čína kvůli epidemii nového koronaviru zakázala výstupy na Mount Everest ze své strany, píše dnes AFP. Rozhodnutí přichází jen několik týdnů před zahájením hlavní sezony výstupů na nejvyšší vrchol světa.

Ekonomické potíže kvůli koronaviru: Třetina českých firem má zaměstnance v karanténě

Potíže kvůli šířící se nákaze nového typu koronaviru pociťuje víc než třetina českých průmyslových firem. Zaměstnance v karanténě má třetina podniků, problém s dodávkami mají nebo očekávají zhruba dvě pětiny společností. Komplikace s dopravou a logistikou řeší zhruba 36 procent firem. V souvislosti s koronavirem by se mohla do potíží s cash flow dostat pětina podniků.

Pro turisty se zavírají některé kostely v Praze, mše budou do 100 lidí

Až do odvolání je ode dneška uzavřen pražský kostel sv. Mikuláše na Malé Straně. Uvádí to s odvoláním na nařízení vlády zabránit shromážděním lidí nad 100 osob pražské arcibiskupství na svém webu. Kostel patří k těm, které v Praze turisté nejvíce navštěvují.

Liberecký kraj oznámil prvního pacienta s koronavirem, jde o ženu

Liberecký kraj má první potvrzený případ nemoci COVID-19. Onemocnění prokázal test u devětapadesátileté ženy, která byla lyžovat v Itálii. Průběh onemocnění zatím není závažný, přesto leží na infekčním oddělení Krajské nemocnice v Liberci, řekl ČTK ředitel Krajské hygienické stanice v Liberci Vladimír Valenta. Aktuálně podle něj hygienici čekají na výsledky testů dalších 12 pacientů.

10 tisíc nakažených koronavirem na Blízkém východě, Írán žádá MMF o pomoc

Írán požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o mimořádnou finanční pomoc, jež by zemi pomohla v krizi vyvolané šířením nového typu koronaviru. Na twitteru to dnes oznámil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Írán patří k zemím s nejvyšším počtem případů nákazy. Ve středu ohlásil 9000 nakažených a 354 mrtvých.

Evropské akcie kvůli zákazu cestování do USA prudce oslabují

Evropské akcie dnes prudce oslabují a jejich hlavní index je nejníže za téměř čtyři roky. Velmi výrazně klesají zejména aerolinky. Oznámený zákaz cestování z Evropy do Spojených států totiž prohloubil obavy investorů z negativních dopadů nového typu koronaviru na ekonomiku.

Pacient nula. Covid-19 se do Itálie dostal z Německa, tvrdí vědci

Nový typ koronaviru se na sever Itálie nemusel dostat přímo z Číny, jak se dosud předpokládalo. Podle výzkumu vědců z univerzity v Miláně, o kterém dnes informovala italská média, se totiž "pacient nula" nejspíš nakazil v Německu, odkud do Lombardie přiletěl už na konci ledna.

V Praze je 48 případů nákazy koronavirem, jeden pacient ve vážném stavu

V Praze bylo do středy 48 případů nákazy koronavirem. Na Bulovce je šest hospitalizovaných, jeden na JIP. Kromě Itálie a USA přijeli také z Izraele. Vyplývá to z informací premiéra Andreje Babiše (ANO) na twiteru, nemocnice na twitteru a na webu pražské hygienické stanice. V Česku bylo k dnešnímu ránu 94 lidí s nemocí COVID-19 z více než 1800 ukončených testů.

NBA přerušila sezonu. U hráče Utahu byl potvrzen koronavirus Covid-19

Basketbalová NBA přerušila na neurčito sezonu. Jeden z hráčů Utahu, podle neoficiálních informací Francouz Rudy Gobert, byl krátce před středečním zápasem proti Oklahomě pozitivně testován na koronavirus. Utkání bylo okamžitě odloženo.

Koronavirus: Hamáček chce nouzový stav, znovu se zavedou kontroly na hranicích

Ministr vnitra a místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) dnes rozhodne o znovuzavedení kontrol na německých a rakouských hranicích. Od páteční půlnoci bude zakázáno přecházet hranice jinde než na 11 hraničních přechodech. Hamáček po vládě také chce, aby vyhlásila nouzový stav. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se situace kolem koronaviru nevyvíjí úplně dobře a je třeba reagovat rychle a razantně hned na začátku, aby se ČR nedostala do stavu jiných zemí.

Koronavirus v Itálii: Lékaři se rozhodují, koho zachránit. Nesmíte se s nikým potkat, píše obyvatelka

Itálie eviduje po Číně nejvíce osob nakažených novým typem koronaviru. Počet pozitivních testů i úmrtí zde aktuálně roste nejrychleji z celého světa, celkem už se v Itálii nakazilo přes 12 000 lidí a nepřežilo 827. Jedna z tamních obyvatelek na sociální síti popsala, jak vypadá život v zemi z pohledu obyčejného člověka.

Karlovarský kraj má prvního nakaženého koronavirem, byl v Itálii

Karlovarský kraj má první potvrzený případ nákazy novým typem koronaviru. Jde o muže ve věku nad 65 let, který byl na lyžařském pobytu v severní Itálii, řekla dnes ráno ČTK mluvčí Krajské hygienické stanice Karlovy Vary Michaela Zajíčková.

V Česku je 94 případů koronaviru, nákaza je ve všech krajích

V Česku zůstává k dnešnímu ránu 94 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, během noci počet infikovaných nestoupl. Onemocnění se už objevilo ve všech 14 krajích, nejvíc je jich v Praze - 48.

Na jižní Moravě zůstávají tři případy koronaviru, otestováno bylo už 108 lidí

V Jihomoravském kraji se k dnešnímu ránu v souvilosti s koronavirem podrobilo odběrům už 108 lidí, což je oproti středečnímu odpoledni nárůst o 22 odběrů. Zůstávají tři potvrzené případy, u 32 lidí se na výsledky čeká a zbytek je negativní. ČTK to řekla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Karanténa se rozrostla o dva lidi na 12 kvůli tomu, že dva lidé byli v kontaktu s prvními třemi potvrzenými případy v Brně.

Zákaz cest z Evropy do USA: Asijské akciové trhy v reakci prudce oslabily

Asijské akciové trhy dnes prudce oslabily poté, co americký prezident Donald Trump kvůli novému typu koronaviru rozhodl o zákazu cest z Evropy do Spojených států. To posílilo obavy investorů z negativních dopadů epidemie koronaviru na světovou ekonomiku.

Řecko ohlásilo první případ úmrtí na nemoc Covid-19, nakažených je 99

Řecké úřady dnes oznámily první úmrtí na nemoc COVID-19, způsobenou novým typem koronaviru. Chorobě podlehl 66letý muž, který se na konci února vrátil z náboženské poutě po Izraeli a Egyptě. Informovala o tom agentura Reuters. Řecko ke středečnímu večeru evidovalo 99 potvrzených případů onemocnění.

Kazachstán zrušil veřejné akce, v zemi se koronavirus zatím nepotvrdil

Kazachstán dnes ve snaze zabránit rozšíření koronaviru zrušil veškeré veřejné akce a přijal preventivní opatření. V zemi dosud není jediný potvrzený případ nákazy, podle kazašských úřadů je však rozšíření pandemie na území země pouze otázkou času.