Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Babiš popřel spekulace: Praha v karanténě nebude, obchody zůstanou otevřené

Epidemie Covid-19 v Číně zpomaluje, nárůst nakažených hlásí Thajsko

Pevninská Čína hlásí za středu 15 nových případů nákazy koronavirem. Oznámila to dnes podle agentury Reuters čínská zdravotní komise. Nových případů je méně než v úterý, kdy jich přibylo 24. Dosud se v Číně, bez autonomního Hongkongu a Macaa, novým typem koronaviru nakazilo 80.793 lidí. Oproti předchozímu dni v kontinentální Číně přibylo 11 obětí viru. Dohromady tak pevninská Čína eviduje 3169 mrtvých.

Tom Hanks a jeho žena se nakazili koronovairem

Oscarový herec Tom Hanks a jeho žena, producentka a herečka Rita Wilsonová, se nakazili novým koronavirem. Slabost dvojici přepadla při jejím nynějším pobytu v Austrálii, kde si také nechala udělat testy. Jejich výsledek byl pozitivní, informoval v noci na dnešek hollywoodský deník Deadline.

ECB by kvůli koronaviru mohla přikročit k novým stimulům

Evropská centrální banka (ECB) dnes bude jednat o své měnové politice. Podle analytiků by se její představitelé mohli dohodnout na nových stimulačních opatřeních, aby kompenzovali negativní hospodářské dopady nového koronaviru. Jednou z možností je snížení depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma.

Trump oznámil měsíční zákaz cestování z Evropy do USA

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek ohlásil 30denní zákaz veškerých cest do Spojených států z Evropy, s výjimkou Británie. Omezení, které má zpomalit šíření nového koronaviru v USA, bude platit od páteční půlnoci. Vztahuje se na 26 evropských zemí včetně České republiky a podle agentury Reuters se netýká amerických občanů a jejich nejbližších příbuzných a trvale usazených osob v USA. Prezident rovněž slíbil možnost odkladu podání daňového přiznání o tři měsíce pro některé firmy a jednotlivce. Americké ministerstvo zahraničí později všechny americké občany vyzvalo, aby zvážili cesty do zahraničí.

Saúdská Arábie hlásí víc než dvojnásobek nakažených koronavirem

V Saúdské Arábii počet nakažených vzrostl o 24 na 45. Je Mezi nimi 21 Egypťanů, kteří přišli do styku s egyptským návštěvníkem, o jehož nakažení úřady informovaly už dříve. Informovalo o tom dnes saúdskoarabské ministerstvo zdravotnictví. Jeden pacient se už zotavil.

V Česku je už 94 nakažených, stav několika se zhoršil. Babiš kritizuje Merkelovou

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem dnes v Česku stoupl na 94. Od úterý se tak počet infikovaných zvýšil o 31, což je zatím největší denní nárůst nakažených v zemi. Nové případy dnes hygienici podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zaznamenali v Praze a devíti krajích. Nejvyšší ústavní činitelé vyzvali veřejnost ke klidnému a zodpovědnému přístupu. Ve čtvrtek ráno se situací bude na mimořádném jednání zabývat vláda.

Školy zavřou až na měsíc. Koronavirus může žákům zkrátit letní prázdniny

Žáci a studenti v Česku dnes první den nezasedli do lavic. Bezpečnostní rada státu se rozhodla zavřít základní, střední i vysoké školy jako opatření proti šíření nového typu koronaviru. Jak dlouho zůstane doma asi 1,7 milionu dětí a mladých lidí nikdo neví, řada z nich se ale má připravovat na maturity a přijímací zkoušky na střední školy.

Egypt hlásí 67 nakažených, sedm případů je nových

Egypt dnes zaznamenal sedm nových případů nákazy koronavirem, čímž bilance infikovaných v této severoafrické zemi stoupla na 67. S odvoláním na sdělení ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters.

První úmrtí na koronavirus hlásí Švédsko

Švédsko se dnes stalo další evropskou zemí, která zaznamenala úmrtí pacienta nakaženého novým typem koronaviru. Informovala o tom agentura Reuters. Skandinávská země aktuálně eviduje 486 případů infekce, nejpostiženější je oblast hlavního města Stockholmu.

V USA rychle přibývají opatření kvůli šíření koronaviru

Zákazy akcí s určitým počtem účastníků, rušení slavností či sportovních utkání, omezování prezenční výuky na vysokých školách. Spojené státy následují jiné zasažené země a v zemi dnes v souvislosti se šířením nového koronaviru rychle přibývají preventivní opatření. Přistupují k nim jednotlivé státy, města nebo instituce, ve Washingtonu se možná chystá vyhlášení stavu "národní pohromy".

Moravskoslezský kraj má první případ koronaviru, další nakažené hlásí i Zlínský kraj

V Moravskoslezském kraji je první případ nákazy koronavirem. Vyplývá to z výsledků testů vzorků, které provedl Státní zdravotní ústav v Ostravě, který tyto údaje zveřejňuje na svých webových stránkách. Nový případ by měl být podle těchto údajů také ve Zlínském kraji.

WHO už považuje šíření nákazy koronaviru za pandemii

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje nynější celosvětové šíření nákazy nového typu koronaviru za pandemii. V Ženevě to dnes podle agentury DPA prohlásil šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Ve Francii dnes zemřelo 15 lidí nakažených koronavirem

Francie hlásí už 48 obětí nového koronaviru, což je o 15 více než předchozí den. Oznámil to dnes večer francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran.

Írán oznámil 9000 nakažených koronavirem, počet mrtvých vzrostl na 354

V Íránu je novým koronavirem nakaženo 9000 lidí. Oznámil to dnes mluvčí tamního ministerstva zdravotnictví. Počet úmrtí stoupl od úterka o 63, takže v zemi už virus usmrtil 354 lidí. Írán je co do nákazy nejpostiženější z blízkovýchodních zemí a světově je po Číně, Jižní Koreji a Itálii čtvrtý. Oproti úterku v zemi přibylo 958 nakažených.

Rakousko přerušilo železniční spojení s Itálií, státní muzea jsou zavřená

Kvůli šíření nového typu koronaviru dnes Rakousko do odvolání přerušilo železniční spojení s Itálií. Do země budou moci jezdit jen nákladní vlaky. Ve Vídni se ráno neotevřelo žádné z osmi státních muzeí. Kvůli vládnímu nařízení zůstanou Uměleckohistorické i Přírodovědné muzeum, Albertina či zámek Belvedere zavřené přinejmenším do konce března, informovala rakouská tisková agentura APA.

Ústavní činitelé vyzvali kvůli koronaviru ke klidu

Nejvyšší ústavní činitelé vyzvali v souvislosti s šířením nového typu koronaviru občany ke klidnému, zodpovědnému a racionálnímu přístupu. Vyjádřili naději, že v co nejkratší době se situace stabilizuje. Ústavní činitelé to uvedli ve společném prohlášení po dnešní schůzce na Pražském hradě. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po jednání řekl, že opatření přijatá v Česku kvůli koronaviru zřejmě budou opět zesílena.

Merkelová: Koronavirem se může nakazit až 70 procent Němců

Novým typem koronaviru by se v Německu mohlo nakazit 60 až 70 procent obyvatel. Na tiskové konferenci to dnes s odvoláním na odborníky uvedla kancléřka Angela Merkelová. V prvním veřejném vyjádření k situaci kolem koronaviru vyzvala Němce, aby se za nadcházející epidemie chovali solidárně s ohroženými skupinami obyvatel.

Slovensko vyhlašuje mimořádnou situaci, v zemi je 10 nakažených koronavirem

Na Slovensku bude od čtvrtečního rána platit mimořádná situace kvůli šíření nového typu koronaviru. Rozhodla o tom dnes vláda, řekl novinářům premiér Peter Pellegrini. Opatření například umožní státu přednostně vykupovat potřebné zboží. Jako příklad předseda vlády uvedl dodávku přístrojů pro umělou plicní ventilaci. Země pod Tatrami dosud potvrdila deset nakažených.

Itálie má 12 a půl tisíce nakažených koronavirem, zemřelo už 827 lidí

Počet úmrtí z řad nakažených novým koronavirem se v Itálii zvýšil o 196 na 827, informovala dnes místní civilní obrana. Podle agentury Reuters jde o největší nárůst za 24 hodin v absolutních číslech od 21. února, kdy se v Itálii potvrdil první případ nákazy.