Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Polsko kvůli koronaviru zavádí obdobná opatření jako ČR

Karanténa ochromila život v Itálii, ulice jsou liduprázdné

Celostátní karanténa, která začala kvůli šíření nového typu koronaviru platit v úterý, ochromila v Itálii život. Centra velkých měst, jindy přeplněná místními i turisty, zejí prázdnotou. Fronty se naopak tvoří před některými obchody, lidé v nich si ale dávají pozor na to, aby si udrželi od ostatních dostatečný odstup. Řada italských podnikatelů se obává, že kvůli přísným opatřením přijdou o živobytí.

Americké úřady u koronaviru zaváhaly, píše deník New York Times

Americké federální úřady v počáteční fázi šíření nového koronaviru na domácí půdě nevyužily řadu příležitostí a jejich postup zkomplikoval boj proti nákaze. I nyní po týdnech výhrad směrem k vládním agenturám mají navíc činitelé v ohniscích infekce stále problémy s rozsáhlým testováním potenciálních nakažených. V úterní reportáži to uvedl deník The New York Times (NYT), zatímco se varování dále hromadila a počet potvrzených nakažených ve Spojených státech přesáhl 1000.

V Ústí jsou také tři cizinky s podezřením na koronavirus

V ústecké Masarykově nemocnici jsou mimo jiné i tři cizinky s podezřením na nový typ koronaviru. Argentinku a dvě Brazilky zastavili kontroloři na hranicích s Německem. Mezi novými případy, u nichž se potvrdilo onemocnění COVID-19, nikdo z Ústeckého kraje není, v regionu tak zůstává 12 nakažených. ČTK to dnes odpoledne řekla ředitelka krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková.

Uzavření škol v Česku může ohrozit životy seniorů, varuje epidemiolog

Uzavření škol v Česku, zavedené ode dneška jako opatření proti šíření nového koronaviru, může podle odborníka paradoxně ohrozit životy seniorů, kteří jsou nákazou nejvíc ohroženi. Děti totiž mohou být nakaženy, ale bez příznaků nemoci, a nakazí pak prarodiče, kteří je budou hlídat. ČTK to dnes řekl vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

Belgie a Irsko hlásí první oběť nemoci Covid-19

Belgie dnes ohlásila první tři oběti nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. O prvním mrtvém odpoledne informovalo také Irsko. V bruselské nemocnici zemřela 90letá pacientka, oznámila ministryně zdravotnictví Maggie de Blocková. Následně úřady informovaly ještě o úmrtí dvou mužů ve věku 73 a 86 let. V Belgii se podle agentury Reuters dosud nakazilo 314 lidí.

Erdogana v parlamentu chránil muž, který měřil ostatním teplotu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes objevil v parlamentu doprovázený jedním ze svých spolupracovníků, který držel v ruce termokameru a kontroloval teplotu lidí v okolí, popsala agentura Reuters. Turecké úřady dnes potvrdily první nákazu novým koronavirem v zemi.

Bulharsko hlásí první úmrtí na koronavirus

Bulharsko dnes ohlásilo první úmrtí na nemoc způsobenou novým typem koronaviru. Podle ministerstva zdravotnictví zemřela 66letá žena, která byla v úterý přijata do nemocnice v Sofii s prudkým zápalem plic.

ODS navrhuje opatření kvůli ekonomickým dopadům koronaviru

Občanští demokraté chtějí, aby zaměstnanci v domácí karanténě dostávali 100 procent platu. Polovinu by platil zaměstnavatel a druhou polovinu stát. Jednat chtějí také o změnách parametrů ošetřovného, které mohou čerpat rodiče na hlídání školáků vzhledem k uzavření škol kvůli koronaviru. Dávka se pobírá nejdéle devět kalendářních dnů, podle ODS by ale v takovém případě, kdy zasáhl stát, měli rodiče ošetřovné pobírat po celou dobu trvání opatření. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci strany.

Jaký je rozdíl mezi koronavirem, chřipkou a rýmou?

Jaký je rozdíl mezi rýmou, chřipkou a onemocněním COVID-19, způsobeným novým typem koronaviru? Tuto otázku si pokládají jak doktoři, kteří musí vyhodnotit nutnost testů na novou nákazu, tak lidé po celém světě, jež se necítí dobře. Běžné nemoci se od nového typu koronaviru liší hlavně v intenzitě a nástupu onemocnění, popisují odborníci, kterých se dotazovala agentura AP.

Koronavirus sužuje i Španělsko. Nejvíc obětí je v Madridu a okolí

Ve Španělsku zaznamenali od února k dnešnímu dni už 2109 případů nákazy novým koronavirem, 47 z infikovaných zemřelo, informovaly dnes zdravotnické úřady země. Počtem nakažených se tak Španělsko stalo druhou nejhůře postiženou zemí v Evropě po Itálii.

ČSSD chce pomoc lidem, kteří přijdou kvůli koronaviru o výdělek

Sociální demokraté chtějí s koaličním hnutím ANO jednat o pomoci lidem, kteří kvůli opatřením zavedeným státem proti šíření koronaviru přijdou o výdělek. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček dnes novinářům řekl, že se to týká zejména hypoték, ale také některých úvěrů a exekucí. Téma by chtěl nastolit v příštím týdnu.

Dvě ženy nakažené koronavirem z hradeckého kraje jsou příbuzné

Dvě ženy z Královéhradecka, u kterých byla v úterý potvrzena nákaza novým koronavirem, jsou v domácí izolaci, průběh onemocnění je mírný. Jde o matku a dceru, řekla dnes ČTK mluvčí krajské hygienické stanice Veronika Krejčí. Obě ženy se nedávno vrátily z italské Val Gardeny. V Královéhradeckém kraji jsou k dnešku tři potvrzené případy onemocnění COVID-19, které nový typ koronaviru způsobuje.

Africké státy odmítají, že nedostatečně testují na koronavirus

Africké státy odmítají spekulace mezinárodních odborníků, podle kterých je nízký počet případů nákazy novým typem koronaviru na kontinentu výsledkem nedostatečného testování. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. V Africe se dosud objevilo jen několik desítek potvrzených infekcí, nejvíce pacientů eviduje Egypt. V zemi se dosud potvrdilo 60 nakažených, což je více než polovina všech afrických případů.

Kanada dá na boj proti koronaviru miliardu dolarů, Norsko zrušilo rozsáhlé cvičení NATO

Kanada vyčlenila na pomoc svým regionům v boji proti nákaze koronaviru miliardu kanadských dolarů (16,5 miliardy korun). Dnes to podle agentury Reuters prohlásil premiér Justin Trudeau. Tato severoamerická země eviduje 93 infikovaných.

Firmy v ČR přijdou kvůli koronaviru o miliardy? Stát by měl zasáhnout, apeluje Dlouhý

Firmy v cestovním ruchu, pohostinství, hotelnictví i dalších navazujících oborech by mohly kvůli šíření nového typu koronaviru přijít řádově o desítky miliard korun. Stát by měl proto vedle bezúročných úvěrů zvážit i další kroky k jejich podpoře, například rychlé řešení odkladu daňových plateb nebo odvodů, řekl dnes novinářům prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Maďarsko kvůli koronaviru přijalo nouzová opatření, Srbsko zavře některé přechody

Maďarská vláda vyhlásila kvůli koronaviru nouzový stav, oznámila dnes agentura MTI s odvoláním na šéfa úřadu vlády. Ve snaze omezit šíření nákazy zakázala Budapešť vstup do země cestujícím z Itálie, Jižní Koreje, Íránu a Číny, pokud to nejsou maďarští občané.

Papež František vedl generální audienci poprvé přes internet

Papež František dnes vedl svou první virtuální generální audienci. K věřícím hovořil přes internet ze své knihovny. Reagoval tak na opatření italské vlády, která v zemi od úterý zavedla celostátní karanténu. Věřící se proto nemohli jako běžně každý týden shromáždit na Svatopetrském náměstí.

Asociace: Polovina poskytovatelů sociálních služeb už nemá roušky

Téměř polovina poskytovatelů sociálních služeb v Česku, kteří zajišťují péči o seniory, postižené a další potřebné, už nemá pro své pracovníky roušky. Personálu v další desetině zařízení pak roušky vydrží nejdéle na tři dny. Ukázal to průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), do kterého se zapojilo přes 700 zařízení z celé republiky. ČTK má výsledky k dispozici. Podle nich řadě domovů, center a pečovatelských služeb už došly také zdravotnické rukavice a dezinfekce.

Itálie vyčlení na podporu ekonomiky 25 miliard eur

Itálie kvůli šíření nového koronaviru vyčlení na pomoc ekonomice 25 miliard eur (téměř 643 miliard Kč). Oznámil to dnes italský premiér Giuseppe Conte. Ještě minulý týden přitom vláda hovořila o finančním balíčku za 7,5 miliardy eur (193 miliard Kč). V souvislosti s vyhlášením celostátní karantény a dopadem, který to bude mít na ekonomiku, se ale vláda finanční pomoc rozhodla výrazně zvýšit.