Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kontroly kvůli koronaviru na hranicích: Další tři lidé putovali do karantény

Stát dá dopravcům manuál, jak čelit koronaviru. Rozdělí jim 100 milionů

Stát vyčlení pro soukromé dopravce 100 milionů korun na pořízení dezinfekčních a ochranných pomůcek pro řidiče a další personál ve veřejné dopravě. Jde asi o 30.000 zaměstnanců. Ministerstvo dopravy také zajistilo zásoby dezinfekce, které bude v případě nutnosti dopravcům dodávat. Firmy dostanou také manuál pro preventivní postup proti šíření koronaviru. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). V minulých dnech bylo zintenzivněno i čištění vozů a nádraží.

Potravinové banky v regionech jsou připraveny uvolnit zásoby

Potravinové banky ve všech regionech jsou v souvislosti s karanténou kvůli koronaviru připraveny v případě potřeby uvolnit zásoby na základě výzvy ze strany státu, města nebo obce. ČTK to dnes sdělila ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová. Česko má k dnešnímu ránu 64 lidí s nákazou, nejvíce nakažených jich je v Praze, následuje Ústecký kraj a Středočeský kraj.

Karantény mohou koronavirus zastavit, shodují se vědci. Má to ale háček

Karantény mohou být účinným opatřením proti šíření nového typu koronaviru, pokud se omezením cestování, zákazy veřejných akcí a uzavírkami škol budou lidé zodpovědně řídit. Podle zpravodajského serveru CNN se na tom shoduje řada expertů. Otázkou je, jak rozsáhlá opatření mají v současné době vlády jednotlivých zemí přijímat. Podobně se na facebooku vyjadřuje i český vědec Jan Kulveit, který považuje za mylná tvrzení, že vyhlášení karantény je ze strany politiků pouze populistické gesto.

Vojáci po návratu z oblastí s koronavirem musí do karantény, nařídila hygienička

Vojáci a zaměstnanci z resortu ministerstva obrany, kteří se vrátí z oblastí postižených koronavirem, musí do karantény. Opatření se týká kromě Itálie, Číny či Íránu také Německa, Španělska či Francie.

Opatření kvůli koronaviru poznamenala běžný život Slováků

Na parkovišti jednoho z velkých nákupních center v Bratislavě lze bez problémů najít volné místo a v samotném komplexu je znatelně méně lidí než obvykle. Podle prodavačů po potvrzení nákazy novým typem koronaviru na Slovensku a po opatřeních úřadů k zamezení jeho šíření přišlo do centra méně lidí. Nákaza zasáhla i do jiných oblastí každodenního života a ruší se mnoho různých akcí. Slovenský premiér Peter Pellegrini dříve v tomto týdnu vybídl obyvatele země, aby se vyhýbali místům s velkým počtem lidí.

První případ koronaviru na Olomoucku: Nakažený muž zůstává na infekčním oddělení

V péči lékařů infekčního oddělení Nemocnice Prostějov zůstává Japonec, u něhož byla jako u prvního v Olomouckém kraji potvrzena nákaza novým typem koronaviru. "Jeho stav je stabilizovaný," řekla dnes ČTK mluvčí Nemocnice Prostějov Radka Miloševská. V Olomouckém kraji byly k dnešnímu ránu potvrzeny tři případy nákazy koronavirem. Manželský pár z Litovle, který byl lyžovat v Itálii, se léčí v domácí karanténě.

Pražský hrad uzavřel své objekty, slavnostní střídání stráže zrušeno

Pražský hrad kvůli opatřením proti šíření koronaviru uzavřel ode dneška všechny své návštěvnické a výstavní objekty. Samotný areál Hradu je i nadále přístupný. ČTK to dnes sdělil mluvčí Správy Pražského hradu (SPH) David Šebek. SPH tak v souvislosti s rozhodnutím Bezpečnostní rady státu zpřísnila svá úterní opatření. Zrušeno bylo také pravidelné polední slavnostní střídání Hradní stráže.

Koronavirem v Praze je nakaženo dvouleté dítě i 86letý senior

Mezi nakaženými novým typem koronaviru v Praze je podle hygieniků dvouleté dítě i 86letý člověk. K úterním 17:00 bylo pozitivních 30 potvrzených případů, 16 mužů a 14 žen. Ministerstvo večer informovalo ještě o dalších třech. Většina nakažených byla ve věku 21 až 64 let.

Plzeňský kraj má první pozitivní test na koronavirus

Plzeňský kraj má první pozitivní test na koronavirus. ČTK to dnes potvrdil hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD). Podle aktuálních informací krajské hygienické stanice bylo do dnešního rána v kraji testováno 123 lidí s jedním pozitivním výsledkem. Karanténu nařídili hygienici 165 lidem, u 102 už karanténa skončila. Ve skutečnosti je v karanténě víc lidí. Jsou to ti, kteří museli povinně zůstat doma po příjezdu z Itálie. Počty testovaných se od pondělního rána podle informací hygieniků v kraji zvýšily o 27 lidí.

Roudnická firma dodá ministerstvu první respirátory, staví novou linku

Roudnický výrobce nanovláken dodá ve čtvrtek ministerstvu zdravotnictví prvních 1500 respirátorů. Staví také novou linku, kde jich bude moci vyrobit zhruba 10.000 týdně. ČTK to dnes řekl ředitel firmy Pardam Jan Buk.

Ministerstvo zdravotnictví chce v březnu nakoupit 600 tisíc respirátorů

Ministerstvo zdravotnictví chce v březnu nakoupit 600.000 respirátorů, v případě potřeby pořídí stejný počet i v dubnu. Vyplývá to z dokumentu pro jednání vlády, který má ČTK k dispozici. Vláda bude také schvalovat mimořádné povolení, aby ministerstvo mohlo všechen materiál potřebný v souvislosti s novým typem koronaviru nakupovat bez řádného vypisování veřejných zakázek.

Bahrajn hlásí dalších 77 nakažených koronavirem, Irák zrušil páteční modlitby

Bahrajn ohlásil 77 dalších případů nákazy novým koronavirem. Jde o občany evakuované z Íránu. V blízkovýchodních státech je přes 8600 nakažených a většina z nich připadá právě na Írán.

USA mají přes 1000 případů koronaviru Covid-19. Trump dle kritiků riziko bagatelizuje

Počet nakažených novým typem koronaviru ve Spojených státech přesáhl hranici 1000 případů. Vyplývá to z údajů americké univerzity Johna Hopkinse, která výskyt viru celosvětově monitoruje. Od neděle se počet zjištěných případů v USA zdvojnásobil, podle epidemiologů je nárůst způsoben zvýšením počtu testovaných osob. Nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, zatím v USA podlehlo 28 lidí.

Úmrtnost pouze na Covid-19 je mizivá, tvrdí expert. Prozradil, proč nemá smysl vykupovat potraviny

Prázdné regály v obchodech s potravinami nejsou v řadě zemí ničím výjimečným. Podle lékařů jde ale o zbytečnou paniku, což potvrzuje i prezident Slovenské společnosti infektologů Pavol Jarčuška. Ten tvrdí, že právě trvanlivé potraviny jsou to, co bude v případě nouze dostupné nejvíce.

Počet obětí po zřícení čínského hotelu s karanténou vzrostl, muž přežil pod troskami 69 hodin

Na dvacet šest vzrostl dnes počet obětí, které si vyžádalo sobotní zřícení hotelu ve městě Čchüan-čou na jihovýchodě Číny. Informovala o tom agentura AFP. Hotel sloužil k izolaci lidí, u nichž panovalo podezření, že se nakazili novým typem koronaviru.

Nakažených koronavirem v Česku je 64, nemoc se šíří do dalších krajů

Z nočního testování přibyl jeden další potvrzený případ nového koronaviru, v Česku jich tak je nyní 64. Prvního nakaženého má Plzeňský kraj. Žádný z pacientů se zatím z nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, nevyléčil. V České televizi (ČT) to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). U pacientů se podle něj zatím stále daří dohledávat původ nákazy a hygienici se stále snaží i najít lidi, se kterými byli v kontaktu.

Epidemie Covid-19: Počet nově nakažených v Číně a Jižní Koreji opět roste

Pevninská Čína hlásí 24 nově potvrzených případů onemocnění COVID-19. Celkem již bylo v zemi oznámeno 80.778 případů nemoci způsobené novým koronavirem. Počet mrtvých v úterý stoupl o 22 na celkem 3158. Oznámila to dnes národní zdravotnická komise.

Írán: Lékaři, kteří zemřou v boji s COVID-19, jsou mučedníci

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí oznámil, že Írán bude prohlašovat zdravotní sestry a lékaře, kteří zemřou v boji s koronavirem, za mučedníky. Označení podle agentury AP má jejich rodinám zajistit finanční podporu.

V Česku už je 61 nakažených. Začal platit zákaz konání akcí nad 100 lidí

Počet nakažených novým typem koronaviru v Česku se zvýšil o další tři na 61. Za dnešek je 21 nových potvrzených případů nákazy, řekl v České televizi (ČT) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Očekává další nárůst, protože ještě dnes budou další výsledky testů.