Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Epidemie Covid-19 se v létě nemusí zastavit. Expert vysvětluje proč

Studie: Koronavirus Covid-19 se šíří na 4,5 metru. Ve vzduchu vydrží půl hodiny

Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, se může přenášet na vzdálenost až 4,5 metru a ve vzduchu může setrvávat i 30 minut. Uvádějí to čínští vládní epidemiologové ve studii, o níž dnes informoval hongkongský list South China Morning Post. Podle serveru CNBC je průměrná inkubační doba nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, pět dnů. Do 12 dnů se příznaky choroby projeví u naprosté většiny (97,5 procenta) nakažených.

KDU-ČSL chce garanci plné mzdy pro rodiče žáků zavřených škol

Stát by měl podle opoziční KDU-ČSL zajistit místo ošetřovného plnou mzdu rodičům žáků, kteří budou muset zůstat doma kvůli uzavření škol. Potřebné opatření by mohly Sněmovna i Senát schválit vládě už příští týden ve stavu legislativní nouze, uvedl dnes předseda lidovců Marian Jurečka. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale podobné plošné opatření vláda nezvažuje.

Koronavirus v Česku: Zákaz akcí nad 100 účastníků, zavřou se školy

Bezpečnostní rada státu rozhodla od středy zrušit na dobu neurčitou kvůli koronaviru výuku v základních, středních, vyšších odborných školách a vysokých školách. Zástupci vlády informovali o opatření na tiskové konferenci po jednání rady, později ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) vydal patřičná rozhodnutí. U vysokých škol se opatření řídí zákonem o jejich fungování na rozdíl od regionálního školství. Už v pondělí přerušilo výuku pražské České vysoké učení technické (ČVUT), další vysoké školy provoz omezovaly.

Koronavirus má již 4000 obětí, nakazilo se 117 tisíc lidí

Nový typ koronaviru si ve světě vyžádal už přes 4000 obětí a potvrzených případů nákazy je téměř 117.000, zhruba polovina nakažených se z nemoci zotavila. Kvůli koronaviru státy omezují cestování či ruší hromadné akce. K výjimečnému kroku přistoupila italská vláda, která od dneška nařídila karanténu v celé zemi.

Trump vyzval Američany ke klidu, koronavirus nakonec zmizí

Prezident Spojených států Donald Trump dnes vyzval Američany, aby kvůli koronaviru zachovali klid, protože infekce nakonec zmizí. Informovala o tom agentura Reuters. Deník The New York Times (NYT) k dnešnímu dni zmapoval v USA 794 případů nákazy, které podlehlo 27 lidí. Propočet se liší od oficiální bilance amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které eviduje 647 případů a 25 úmrtí.

Ministerstvo zdravotnictví rozšířilo možnost karantény na cizince

Ministerstvo zdravotnictví rozšířilo možnost uvalení karantény i na cizince, kteří budou na hranicích kontrolováni a budou mít příznaky infekčního onemocnění. Dosud byla tato možnost jen u Čechů a u cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem v ČR, uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO) na twitteru.

Itálie hlásí 10 149 nakažených koronavirem, 631 z nich zemřelo

V Itálii zemřelo už 631 lidí nakažených novým koronavirem, což je o 168 více, než hlásily místní úřady v pondělí. Počet potvrzených případů infekce vzrostl od pondělka o tisícovku na 10.149, oznámila dnes místní civilní ochrana. K pondělnímu večeru evidovala Itálie 463 úmrtí z řad nakažených koronavirem, který se od prosince začal šířit do světa z Číny.

Německá a italská ekonomika kvůli koronaviru zpomalují

Německá ekonomika letos, poprvé od finanční krize v roce 2009, klesne. Uvedl to dnes šéfekonom Deutsche Bank Stefan Schneider, který pokles připisuje šíření koranaviru. Předpokládá, že se německý hrubý domácí produkt sníží o 0,2 procenta.

Česko nedopadne jako Itálie, tvrdí Zeman. Opatření proti šíření koronaviru podpořil

Prezident Miloš Zeman podporuje opatření zavedená v boji proti šíření nového typu koronaviru. Pokud se někomu zdají drastická, má si uvědomit, že při jejich nezavedení by mohly nastat smrtelné případy onemocnění. Zeman to dnes řekl televizi Nova. Prezident si nemyslí, že by se situace vyhrotila jako v Itálii, která zavedla karanténu v celé zemi. Varoval před nákupní horečkou.

Senát kvůli koronaviru zpřísnil pravidla pro novináře

Senát se kvůli prevenci před šířením nového typu koronaviru rozhodl zpřísnit pravidla pro přístup médií na jednání horní komory a jejích orgánů. Novináři se budou muset na jednotlivé akce předem ohlásit. ČTK o tom dnes informovala tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen.

I přes uzavření škol může výuka pokračovat na dálku

I přes rozhodnutí státu zrušit výuku ve školách v ní mohou vysoké školy pokračovat na dálku. O formě této výuky a zajištění chodu na pracovištích se mohou rozhodnout samy. Vyplývá to z prohlášení předsednictva České konference rektorů (ČKR). ČTK o něm informovala tajemnice ČKR Marie Fojtíková.

Koronavirem se nakazil i Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk posledního českého krále

Novým typem koronaviru se nakazil i vnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karel Habsburský. Informoval o tom dnes server listu Kleine Zeitung, podle kterého je aristokrat a politik již několik dní v domácí karanténě.

Nizozemský premiér Rutte zakázal potřásání rukou, ihned nařízení porušil

Nizozemský premiér Mark Rutte v živém televizním vysílání vzkázal lidem, aby si ve snaze zastavit šíření koronaviru přestali na pozdrav podávat ruku. Vzápětí si ovšem potřásl pravicí s šéfem státního centra pro kontrolu infekčních nemocí.

Koronavirus: Ruší se premiéry filmů a zavírají divadla. Hrušínský zkritizoval Babiše

Představení okamžitě až do odvolání zrušila některá pražské divadla s kapacitou sálu přes 100 diváků. Reagují na dnešní rozhodnutí Bezpečnostní rady státu, která zakázala pořádaní akcí, jichž by se mohlo zúčastnit právě více než 100 lidí. Ruší se některé premiéry filmů a na ně navazující distribuce. Do kin tak třeba zatím nepřijde film 3Bobule, který měl mít premiéru ve středu.

Rakousko kvůli koronaviru zakáže Italům vstup do země, zavřou se univerzity

Kvůli šíření nového typu koronaviru Rakousko zakáže italským občanům vstup do země. Výjimku dostanou jen ti, kteří předloží lékařské potvrzení o bezinfekčnosti. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil kancléř Sebastian Kurz. Úřady podle něj také zorganizují návrat Rakušanů z Itálie do vlasti. Tyto osoby ale budou muset následně do dvoutýdenní karantény. Nová omezení se dotkla také univerzit, divadel a koncertních sálů. Rakousko má k dnešnímu dni 158 nakažených koronavirem.

Nakažený řidič v Praze tři dny řídil taxi. Hygienici dohledali 90 pasažérů

Muž z Prahy, který je prvním případem nákazy novým typem koronaviru v Česku bez vazby na Itálii nebo jinou rizikovou zemi, tři dny i s příznaky nákazy řídil taxi. Hygienici dohledali zhruba 90 jeho pasažérů, postupně je kontaktují. Jeho zdravotní stav nebyl úplně dobrý, sám vyhledal nemocnici, řekl novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Ředitelka pražské hygieny Zdeňka Jágrová uvedla, že vedle řízení taxi také pronajímá byt přes Airbnb a byli u něj ubytováni Němci, od kterých se možná nakazil.

Trump čelí s koronavirem nejtěžší zkoušce svého prezidentství. Jeho kroky vyvolávají pochyby

Americký prezident Donald Trump čelí kvůli šíření nového typu koronaviru nejtěžší zkoušce svého prezidentství, napsal dnes list The Washington Post (WP). Trump je totiž kvůli způsobu, jakým o nákaze informuje, terčem rostoucí kritiky i z vlastních politických řad a musí se vypořádat s klesajícími akciovými trhy, jejichž dobrý stav je jedním z pilířů jeho kampaně za znovuzvolení.

Polsko kvůli koronaviru ruší velké akce, zpřísňuje hraniční režim

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes oznámil, že Polsko ve snaze zabránit šíření koronavirové nákazy zruší všechny hromadné akce. Varšava rovněž po zavedení sanitárních kontrol na hranicích s Českem a Německem zpřísní opatření také na východních hranicích, informovala polská média. V Polsku je nyní 20 nakažených.

Jak se Číně podařilo zkrotit koronavirus? Svět by se mohl inspirovat, píše The Guardian

Zatímco počet případů nákazy novým koronavirem ve světě roste, v Číně nových případů výrazně ubývá. Někteří lidé proto vybízejí, aby se svět pekingským příkladem inspiroval, píše deník The Guardian.