Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jak se Číně podařilo zkrotit koronavirus? Svět by se mohl inspirovat, píše The Guardian

Školy uzavřeny kvůli koronaviru. Rodiče žáků do 10 let mohou čerpat ošetřovné

Rodiče, kteří zůstanou po uzavření škol doma se školáky do deseti let, mají nárok na ošetřovné. Potvrzení jim tentokrát nevystaví lékař, ale přímo škola. Novinářům to dnes po jednání na ministerstvu průmyslu řekla ministryně práce Jana Maláčová.

Ředitelka Elis: Uzavření škol může roztočit ekonomickou krizi

Uzavření škol může roztočit podle ředitelky prádelenské společnosti Elis Jany Puškáčové spirálu ekonomické krize. Značná část pracovníků bude muset kvůli hlídání dětí zůstat doma a podniky se mohou dostat do problémů, řekla ČTK. V Elisu se budou manažeři snažit dopad minimalizovat mimořádným rozložením směn a zaměstnanci, u kterých je to možné, budou pracovat z domu.

Ve Francii zemřelo na nový koronavirus již 30 lidí. Jsme na prahu epidemie, prohlásil Macron

Počet úmrtí v souvislosti s nákazou novým koronavirem ve Francii stoupl z 25 na 30, oznámila dnes agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Nakažených je 1412, je mezi nimi i ministr kultury Franck Riester. Francie je po Itálii nejvíce zasaženou zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že země je na samém počátku epidemie nákazy, vyzval nicméně ke klidu.

British Airways, Ryanair a Wizz Air ruší všechny lety do Itálie i z Itálie

Britské aerolinky British Airways a irské nízkonákladové aerolinky Ryanair ruší všechny lety do Itálie i z Itálie. Reagují tak na oznámení italské vlády, která vyhlásila celostátní karanténu kvůli šíření koronaviru. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ke stejnému kroku přistoupila maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air a přidaly se i španělské úřady. Ty nejprve informovaly o zrušení veškerých letů mezi Španělskem a Itálii od 11. do 25. března, následně ale vláda upřesnila, že jde jen o lety z Itálie, nikoli naopak.

Opatření proti koronaviru: Kina mohou přijít o 100 milionů měsíčně. Hrady a zámky se zavřou do odvolání

Národní památkový ústav (NPÚ) do odvolání uzavřel památkové objekty s celoročním provozem a odkládá zahájení hlavní návštěvnické sezony na neurčito. ČTK to dnes řekla mluvčí NPÚ Jana Hartmanová. Památkový ústav má ve své správě stovku hradů, zámků a dalších objektů.

Covid-19 narušil chod europarlamentu, předseda Sassoli je preventivně v karanténě

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se dnes uchýlil na dva týdny do domácí karantény v Bruselu kvůli prevenci koronaviru. Italský politik v prohlášení uvedl, že byl o víkendu ve své rodné zemi a hodlá respektovat přísné bezpečnostní kroky vyhlášené italskou vládou. Řím v pondělí nařídil karanténu pro celou zemi.

Dopady koronaviru na ekonomiku ČR: Zákaz akcí nad 100 účastníků je drastický, říká analytik

S každým dalším opatřením proti nákaze koronavirem se stupňuje negativní dopad na českou ekonomiku. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Záležet bude podle nich na délce jejich trvání, dopady se mohou počítat v desetinách procenta HDP. Stát kvůli koronaviru od dnešních 18:00 zakázal akce nad 100 účastníků a od středy zrušil výuku na všech školách v Česku s výjimkou mateřských škol.

Ochranné pomůcky proti koronaviru? Kolem nařízení vlády je mnoho nejasností

Nejdůležitějším nynějším úkolem v souvislosti s koronavirem je zajistit dostatek ochranných pomůcek a hygienického materiálu pro sociální zařízení. Řekla to na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Její úřad zaslal ministerstvu zdravotnictví požadavky minulý týden, spolupracuje také s kraji.

Karanténa zaměstnanců kvůli koronaviru? Stát by měl firmám doplácet mzdy, navrhuje konfederace

Zaměstnavatelé navrhují legislativně zamezit propouštění zaměstnanců zasažených koronavirem, o jejich mzdy by se měl s firmami podělit stát. ČTK o tom dnes informovala Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS). Iniciativa by podle ní mohla být začleněna do novely zákoníku práce, která je momentálně ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.

Čech v karanténě: Největší problém jsou nákupy

Problém jak nakoupit například jen ty nejnutnější potraviny řeší téměř každý den osmatřicetiletý vysokoškolský pedagog z Ostravska. Po návratu z lyžování v Itálii skončil vinou šířící se nákazy koronavirem v karanténě. I s přítelkyní už druhý týden tráví čas jen doma. Pracuje, čte a sleduje filmy. Nemocný ale není. Věří, že to tak i zůstane. Nákupy jim zajišťují známí. Bez osobního kontaktu je nechávají za dveřmi.

Zatím poslední nakažený koronavirem na severu Čech je muž z Ústí

Zatím posledním potvrzeným případem nákazy novým typem koronaviru v Ústeckém kraji je muž z Ústí nad Labem. Vrátil se v sobotu se synem z lyžování v Itálii. ČTK to dnes řekla ředitelka krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková. V Ústeckém kraji je k dnešnímu dni 12 lidí s onemocněním COVID-19, v celé ČR je jich 40. Muž zůstal po dnešním vyšetření na infekčním oddělení v ústecké Masarykově nemocnici.

Na nemoc Covid-19 se umírá. Nemůžeme pomoci všem, říká italský lékař

Anesteziolog Christian Salaroli z italské Lombardie izolované z důvodu nákazy novým typem koronaviru říká, že kvůli nedostatečným kapacitám místní lékaři nyní opakovaně stojí před rozhodnutím, kterým pacientům dát při léčbě přednost. Rozhodují se "podle věku a zdravotního stavu jako za války", píše agentura AFP.

Někteří Italové po ohlášení karantény vyrazili na nákupy, zároveň se šíří heslo #iorestoacasa

V Římě, Neapoli i v Turíně se v noci na dnešek tvořily dlouhé fronty před supermarkety, kam mnoho Italů vyrazilo po ohlášení celostátní karantény kvůli šíření koronaviru. Informovala o tom italská tisková agentura ANSA, podle níž lidé v italských městech budou moci chodit na nákupy i v příštích dnech.

Milion chvilek kvůli koronaviru přerušil demonstrace. Není to konec Štafety, upozorňuje spolek

Milion chvilek pro demokracii přerušil svou sérii protivládních demonstrací v reakci na dnešní rozhodnutí vlády o zákazu veřejných shromáždění kvůli nákaze novým typem koronaviru. Odvolána je i akce plánovaná na dnešní večer v Pardubicích, uvedl na twitteru spolek Milion chvilek, který demonstrace pořádá.

Opozice souhlasí s opatřeními proti koronaviru. Panuje ale několik nejasností

Opoziční politici souhlasí s opatřeními, které vláda zavedla v souvislosti se snahou zastavit šíření nemoci způsobené novým typem koronaviru. Předseda ODS Petr Fiala rozhodnutí považuje za správné, ochranu zdraví označil za nejdůležitější. O kroku správným směrem hovoří předseda Pirátů Ivan Bartoš, obecně s opatřením souhlasí i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. I šéf lidovců Marian Jurečka se domnívá, že zavedená opatření jsou na místě. Předseda STAN Vít Rakušan je považuje za rozumná. Pražský hrad opatření vlády respektuje a plně podporuje.

Vláda nakoupí jednorázové testy na Covid-19 a rozšíří síť laboratoří

Bezpečnostní rada státu rozhodla dnes o nákupu většího objemu testů na nový typ koronaviru, které mají odhalit infekci do 29 minut. Na tiskové konferenci to uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo také o rozšíření sítě testujících laboratoří, jedná se stovkou nových.

Češi na lodi u Singapuru byli propuštěni z izolace, koronavirus se neprokázal

Všichni Češi, kteří se dostali do izolace na výletní lodi u Singapuru, byli z karantény propuštěni. Podezření na nákazu koronavirem se u nich neprokázalo, uvedl dnes na twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Na lodi bylo podle dřívějšího vyjádření ministerstva zahraničí 18 českých občanů.

Na koronavirus může testovat 10 laboratoří, z toho dvě soukromé

Státní zdravotní ústav (SZÚ) navýšil o dvě laboratoře počet zařízení, které mohou testovat vzorky k prokázání nákazy novým typem koronaviru. Celkem jich je deset, dvě z nich v Ostravě a Ústí nad Labem jsou soukromé. V Česku je k dnešnímu ránu 40 potvrzených případů, většina souvisí se severní Itálií. Testováno bylo podle ministerstva zdravotnictví 1193 osob.

Češi se mohou z Itálie vrátit i přes tamní karanténu

Čeští občané se mohou z Itálie vrátit do Česka, přestože na celém území Itálie platí od dnešního dne karanténa. Dnes to na svých internetových stránkách uvedlo ministerstvo zahraničí. Zopakovalo, že Čechům cesty do Itálie nedoporučuje. Připomnělo nařízení ministerstva zdravotnictví, podle něhož se všichni, kdo se z Itálie vrátí, musí hlásit svým lékařům, kteří jim následně nařídí dvoutýdenní izolaci.