Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zámořské profesionální soutěže uzavřou kvůli koronaviru šatny

IKEA v Číně poprvé nabízí zboží prostřednictvím třetí strany

Švédský nábytkářský řetězec IKEA začal nabízet své zboží prostřednictvím třetí strany. Na internetu je ode dneška prodává on-line obchodní platforma Tmall čínského internetového prodejce Alibaba. Je to poprvé, co IKEA ve své 77leté historii k takovému kroku sáhla.

WHO ke koronaviru: Hotovost používejte, umyjte si však ruce

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla na pravou míru zprávy některých britských médií, podle kterých se nový typ koronaviru přenáší při manipulaci s penězi.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijel do ohniska koronaviru

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes navštívil Wu-chan. Je to jeho první návštěva místa, odkud se loni v prosinci začal šířit nový koronavirus, který dosud zabil na celém světě až 4000 lidí. Prezident chce podle agentury Reuters svou návštěvou dát najevo, že opatření, jež Peking zavedl proti šíření viru, byla účinná. Čínská burza na Siovu návštěvu zareagovala okamžitě oživením.

Schůzka Babiše a Södera na hranici se kvůli koronaviru ruší

Odpolední setkání premiéra Andreje Babiše (ANO) s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem (CSU) na hranici mezi Železnou Rudou a Bayerisch Eisenstein (Bavorskou Železnou Rudou) bylo zrušeno, oznámil dnes ráno úřad vlády. Důvodem je současná situace kolem šíření koronaviru, kvůli níž Babiš svolal další mimořádné zasedání Bezpečnostní rady státu.

Po kontrolách na hranicích putovalo šest lidí do karantény

Policisté na vybraných deseti hraničních přechodech na jihu a západě země zkontrolovali za uplynulých 24 hodin 35.834 vozidel, přičemž 65 aut odstavili s podezřením na koronavirus.

Roušky jdou nyní na odbyt lépe než drogy. Lze vydělat majlant, přiznávají podnikatelé

Na obchodu s rouškami, které údajně chrání před nákazou koronavirem, se dá v okamžiku vydělat majlant. "Jdou na odbyt lépe než drogy, ale riziko přitom nehrozí žádné," tvrdí podle polské zpravodajské televize TVN 24 podnikatelé, kteří včas vstoupili do lukrativní branže.

Česko má 40 případů koronaviru, dva nové případy souvisí s Itálií

Česko má zatím 40 lidí nakažených novým typem koronaviru, oznámil dnes ráno na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Přes noc přibyly další dva případy, oba mají vazbu na severní Itálii. Premiér Andrej Babiš svolal na ráno mimořádné zasedání Bezpečnostní rady státu, na němž oznámí další opatření státu proti šíření nákazy.

Covid-19 v Česku: Dnes začíná platit zákaz návštěv v nemocnicích

Kvůli šíření nového koronaviru platí v Česku ode dneška zákaz návštěv v lůžkových odděleních nemocnic a domovech pro seniory. Česká pošta také zahájí roznos informačních letáků do schránek. Ráno se k aktuální situaci vyjádří premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v pondělí řekl České televizi, že je čas vážně uvažovat o rušení některých veřejných akcí.

V Číně přibylo 19 nakažených koronavirem, 17 mrtvých

Šíření nového typu koronaviru v nejlidnatější zemi světa se podle oficiálních údajů dál zpomaluje. Národní zdravotnická komise dnes oznámila, že úřady v pevninské Číně po nedělních 40 evidovaly za pondělí pouze 19 nových případů nákazy.

Koronaviru byl vystaven i kongresman, který cestoval s Trumpem

Zatímco počet osob zasažených novým typem koronaviru rychle rostl i ve Spojených státech, smršť problémů vyvolaných globální epidemií nabrala v pondělí osobní rozměr i pro samotného prezidenta USA Donalda Trumpa.

Česko už má 38 pacientů s koronavirem Covid-19, dnes přibylo šest

Česko má 38 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to dnes večer řekl televizi Nova. Za dnešek tak přibylo šest nových pacientů.

Účinná obrana proti koronaviru existuje. Velká část lidí s ní bude mít problém, tvrdí experti

Navzdory masivnímu rozšíření koronaviru není tak lehké se Covidem-19 nakazit. Je totiž potřeba strávit větší množství času v těsné blízkosti nakažené osoby, nebo na sebe nákazu přenést jiným způsobem. Například skrze doteky a sliznice. Zdálo by se, že recept na účinnou prevenci je nasnadě - nedotýkat se obličeje. To je ale překvapivě mnohem těžší, než se zdá.

Koronavirus Covid-19: Tři scénáře budoucnosti světa

Od doby, kdy se poprvé objevil nový koronavirus Covid-19, uplynuly více než tři měsíce. Za tu má na kontě přes 110 000 nakažených a 3800 mrtvých. Počet zemí s nákazou roste, stejně jako počet lidí v karanténě. Jak se bude situace vyvíjet dál? Na to hledala odpověď televize CNN.

Španělsko hlásí 1200 případů nákazy koronavirem, 29 mrtvých

Ve Španělsku se nový koronavirus od února potvrdil už u 1209 lidí, z toho 29 osob zemřelo, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. Nejvíce nakažených hlásí autonomní region Madrid, kde se za posledních 24 hodin počet potvrzených případů téměř ztrojnásobil na 577 nakažených a počet obětí vzrostl na 17. Madridský region proto nařídil od středy na dva týdny uzavření všech škol.

Celá Itálie jde do karantény. Uzavřeny školy, lidé mají omezit pohyb

Italská vláda od úterý zavede karanténu pro celou zemi, aby se bránilo dalšímu šíření nového koronaviru. Podle agentur Reuters a DPA to dnes večer oznámil na tiskové konferenci premiér Giuseppe Conte. Lidé by podle něj kromě cestování měli omezit i pohyb na veřejnosti. Až do 3. dubna se také prodlouží uzavření škol v celé zemi. Všechny Italy vyzval premiér k odpovědnosti.

Německo hlásí 1139 případů koronaviru a první mrtvé

Počet nakažených novým koronavirem v Německu dnes přesáhl 1000 a vyšplhal se na 1139 případů. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI), který spadá pod ministerstvo zdravotnictví. Jen od nedělního odpoledne tak přibylo přes 200 infikovaných. Dnes odpoledne oznámilo Německo dvě úmrtí, která s nákazou souvisejí.

Armáda pošle na hranice 30 vojáků

Česká armáda nasadí od úterý na hranicích 30 příslušníků vojenského zdravotnického personálu. Pomohou s odebíráním vzorků pro testování na koronavirus. ČTK to dnes sdělila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Francie hlásí dalších 200 lidí s koronavirem, má jej i ministr

Ve Francii dál rychle narůstá počet osob pozitivně testovaných na přítomnost nového typu koronaviru. Dnešní den stoupl o více než 200 a za posledních 24 hodin o 286 na celkových 1412, informovala tamní média po večerní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Mezi nakaženými je podle agentury AFP i ministr kultury Franck Riester.

WHO: Šíření koronaviru se nezastavilo, hrozí pandemie

Šíření nákazy nového typu koronaviru se dosud zdaleka nezastavilo, situace se ale lepší. Dnes to v Ženevě podle agentury DPA prohlásil koordinátor krizové pomoci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zároveň varoval, že riziko světové pandemie je nadále velmi vysoké.