Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus a důchodci? Pandemie na ně může mít vážný dopad

Stát poprvé kvůli viru sáhl do nouzových zásob

Český stát poprvé kvůli šíření nákazy koronaviru sáhl do svých nouzových zásob. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr uvedl, že ministerstvo zdravotnictví dnes požádalo správu o uvolnění 10.000 kusů ochranných brýlí.

Vyléčení z koronaviru potvrdí dva negativní vzorky za den

Vyléčení z nemoci COVID-19 musí potvrdit dva negativní testy vzorků za 24 hodin. Virus mohou šířit i lidé bez příznaků, z testů je ho u nich možné odhalit den či dva před jejich objevením. Informace Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí zveřejnil na webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). V současné době je v ČR 104 potvrzených pozitivních případů, první se objevily 1. března.

Maduro tvrdí, že Venezuela a Kuba mají lék na koronavirus

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro oznámil, že jeho země má lék na nový typ koronaviru. Podle něj jde o kubánský medikament, který nedávno pomohl zachránit více než 3500 životů v Číně.

Cizinci z rizikových zemí nesmí do ČR, na německé a rakouské hranice se vrátí kontroly

Vláda kvůli nákaze koronavirem vyhlásila zákaz vstupu do ČR cizincům z 15 rizikových zemí. Jsou mezi nimi i Rakousko a Německo, z toho důvodu nebude pro cizince možné vstupovat do Česka přes hraniční přechody s těmito zeměmi, řekli dnes na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Českým občanům vláda zakázala cestovat do těchto zemí. Češi ze zahraničí se vrátit mohou, při cestě z rizikových oblastí budou muset podstoupit karanténu.

Policie začne kontrolovat dodržování karantény, hrozí sankce

Dodržování karantény kvůli nákaze novým koronavirem začnou kontrolovat policisté ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Lidem, kteří nebudou pravidla izolace dodržovat, hrozí pokuty až tři miliony korun. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vláda dnes od 14:00 vyhlásila na 30 dní nouzový stav, rozhodla mimo jiné o zákazu cestovat do zemí s vysokým počtem pacientů s nemocí COVID-19.

Slovensko neumožní vstup cizincům do země, zpřísní další opatření

Slovensko výrazným způsobem zpřísňuje opatření přijatá v souvislosti s epidemií nového koronaviru. Vstup do země Bratislava umožní jen lidem, kteří mají na Slovensku trvalý či přechodný pobyt nebo jiné povolení k pobytu. Uzavřeny budou školy, mezinárodní letiště pro osobní přepravu, lyžařská střediska, zábavní parky, lázně i aquaparky. Země také omezí mezinárodní autobusovou, lodní i vlakovou přepravu. Opatření budou platit prozatím dva týdny.

Jourová: Opatření států proti Covid-19 jsou přiměřená, s Čínou se srovnat nedají

Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat. Velký vliv v současné situaci mají dezinformace, na jejichž omezení Evropská komise úspěšně spolupracuje se sociálními sítěmi. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž může virová pandemie ovlivnit i podobu příštího dlouhodobého rozpočtu EU.

Filipíny uvalí karanténu na mnohamilionovou metropoli Manilu

Filipínský prezident Rodrigo Duterte dnes oznámil, že kvůli epidemii nového typu koronaviru od neděle na měsíc přeruší veškeré dopravní spojení mezi metropolí Manilou a zbytkem země. V hlavním městě rovněž zakázal velká shromáždění, na měsíc uzavřel školy a vyhlásil karanténu pro oblasti, kde se již nákaza objevila. K tomu podle agentury Reuters omezil vstup do země všem cizincům ze států, kde se již nákaza přenesla z člověka na člověka.

Nouzový stav v ČR kvůli koronaviru: Zeman a opozice podporují opatření vlády

Opoziční politici vyjadřují podporu vyhlášení nouzového stavu a dalším opatřením, která vláda přijala v souvislosti s šířením nákazy koronavirem. Lidé podle nich mají přijatá opatření respektovat. Opozice zároveň vyzývá vládu, aby zajistila dostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky.

Slovinsko kvůli koronaviru vyhlásilo stav epidemie a zavře školy

Slovinská vláda dnes kvůli šíření nákazy koronavirem vyhlásila v zemi stav epidemie a přijala některá preventivní opatření. Slovinsko se především od pondělí přidá ke státům, které se rozhodly zavřít školy. Na tiskové konferenci v Lublani to po zasedání své končící vlády sdělil premiér v demisi Marjan Šarec.

Dva senátoři, kteří byli v Itálii, jsou v karanténě

V karanténě jsou kvůli epidemii nového typu koronaviru dva čeští senátoři, kteří navštívili Itálii. Novinářům to dnes bez bližších podrobností oznámila vedoucí Kanceláře Senátu Jana Vohralíková, která předsedá krizovému štábu v horní komoře. Senátní tisková tajemnice Sue Nguyen ČTK řekla, že těmito senátory jsou Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21) a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. Nakažení koronavirem u nich testy neprokázaly, dodala.

Babiš: V Česku je 96 potvrzených případů nákazy koronavirem

V Česku je 96 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Ráno jich bylo 94. Třináct laboratoří v současné době analyzuje dalších 143 vzorků, doplnil předseda vlády. Onemocnění se už objevilo ve všech 14 krajích, nejvíc je jich v Praze. Většina nakažených má mírné nebo žádné příznaky a jsou v domácí karanténě, stav dvou pacientů je vážný.

Pandemie Covid-19 by mohla skončit v červnu, tvrdí čínský expert

Pandemie nového typu koronaviru by mohla do června skončit, pokud všechny země světa zmobilizují síly v boji proti této nebezpečné nákaze.

Šéf WHO vyzval svět, aby zesílil boj proti koronaviru

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes vyzval všechny země, aby zesílily úsilí v boji proti pandemii koronaviru. Informovala o tom agentura Reuters.

Španělská ministryně má koronavirus, vicepremiér Iglesias je v karanténě

Španělská ministryně pro rovné příležitosti Irene Monterová se nakazila novým typem koronaviru. Testu na přítomnost viru v těle se nyní podrobí všichni členové vlády premiéra Pedra Sáncheze, informoval server listu El País. Jeden z vicepremiérů Pablo Iglesias, který je životním partnerem Monterové, je už v karanténě.

Mynářovi skončila karanténa, informuje Zemana o své cestě do Číny

Kancléři prezidenta Vratislavu Mynářovi dnes skončila pravidla karantény kvůli riziku nákazy novým typem koronaviru. Mynář to řekl ČTK. V Ústřední vojenské nemocnici v Praze absolvoval kontrolní test. Jeho výsledky zatím neví, lékaři mu ale sdělili, že pravidla karantény už dodržovat nemusí. V nejbližší době tak seznámí prezidenta Miloše Zemana s výsledky své cesty do Číny.

Polsko má první oběť koronaviru, zemřela žena v Poznani

V Polsku v důsledku nákazy koronavirem zemřel první člověk. Jde o 57letou ženu, která byla ve vážném stavu několik dní v nemocnici v Poznani, informovaly úřady v tomto městě na západě země. Trpěla i na jiné zdravotní potíže. V Polsku je zatím koronavirem infikovaných 49 lidí a ministerstvo zdravotnictví dnes vyhlásí stav epidemického ohrožení.

Zákaz letů do USA: EU protestuje, že Trump rozhodl jednostranně. Svolána krizová schůzka

Evropská unie nesouhlasí se skutečností, že Spojené státy o zavedení zákazu letů z Evropy rozhodly jednostranně a bez konzultace. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel. Agentura DPA informovala, že von der Leyenová také kvůli Trumpovu kroku na dnešek svolává krizovou schůzku klíčových členů svého týmu. Mluvčí britské vlády uvedl, že podobné opatření jako USA Spojené království nechystá.

Proč koronavirus prakticky nenapadá děti? Záhada, na kterou nikdo nezná odpověď

Téměř 120 tisíc nakažených a 4300 mrtvých. Taková je aktuální celosvětová bilance nemoci zvané Covid-19. Ačkoliv vědci den za dnem odhalují další tajemství nákazy, jedna věc jim dodnes nedává o moc větší smysl, než před několika týdny. Koronavirus totiž prakticky vůbec nenapadá děti a mezi mrtvými není nikdo mladší devíti let.