Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Šest mrtvých při zřícení hotelu v Číně, sloužil ke karanténě pro pacienty s Covid-19

Česko má dál 26 případů koronaviru, za den bylo téměř 200 testů

Potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru v Česku v noci nepřibylo, zůstává jich 26. Testováno bylo 787 lidí, za poslední den téměř 200. Vyplývá to z čísel zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví. U žádného infikovaného není podle dosavadních informací průběh nemoci vážný.

Čína hlásí 44 nových případů koronaviru, za jeden den zemřelo 27 nakažených

Čína dnes ohlásila v pevninské části - tedy bez autonomního Hongkongu a Macaa - 44 nově potvrzených případů nákazy novým koronavirem během soboty, oproti 99 případům o den dříve.

Koronavirus Covid-19 má první potvrzenou oběť v Latinské Americe

Čtyřiašedesátiletý muž zemřel v sobotu v Buenos Aires poté, co se nakazil koronavirem, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na argentinské ministerstvo zdravotnictví. Jde o první potvrzenou oběť v Latinské Americe.

Bulharsko potvrdilo dva první případy koronaviru

Bulharsko ohlásilo první dva případy nákazy novým koronavirem, uvedla dnes agentura TASS s odvoláním na místní média. O potvrzených případech informoval náčelník operativního štábu pro boj s šířením koronaviru při bulharské vládě Vencislav Matafčijski.

V Česku je 26 případů koronaviru Covid-19, jeden z nakažených pobýval v Bostonu

Dalších pět pacientů pozitivně testovaných na koronavirus ohlásila dnes večer pražská Nemocnice Na Bulovce. Na twitteru to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Počet nakažených v České republice tím stoupl na 26.

V Číně se zřítil hotel sloužící jako karanténa, 30 lidí zavaleno

Zhruba 30 lidí zůstává uvězněno v troskách po zřícení hotelu využívaného k izolaci osob kvůli novému koronaviru ve městě Čchüan-čou, které leží v jihovýchodní čínské provincii Fu-ťien. Dalších asi 40 lidí bylo zachráněno.

Německo už má 795 případů koronaviru, nákaza se dál šíří i v Rakousku

Počet nakažených novým typem koronaviru v Německu stoupl do dnešního odpoledne na 795, což je téměř desetkrát více než o týden dříve. Je to také nárůst o více než sto nakažených proti údajům z pátku. Rakousko aktuálně hlásí 79 případů, o 16 více než v pátek. Informovaly o tom dnes úřady obou zemí sousedících s Českou republikou.

Žantovský se diví opatřením kvůli koronaviru: Začíná to tu být jako v Číně

Nejnovější opatření kvůli šíření koronavirové nákazy v Česku jsou pochopitelně předmětem debat a názory se různí. Bývalý mluvčí prezidenta Michael Žantovský rozhodnutí vlády nechápe. Začíná to tu prý vypadat jako v Číně, odkud se nemoc Covid-19 do světa rozšířila.

V Řecku je 66 případů koronaviru, senior skončil na jednotce intenzivní péče

Řecké úřady dnes ohlásily 21 dalších případů nákazy novým typem koronaviru, celkem je v zemi 66 nakažených. Většina nových pacientů byla v kontaktu s mužem, který se nedávno vrátil z náboženské pouti do Egypta a Izraele.

Itálie oznámila 1247 nových případů nákazy Covid-19, zemřelo již 233 pacientů

Počet infikovaných novým typem koronaviru za posledních 24 hodin v Itálii vzrostl o 1247 případů, v zemi je tedy celkem 5883 nemocných. Nemoci COVID-19, kterou tento virus způsobuje, podle nové bilance italských úřadů podlehlo dalších 36 lidí, choroba si zde vyžádala 233 životů.

Paraguay ohlásila první případ nákazy novým koronavirem

V Paraguayi byl dnes zaznamenán první případ nákazy novým koronavirem. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Julio Mazzoleni.

Koronavirus se dostal na Maledivy. Zaměstnance letoviska patrně nakazil turista

Maledivy dnes potvrdily první dva případy nového koronaviru. Infikovaní jsou zaměstnanci turistického resortu, kteří se patrně nakazili od italského turisty, u něhož se nemoc potvrdila po návratu do vlasti. Na vyhodnocení testů na koronavirus čekají také dva francouzští turisté, kteří jevili příznaky nemoci.

Francie má 16 obětí koronaviru, nakažených je 949. Budou se zavírat školy

Francie dnes večer oznámila dalších pět obětí nového koronaviru, dohromady tedy eviduje již 16 úmrtí. Počet potvrzených případů nákazy vzrostl z pátečních 613 na 949. Počet nových případů dnes tamní úřady zvýšily dvakrát, nejprve dopoledne informovaly o více než stovce nových pacientů nových případů a následně bilanci zvýšily o 233 dalších případů.

Kyperská policie zasáhla při protestech za otevření hranic

Kyperská pořádková policie dnes slzným plynem zasáhla proti protestujícím na hranicích oddělující řeckou část ostrova od té turecké. Demonstrantům se nelíbí, že ostrovní vláda dočasně uzavřela polovinu hraničních přechodů a opatření zdůvodnila obavami z šíření nového typu koronaviru. Na ostrově zatím není hlášený žádný případ, informovala agentura AFP.

Jihomoravští hygienici vyloučili koronavirus u 35 lidí, na výsledky čtyř testů se čeká

Hygienici v Jihomoravském kraji nově vyloučili nákazu koronavirem u 13 lidí, celkem tak byly negativní výsledky u 35 lidí. U dalších čtyř na výsledky čekají, řekla ČTK vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Hygienici vyšetřili 39 pacientů a zatím se nákaza u nikoho nepotvrdila. Podle Ciupek se domáhají odběrů i neindikovaní lidé, čili takoví, kteří nebyli v zasažené oblasti nebo se nesetkali s nakaženými. V karanténě je osm lidí.

Všechny výsledky testů na koronavirus v Ostravě byly negativní

Výsledky všech vzorků testovaných na koronavirus ve Zdravotním ústavu v Ostravě byly dosud negativní. V ústavu k dnešnímu dni provedli 98 testů s negativním výsledkem. Žádné další vzorky na zpracování nečekají, je pravděpodobné, že nové se objeví v neděli dopoledne. ČTK to dnes řekl Jakub Mrázek ze Zdravotního ústavu v Ostravě.

Ministr Vojtěch nařídil kvůli koronaviru zastavit vydávání víz v Íránu

Česko ode dneška přestává kvůli obavám ze šíření nového typu koronaviru vydávat víza na svém zastupitelském úřadu v íránském Teheránu. Úřadu to uložilo ministerstvo zdravotnictví v mimořádném opatření, které podepsal ministr Adam vojtěch (za ANO). Vojtěch to dnes večer oznámil na twitteru. Vydání opatření avizoval na odpolední tiskové konferenci. Situace s koronavirem není podle ministra v Íránu pod kontrolou.

Na výletní lodi v Egyptě je v karanténě přes 150 turistů

Více než 150 turistů a členů posádky je na výletní lodi na Nilu v přístavu v jihoegyptském Luxoru v karanténě kvůli šíření nového koronaviru. Podle egyptských úřadů se 45 lidí na palubě koronavirem nakazilo. Informovala agentura AP. V pátek egyptské úřady informovaly, že pozitivní testy mělo 12 členů posádky a že se zřejmě nakazili od turistky, která loď už opustila. Mezi turisty v karanténě jsou podle agentury DPA občané USA, Francie či Indie.

Chaos kolem případu nákazy koronavirem. Ministr Vojtěch se omluvil, bylo to jinak

Jeden z tuzemských případů nákazy koronavirem provázejí zajímavé okolnosti. Ministr Adam Vojtěch včera tvrdil, že kvůli neodbornému odebrání vzorku skončila jedna doktorka v karanténě. Po pár hodinách se ale ukázalo, že to je celé trochu jinak.