Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kvůli koronaviru je v karanténě na Liberecku osm lidí, Praha 6 nechává dezinfikovat školy

V Česku už je 21 nakažených koronavirem, karanténa bude i pro cizince

Počet lidí nakažených novým typem koronaviru v Česku stoupl na 21. Po jednání krizového štábu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Proti dnešnímu ránu tak dva infikovaní přibyli. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo dvoutýdenní karanténu po návratu z Itálie ode dneška i cizincům, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. Na deseti hraničních přechodech budou namátkové kontroly, při nichž budou policisté cestujícím měřit teplotu. Česko přestane také vydávat víza lidem v Íránu.

Ministerstvo začne respirátory zdravotníkům vydávat příští týden, oznámil Prymula

Ministerstvo zdravotnictví začne příští týden rozdělovat zdravotníkům respirátory, které začalo centrálně pořizovat. Do dvou týdnů chce pak mít nastavený systém zásobování ochrannými pomůckami. ČTK to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Šanghaj zpřísnila kontroly kvůli koronaviru dovezenému z ciziny

Letiště v Šanghaji dnes zpřísnilo kontroly, informovala agentura Reuters. Stalo se tak poté, co se ukázalo, že po čínské provincii Chu-pej, odkud se nový koronavirus začal šířit, je nyní největším zdrojem nových nákaz v Číně koronavirus, dovezený zvenčí ze zemí jako jsou Itálie a Írán, kde počet nakažených den od ode dne stoupá.

Ve Zlínském kraji se na koronavirus dosud testovalo 54 lidí

Zlínská krajská hygienická stanice se dosud postarala o 54 odběrů u lidí s podezřením na nový typ koronaviru, v pátek odpoledne jich evidovala 52. Ve 46 případech byl test negativní, na výsledky osmi zbývajících se čeká. V karanténě je aktuálně v regionu 23 lidí, řekla dnes ČTK Vendula Ševčíková z krajské hygienické stanice. Aktualizované informace by měli krajští hygienici znovu zveřejnit v neděli.

Odborníci: Proč se nemoc COVID-19 vyhýbá dětem?

Lepší imunita nebo častější vystavení nemocem. To mohou být některé z důvodů, proč novému typu koronaviru, který se od konce minulého roku rozšířil z Číny do více než 80 zemí světa, zdánlivě odolávají děti. Pacienty jsou převážně starší lidé a mezi více než 3400 oběťmi dosud nejsou žádné děti mladší devíti let.

Nemoci Covid-19 podlehl sedmý pasažér, který se nakazil na lodi Diamond Princess

Zemřel sedmý člověk, jenž se nakazil novým koronavirem na výletní lodi Diamond Princess. Podle japonské televize NHK šlo o muže, který nebyl Japonec. Bližší podrobnosti o věku a státním občanství zemřelého televize neuvedla. V únoru koronavirem způsobené nemoci COVID-19 podlehl první cizinec, který se plavil na Diamond Princess. Šlo tehdy o britského občana.

V Británii dopadli dva mladíky, jsou podezřelí z útoku na Asiata kvůli koronaviru

Britská policie dopadla dva muže, které podezřívá z rasistického útoku na studenta ze Singapuru. Třiadvacetiletého muže skupina mladíků napadla na konci února v Londýně se slovy, že nechtějí "jeho koronavirus" ve své zemi. Informovala o tom stanice BBC.

Papež František bude tradiční modlitbu vysílat přes internet

Kvůli epidemii nového typu koronaviru zrušil papež František své tradiční nedělní vystoupení na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, modlitbu Anděl Páně přednese ze své knihovny. Věřící budou moci jeho poselství sledovat třeba na internetu, informovala dnes agentura Reuters. Zrušena je i středeční generální audience.

Polsko dá na boj s koronavirem 2,75 miliardy zlotých. V zemi je šest nakažených

Polský prezident Adrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki se rozhodli na boj s novým typem koronaviru vyčlenit 2,75 miliardy polských zlotých (16 miliard korun). Duda to dnes oznámil na shromáždění v jihopolské Nyse.

Koronavirus Covid-19 dostal i šéf italské Demokratické strany, nákaza je na Maltě

Novým koronavirem se nakazil kromě více než 4600 dalších Italů také šéf italské vládní Demokratické strany Nicola Zingaretti. Politik nyní na facebooku oznámil, že je v domácí karanténě. První případ nákazy dnes oznámila Malta. Jde o 12letou Italku žijící v ostrovní zemi.

V Ústeckém kraji přibudou další desítky lidí v karanténě

V Ústeckém kraji přibudou o víkendu další desítky lidí v domácí karanténě, k dnešku jich je 70. Hygienici zjišťují kontakty posledního potvrzeného případu s onemocněním COVID-19, kterým je žena z Litoměřic. Vrátila se před týdnem z Itálie. Zavaleni jsou dotazy těch, kteří se z Itálie vrací dnes. ČTK to řekla ředitelka krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková.

V Íránu přibývá nakažených i obětí nového koronaviru, zemřel už druhý poslanec

Prudký nárůst případů nákazy novým koronavirem i obětí nemoci COVID-19, kterou způsobuje, ohlásilo dnes íránské ministerstvo zdravotnictví. Za uplynulých 24 hodin podlehlo této chorobě dalších 21 osob, bilance obětí tak vystoupala na 145. Registrováno bylo také přes 1000 nových pacientů s prokázanou nákazou, celkem je jich nyní v zemi 5823, řekl na tiskové konferenci přenášené televizí mluvčí ministerstva Kijánúš Džahánpúr. Novému koronaviru podlehl podle jeho potvrzení už druhý poslanec íránského parlamentu.

Schůzka na Hradě: Ústavní činitelé proberou koronavirus, migraci a vztahy s Čínou

Ústavní činitelé ve středu proberou otázku česko-čínských vztahů, situaci způsobenou novým typem koronaviru a aktuální problémy s migrací. ČTK to řekl ředitel zahraničního oboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Politici se k pravidelné schůzce o zahraniční politice sejdou ve středu odpoledne na Pražském hradě. Nový předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) již dříve avizoval, že také otevře otázku senátní cesty na Tchaj-wan.

Výjimka pro řidiče a piloty. Po návratu z Itálie nemusí do izolace

Ministerstvo zdravotnictví zrušilo povinnost izolace kvůli novému typu koronaviru po návratu z Itálie pro řidiče kamionů, řidiče zdravotní služby převážející pacienty a piloty dopravních letadel. Pokud by ale měli příznaky chřipkového onemocnění, mají bez osobního kontaktu informovat lékaře. Cílem je ochránit důležité služby.

Tenisté si v Indian Wells budou muset sami nosit na kurt ručníky

Tenisté se musí na nadcházejícím Indian Wells připravit na řadu omezení kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Z hygienických důvodů musí zapomenout na to, že by jim ručníky nosili podavači míčků. Pokud je budou chtít mít na kurtu, musí se o ně postarat sami.

Jižní Korea oznámila 448 nových případů koronaviru, Filipíny vyhlásí stav nouze

Počet případů nákazy novým typem koronaviru přesáhl v Jižní Koreji 7000 a počet obětí nemoci COVID-19 vzrostl o dva na 46. Od pátku přibylo 448 nových případů nákazy, celkem je jich nyní 7041, oznámilo dnes večer (místního času) jihokorejské Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC). Jižní Korea podobně jako v předchozích dnech bilanci zvýšila dvakrát, nejprve v noci na dnešek oznámila 174 nových případů a večer informovala o dalších nakažených.

NBA kvůli koronaviru připravuje kluby na zápasy bez diváků

Vedení basketbalové NBA vyzvalo kluby, aby se kvůli šíření nákazy koronavirem připravily na možnost hrát zápasy bez diváků. Liga o tom informovala v pátek, na což hvězda Los Angeles Lakers LeBron James zareagoval prohlášením, že on před prázdnými tribunami nastupovat nebude.

Slovensko má další dva případy nákazy Covid-19

Slovensko podle tamního ministerstva zdravotnictví zaznamenalo další dva případy nákazy novým typem koronaviru. Jde o manželku a syna dvaapadesátiletého muže ze západu země, kterého premiér Peter Pellegrini v pátek označil za první oficiálně potvrzený případ nákazy na Slovensku. Dotyčný syn v únoru pobýval v Itálii, která má z evropských států s odstupem nejvíce potvrzených případů onemocnění COVID-19, jež koronavirus způsobuje.

Počet obětí koronaviru v USA roste, na Floridě zemřeli dva starší lidé

Na Floridě zemřeli dva lidé ve věku přes 70 let, nakažení novým koronavirem. Oznámily to v noci na dnešek podle agentury AP místní úřady. Obě nové oběti předtím cestovaly do zahraničí. Stát na jihovýchodě USA rovněž hlásí nárůst počtu potvrzených případů nákazy ze čtyř na sedm.