Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Dopady koronaviru: Organizátoři veřejných akcí v ČR přišli o zakázky za 700 milionů

Na severu Itálie budou přísné kontroly, v barech musí lidé dodržovat vzdálenost jeden metr

Italská vláda dnes oficiálně schválila dekret o uzavření celého regionu Lombardie a také 14 provincií v regionech Emilia-Romagna, Veneto (Benátsko) a Piemont, kde žije více než čtvrtina italské populace. Nařízení již v noci na dnešek podepsal premiér Giuseppe Conte.

Policie už má připravené letáky pro řidiče na hranicích

Policie má k dispozici informační letáky ke koronaviru, které bude od pondělí rozdávat řidičům na deseti vybraných hraničních přechodech s Německem, Rakouskem a Slovenskem. Kontrolní stanoviště na hranicích policisté dnes připravují, v místech, kde je to možné, využije existující infrastrukturu. ČTK to řekl mluvčí policejního prezidia David Schön.

Generální konzul v Miláně: Řešíme desítky dotazů českých turistů

Český generální konzulát v Miláně nyní kvůli uvalení karantény na část severní Itálie vyřizuje dotazy desítek českých turistů, kteří se na něj obracejí s otázkami týkajícími se návratu do vlasti. Konzulát je upozorňuje na příslušný dekret italské vlády a výzvu české vlády, aby se občané ČR z regionu vrátili domů. Zároveň turistům doporučuje, aby si ověřili aktuální dopravní situaci na hraničních přechodech, kde se mohou tvořit kolony. ČTK to dnes řekl generální konzul ČR v Miláně Jiří Kuděla.

Praha 6 nechala dezinfikovat dvě školy teplým aerosolem, doma zůstane většina žáků

Radnice šesté městské části dnes nechala dvě ze svých škol, které navštěvují děti, u jejichž rodičů se potvrdila nákaza novým typem koronaviru, dezinfikovat teplým aerosolem. Ostatní základní a mateřské školy zřizované Prahou 6 jejich personál přes víkend dezinfikuje běžnými úklidovými prostředky ničícími viry.

Počet nakažených koronavirem v Německu přesáhl 900, Rakousko má 99 případů

Počet nakažených novým koronavirem v Rakousku dosáhl 99. Vyplývá to podle agentury APA z údajů rakouského ministerstva zdravotnictví. Počet případů infekce roste také v Německu, kde podle deníku Die Welt stoupl už na více než 900.

Počet nakažených koronavirem roste v Nizozemí, Belgii i Británii

Nizozemsko dnes oznámilo další dvě oběti nového koronaviru. Dohromady tak už má tři mrtvé, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Počet nakažených v Nizozemsku vzrostl ze 188 na 265. Belgie má 200 nakažených, což je zhruba o 30 více než v sobotu.

V zavřených oblastech Itálie jsou zřejmě tisíce Čechů

V oblastech Itálie uzavřených kvůli novému typu koronaviru jsou s cestovními kancelářemi odhadem tisíce Čechů. ČTK to řekl výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber. Nechtěl spekulovat, zda jednotky tisíc nebo více. Asociace nyní zjišťuje informace od svých členů, přesnější čísla bude mít odpoledne.

Epidemie Covid-19: Šéf WHO pochválil Itálii za odvážná opatření a sebeobětování

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes ocenil Itálii za její "odvážná" opatření v boji proti šíření nového koronaviru a "opravdové oběti", které tím Italové přinášejí. WHO je podle něj s Itálií solidární. Italská vláda v noci na dnešek výrazně omezila pohyb osob na severu země.

Češi mají obavy z nemoci Covid-19. Hygienici řešili za 24 hodin desítky dotazů

Během soboty na pohotovostní linku jihočeských hygieniků volalo s dotazy na nákazu novým typem koronavirem 66 lidí. Šlo o prvních 24 hodin, kdy začalo platit nařízení ministerstva zdravotnictví, že Češi po návratu z Itálie musejí na 14 dní do karantény. Nejvíce dotazů se týkalo toho, jak se lidé po návratu do Česka mají chovat. Novinářů to řekla Jitka Luňáčková z krajské hygienické stanice.

Na jižní Moravě prověřují šest nových podezření na koronavirus

Hygienici v Jihomoravském kraji prověřují od soboty šest nových podezření na nákazu koronavirem, u pěti lidí vyšel test negativně a u jednoho člověka se na výsledky čeká. ČTK to dnes řekla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Celkem bylo odběry vyšetřeno 45 pacientů, u nikoho se nákaza nepotvrdil. V karanténě je osm lidí.

Italský ministr vyzval k zastavení ligy, fotbalisté neposlechli

Italský ministr sportu Vincenzo Spadafora vyzval kvůli šíření koronaviru v zemi k okamžitému zastavení fotbalové ligy. Podpořil tak hráčskou asociaci, která s touto myšlenkou přišla již v sobotu. Serie A se dnes přesto hrála, k prvnímu z pěti zápasů 26. kola nastoupili hráči Parmy a Ferrary ve 13:45.

Jižní Korea má 272 nových případů koronaviru, asijské země odmítají výletní lodě

Jižní Korea ohlásila 272 nových případů nákazy koronavirem od sobotního večera. Celkový počet infikovaných tím stoupl na 7313, oznámilo dnes večer místního času (dopoledne SEČ) jihokorejské Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí. Přírůstek nových případů je nižší než o den dříve a nejnižší za nejméně jeden týden. Úřady ale varovaly, že tyto počty mohou kolísat.

Covid-19 v Itálii: Sever země včetně Milána v karanténě, dekret zasáhl miliony lidí

Na miliony obyvatel severní Itálie byla kvůli šíření nového typu koronaviru do 3. dubna uvalena karanténa. Příslušný dekret v noci na dnešek podepsal premiér Giuseppe Conte. Omezení pohybu se týká i velkých měst, uzavřena mají být rovněž kulturní zařízení nebo sportoviště včetně lyžařských středisek. Conte řekl, že za rozhodnutí přijímá politickou odpovědnost. Itálie je v Evropě zemí nejhůře zasaženou novým koronavirem, nákaza se šíří nejvíce právě na severu země.

Epidemie Covid-19 v Íránu: Zemřelo již 194 lidí, aerolinky zastavují lety do Evropy

Nemoci COVID-19 vyvolané novým typem koronaviru podlehlo v Íránu už 194 lidí. Nakažených je 6566. Ve státní televizi to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Letecká společnost IranAir zastavila do odvolání všechny lety do Evropy.

Ztráty kvůli koronaviru? Vláda bude řešit finanční podporu pro podnikatele

Stát poskytne podnikatelům, kteří utrpěli ztráty v souvislosti s koronavirem finanční podporu v celkovém objemu 600 milionů korun. Bude-li třeba, částka se případně navýší až na miliardu. Na speciálním programu COVID úvěr přes víkend pracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Návrh programu mimo jiné počítá s ročním odkladem splátek a splatností dva roky. V pondělí jej posoudí vláda.

Češi se mohou ze zavřených oblastí v Itálii vrátit domů

Čeští občané v severní Itálii v oblastech, na něž italská vláda kvůli šíření nového typu koronaviru uvalila karanténu, se mohou vrátit domů. Na twitteru to uvedli ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvo zahraničí v reakci na rozsáhlá karanténní opatření v Lombardii a dalších regionech nedoporučuje cestovat do celé Itálie.

Velká cena Bahrajnu formule 1 bude kvůli koronaviru bez diváků

Velká cena Bahrajnu formule 1 se 22. března kvůli obavám z šíření nákazy koronavirem pojede bez diváků. Oznámili to pořadatelé druhého závodu sezony. Minulý rok během třídenního programu dorazilo na okruh v Sáchiru rekordních 97 tisíc fanoušků, z toho 34 tisíc navštívilo nedělní závod pod umělým osvětlením.

Výletní loď, na které je Covid-19, zakotví v Oaklandu. Stát New York vyhlásil stav nouze

Výletní loď Grand Princess, které bylo kvůli dvěma desítkám případů nákazy novým koronavirem zakázáno vplout zpět do domovského přístavu v kalifornském San Francisku, úřady poslaly do přístavu v nedalekém Oaklandu. Dorazit tam má v pondělí.

Správa železnic začala rozmisťovat dezinfekce na nádražích

Správa železnic začala rozmísťovat na všech krajských nádražích a dalších frekventovaných nebo příhraničních stanicích stojany s dezinfekcí kvůli koronaviru. Stojany budou ode dneška například v Praze na hlavním nádraží, na nádraží v Holešovicích, Libni, Smíchově a Vršovicích a dále také v Plzni, Pardubicích, Hradci Králové nebo Ostravě. Uvedla to dnes správy Radka Pistoriusová.