Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Europarlament kvůli koronaviru zrušil desítky plánovaných akcí

Kvůli koronaviru bude metro v Praze otevírat dveře

Kvůli koronaviru budou nyní mimořádně soupravy metra a tramvaje v Praze otevírat všechny dveře na každé zastávce. Cílem je, aby lidé museli co nejméně sahat na tlačítka, a snížilo se tak riziko šíření viru.

USA hlásí smrt pěti pacientů nakažených koronavirem

Spojené státy dnes oznámily úmrtí dalších pěti pacientů nakažených novým typem koronaviru. USA tak eviduje již šest obětí nemoci. Všechny pochází ze státu Washington na západním pobřeží země, které je nákazou nejvíce zasaženo. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení místních úřadů.

První případy nákazy koronavirem hlásí Tunisko a Senegal

První případ nákazy novým koronavirem dnes ohlásily dvě africké země, Tunisko a Senegal. Na africkém kontinentu je tak už nejméně osm případů nákazy.

Experti vydali doporučení ke koronaviru: Odstup dva metry a řádné mytí rukou

Riziko nákazy novým typem koronaviru sníží dvoumetrový odstup od dalších lidí, správné kýchání a smrkání nebo řádné mytí rukou. Doporučení vydává Státní zdravotní ústav (SZÚ), hygiena i lékárníci. Podle SZÚ si až 95 procent lidí myje ruce nesprávně. Koronavirus se jako další respirační infekce, například chřipka, šíří kapénkovou infekcí.

Česko bude nově ověřovat koronavirus na pěti místech

Testy vzorků s podezřením na nový typ koronaviru bude nově provádět pět nemocnic a zdravotních ústavů. Vedle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Praze bude testovat také Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Nemocnice České Budějovice, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Fakultní nemocnice v Motole, uvedlo dnes v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví.

V Česku jsou stále jen tři případy koronaviru. Testováno 211 osob, mezi nimi i dítě

Z 211 lidí, kteří byli dosud v Česku testováni na nový koronavirus, jsou stále jen tři pozitivní případy, na twitteru to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dvacet vzorků dnes dopoledne testovala Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu. Další vzorky se testují odpoledne.

Ve středních Čechách bylo na koronavirus testováno devět lidí

Ve Středočeském kraji bylo kvůli podezření na nákazu novým typem koronaviru zatím testováno devět lidí, všechny testy měly negativní výsledek a nákaza se u lidí neprojevila. V karanténě je v kraji asi 70 lidí, řekla dnes ČTK mluvčí krajské hygienické stanice Dana Šalamunová. Středočeský kraj doporučil domovům seniorů zakázat návštěvy.

Covid-19 usmrtil v Íránu 66 lidí, nakažených je 1500. Do země míří delegace WHO

Novému typu koronaviru v Íránu podle tamních úřadů podlehlo již 66 lidí z 1501, u nichž se nemoc COVID-19 potvrdila. Naposledy Írán uvedl, že na koronavirus v zemi zemřelo 54 lidí. S odkazem na dnešní sdělení Teheránu o tom informovala agentura AP. Sousední Irák mezitím ohlásil další dva nakažené, čímž bilance infikovaných stoupla na 21, napsala agentura Reuters.

Koronavirus zasáhl do biatlonu. Světový pohár v Novém Městě na Moravě bude bez diváků

Světový pohár v biatlonu se bude tento týden konat v Novém Městě na Moravě bez přítomnosti diváků. Rozhodla o tom dnes Bezpečnostní rada státu, která se pořádáním závodů zabývala v souvislosti se šířením koronaviru. Na biatlonové závody ve Vysočina Areně se chystaly desetitisíce fanoušků. Testy v neděli odhalily v Česku první tři případy nákazy novým typem koronaviru.

Bulovka: Tři pacienti s koronavirem jsou bez příznaků a horečky

Tři pacienti hospitalizovaní v pražské Nemocnici Na Bulovce kvůli koronaviru jsou dnes bez příznaků nemoci, nemají teplotu ani kašel. Další kontrolní testy jim odborníci udělají do konce týdne. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Simona Krautová. Nemocní pobývali v Itálii. Jeden přijel z konference v Udine, druhý s rodinou z lyžařské dovolené v Benátsku a třetí je Američanka, která studuje v Miláně. V izolaci v nemocnici jsou podle šéfky pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové i studentčiny dvě kamarádky, které cestovaly přes Česko s ní.

Koronavirus v Česku. Hamáček doporučí vládě vyhlásit nouzový stav

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) doporučí kvůli nákaze novým koronavirem vládě, aby do budoucna podle dalšího vývoje situace zvážila vyhlášení nouzového stavu. Bude ji o tom dnes informovat a materiál přednese i na příštím setkání Bezpečnostní rady státu, řekl novinářům po jednání krizového štábu ministerstva vnitra. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro vyhlášení nouzového stavu nyní není důvod, řekl v rádiu Impuls. Testy v neděli odhalily v Česku první tři případy nákazy novým typem koronaviru.

Louvre je kvůli koronaviru zavřený, Macron mění program. Británie čeká epidemii

Ve snaze omezit šíření nového typu koronaviru se v některých částech Francie zavírají školy a školky, pokračuje uzavírka pařížského muzea Louvre a vláda ohlásila krizovou pomoc pro firmy. Francouzský prezident Emmanuel Macron kromě toho ruší cesty naplánované na tento týden, informují francouzská média. Anglický úřad pro veřejné zdraví (PHE) zase varoval před "vysoce pravděpodobnou" epidemií, zatímco britská vláda dnes projednávala krizový plán.

Testy na koronavirus u íránské studentky medicíny v ČR jsou negativní

Íránská studentka medicíny na fakultě Univerzity Karlovy, která byla hospitalizována po návratu z Íránu kvůli podezření na nákazu koronavirem, má všechny testy negativní. Mladá žena bude z Fakultní nemocnice Hradec Králové propuštěna do domácí karantény. ČTK to dnes řekli zástupci nemocnice. Studentka se dostala do nemocniční karantény v neděli 1. března poté, co se z Íránu vrátila do ČR s dýchacími obtížemi.

Na ČVUT vyhlásili kvůli koronaviru samostudium, ČZU a Mendelova univerzita ruší výuku

Studenti a zaměstnanci Strojní a Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického zůstali dnes doma. Kvůli obavám z šíření koronaviru vyhlásila škola pro tyto fakulty samostudium a práci z domova. Kolega muže hospitalizovaného na Bulovce, který je nakažený koronavirem, byl v minulém týdnu v budově ČVUT v Dejvicích, kterou fakulty sdílí. Nikdo přímo nemocný v budovách ČVUT ale nebyl.

Epidemie Covid-19: V Itálii zemřelo již 41 lidí, ve vážném stavu je slavný spisovatel

V severoitalské Lombardii, kde bylo z Itálie potvrzeno nejvíce nakažených novým koronavirem, zemřelo už 31 infikovaných, čímž se zvýšil počet obětí v Itálii na nejméně 41. Uvedla to dnes místní média s odvoláním na lombardskou regionální vládu. I ta musí nyní podstoupit testy poté, co se nákaza potvrdila u jednoho z jejích členů. První dva případy osob s koronavirem má Portugalsko.

V Číně přistálo letadlo z Česka, přivezlo tuny humanitární pomoci

Vojenský letecký speciál s humanitární pomocí Číně na boj s novým typem koronaviru Číně přistál dnes ráno středoevropského času v Pekingu. Na svém webu to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí. Pomoc čínské straně předal velvyslanec Vladimír Tomšík. Letoun do Číny přepravil pět tun pomoci od krajů, měst či firem. Server Euro.cz upozornil, že další čtyři tuny materiálu se do letadla nevešly. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář ČTK sdělil, že se hledá možnost další přepravy, včetně vlakové.

RegioJet zruší spoje do Itálie, tento týden jede naposled

Dopravce RegioJet nebude od konce týdne vypravovat kvůli koronaviru autobusové spoje na dvou linkách z Prahy do Říma a do Milána. Nepojedou až do odvolání. Poslední spoj do Itálie pojede tento týden v pátek, aby se z jižní země lidé mohli vrátit. Dopravce také umožní vrátit všechny objednané jízdenky na cesty do 31. března bez stornopoplatku, uvedl v tiskové zprávě mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj. Konkurenční FlixBus zatím všechny své linky provozuje dál.

Čína hlásí 202 nových případů koronaviru, zemřelo dalších 42 nakažených

V pevninské Číně za neděli přibylo 202 případů nákazy novým koronavirem. Jde o nejnižší denní nárůst infikovaných od 22. ledna. Celkový počet nakažených v zemi tak dosáhl 80.026. Počet obětí infekce vzrostl v pevninské Číně o 42 na 2912. Informovala o tom dnes čínská národní zdravotní komise. V nejhůře postiženém čínském městě Wu-chan úřady uzavřely první ze 16 provizorních nemocnic po propuštění posledních zotavených pacientů, uvedla agentura Reuters.

Riziko nákazy koronavirem v EU vzrostlo. Brusel doporučuje řadu opatření

Riziko šíření nového koronaviru mezi obyvateli Evropské unie vzrostlo na střední až vysoké. Řekla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž se EU snaží mobilizovat všechny dostupné prostředky pro boj s virem a spouští nový informační portál. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová uvedla, že v 18 zemích unie bylo registrováno zatím 2100 případů. Celkem 38 občanů EU zemřelo.