Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Riziko nákazy koronavirem v EU vzrostlo. Brusel doporučuje řadu opatření

MZV nedoporučuje Čechům cestovat do Lombardie, Benátska a Emilia-Romagna

Ministerstvo zahraničí (MZV) doporučuje Čechům, aby necestovali do italských regionů Lombardie a Benátsko, dokud se nevyřeší tamní rozšíření koronaviru. Šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) novinářům řekl, že vyhnout by se měli i regionu Emilia-Romagna. Lidé, kteří se z míst postižených nákazou vracejí, by měli nejméně 14 dnů sledovat svůj zdravotní stav, v případě potíží telefonicky kontaktovat lékaře, uvedla diplomacie v dnes aktualizovaném upozornění. V souvislosti s výskytem koronaviru v dalších zemích světa MZV upozorňuje na možné rušení letů či na omezení vstupu pro ty turisty, kteří přestupovali v oblasti, kde se nákaza rozšířila.

Vláda: Česko kvůli koronaviru zastavuje lety z Jižní Koreje a severní Itálie

Vláda zastaví kvůli šíření koronaviru lety z Jižní Koreje. Plánuje také omezení letů z Milána, Benátek, Boloni a Bergama. U Koreje lze věc zařídit bez jednání s Evropskou komisí (EK), řekl po jednání Bezpečnostní rady státu premiér Andrej Babiš (ANO). Už dříve vláda zastavila na dobu neurčitou přímé lety do Číny. Podle ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) se stejnými pravidly bude řídit omezení spojení s Koreou, které by mělo být přerušeno v úterý. O omezení letů ze severní Itálie bude Havlíček vpodvečer jednat na ministerstvu dopravy.

Odbory navrhují při nákaze koronavirem zavést kurzarbeit

Odbory navrhují, aby se při případné rozsáhlejší karanténě kvůli možné nákaze novým koronavirem zavedl v Česku takzvaný kurzarbeit. Stát by tak při omezení či zastavení výroby či provozu zaměstnavatelům přispíval na mzdy pracovníků, aby se jejich příjem nepropadl. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) to dnes uvedla v tiskové zprávě.

OECD zhoršila prognózu světové ekonomiky. Covid-19 může způsobit i recesi

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru dnes OECD také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před deseti lety.

Biatlon bez diváků může přinést zmatky. Část asi přijede, říká starosta Nového Města na Moravě

Starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda (ČSSD) dnes uvítal, že Bezpečnostní rada státu rozhodla o nadcházejícím Světovém poháru v biatlonu. Rada se pořádáním poháru zabývala v souvislosti se šířením koronaviru. Rozhodla, že akce se konat bude, ale bez diváků. Šmarda řekl ČTK, že rozhodnutí může způsobit zmatky, lze předpokládat, že část lidí stejně přijede. Nejhorší variantou by podle něj ale bylo rozhodnutí ohledně závodů odkládat. Na závody ve Vysočina Areně se chystaly desetitisíce fanoušků.

Novým koronavirem se v Německu nakazilo už 150 lidí, ministr nechce zavírat hranice

V Německu se novým typem koronaviru zatím nakazilo 150 lidí. Prvního infikovaného hlásí Berlín, celkem je zasaženo deset ze 16 německých spolkových zemí. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes uvedl ředitel Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler. Riziko pro veřejnost považuje za mírné. Se zavíráním hranic nebo omezováním cestování zatím spolková republika nepočítá.

Vatikán otevřel archivy z doby "Hitlerova papeže" Pia XII., bádání narušila epidemie koronaviru

Do apoštolského archivu ve Vatikánu dnes dorazili první historici, kteří chtějí zkoumat dokumenty z doby pontifikátu Pia XII. (1939-1958). Archivy čítají miliony stránek textů a Vatikán je dnes otevřel poprvé. Po jejich zpřístupnění volaly léta zejména židovské organizace. Někteří totiž papeže Pia XII. kritizují, že veřejně důrazně neodsoudil vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války. Část historiků se ale těší i na dokumenty z doby studené války.

Probíhá největší humanitární krize v moderních dějinách, obává se profesor

NÁZOR - Z mediálního zpravodajství to tak nevypadá, ale jsme svědky jedné z nejhorších humanitárních krizí v moderních dějinách, varuje pediatr Irwin Redlener, profesor z Columbijské univerzity, a jeho výzkumný asistent Sean Hansen. V komentáři pro server Washington Post poukazují, že obnovené boje a násilí v syrském Idlibu vyvolaly největší uprchlickou vlnu za devítileté trvání syrské občanské války.

Američanka nakažená koronavirem se pohybovala i v Brně

Američanka, která je s koronavirem v pražské Nemocnici Na Bulovce, byla i v Brně. ČTK to řekla mluvčí kraje Monika Brindzáková. Podle ní dnes zasedne bezpečnostní rada kraje, svolaná ovšem byla ještě před zjištěním o pohybu nakažené Američanky na jižní Moravě. Podle Renaty Ciupek z krajské hygienické stanice přečkala Američanka v Brně noc z pátku na sobotu. Dva lidé jsou kvůli tomu v karanténě, příznaky nemají. V ČR se zatím potvrdila nákaza u tří lidí včetně zmíněné dívky, která studuje v Itálii.

O víkendu bylo v zemích s vyšším rizikem koronaviru 25.400 Čechů

V zemích se zvýšeným výskytem nového koronaviru se o víkendu zdržovalo zhruba 25.400 Čechů. Všichni dostali prostřednictvím mobilních operátorů informační SMS o nebezpečí nákazy a odkaz na webové stránky ministerstva zdravotnictví. Vyplývá to z informací Asociace provozovatelů mobilních sítí.

Lidé v Íránu olizují dveře svatyní, epidemii koronaviru navzdory

Na internetu se objevila znepokojivá videa z Íránu, na nichž lidé líbají a olizují dveře svatyní navzdory tomu, že se země potýká s šířením nového koronaviru. Informují o tom světová média. Perský servis BBC s odkazem na nejmenované zdroje v íránském zdravotnictví uvedl, že nemoci COVID-19 v Íránu podle nejmenovaných zdrojů podlehlo nejméně 210 lidí, oficiálně íránské úřady uvádí, že mrtvých je 54.

Na jihu Čech zůstává v domácí karanténě 60 lidí

Na jihu Čech zůstává v preventivní domácí karanténě 60 lidí, kteří se vrátili z oblastí, kde se objevila nákaza novým typem koronaviru. Dalších přibližně 20 lidí může do dvoutýdenní karantény přibýt. V Jihočeském kraji se zatím neobjevil žádný případ nákazy. Novinářům to dnes řekla hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

V Jižní Koreji mají 599 nově nakažených virem, obětí je celkem 22

Jižní Korea dnes oznámila dalších 599 případů nákazy novým koronavirem, počet infikovaných v zemi tak stoupl na 4335. Přibyly dvě oběti, celkem jich je 22. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jihokorejské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC). V Jižní Koreji v posledních dnech přibývá případů rychleji než v Číně, odkud se virus začal původně šířit. První dva infikované ohlásila dnes také čtvrtá nejlidnatější země světa Indonésie.

Itálie prodloužila opatření proti koronaviru. Vzdálenost mezi lidmi má být nejméně metr

Italská vláda podle očekávání prodloužila opatření proti šíření koronaviru. Na severu země, kde je nejvíce evidovaných případů nákazy platí nadále karanténa v 11 obcích. Informovala o tom dnes agentura ANSA, příslušný dekret podle ní podepsal v neděli večer italský premiér Giuseppe Conte. V nejhůře postižených krajích, jimiž jsou Lombardie, Emilia-Romagna a Benátsko, se nadále nebudou konat velké kulturní a sportovní akce.

Akcie v Asii zpevňují, trh očekává koordinovanou intervenci

Po nejhlubším propadu od finanční krize v roce 2008 dnes akcie na asijských trzích zpevňují. Trh očekává koordinovanou intervenci centrálních bank na podporu globální ekonomiky, podle analytiků by mohla přijít už tento týden a zahrnovat výraznější snížení úrokových sazeb. Na globální ekonomiku má velmi negativní dopad epidemie koronaviru a s tím související útlum aktivity.

Covid-19 v Česku: Bezpečnostní rada státu rozhoduje o pozastavení letů z Lombardie

Bezpečnostní rada státu rozhoduje o pozastavení letů z italské Lombardie kvůli šíření koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům při příchodu do Strakovy akademie řekl, že se kloní k přerušení letů z míst, odkud přijeli i první nakažení novým typem koronaviru do Česka. ČTK řekl, že vzhledem k očekávaným počtům diváků připravovaného Světového poháru v biatlonu, který se má odehrát v druhé polovině týdne na Vysočině, by byl i pro určité omezení závodů. Uvažoval by o pořádání poháru bez diváků. Zopakoval, že k plošným karanténám není důvod.

USA oznámily druhé úmrtí na koronavirus, aerolinky ruší lety do severní Itálie

Spojené státy oznámily úmrtí druhého pacienta, který se nakazil novým typem koronaviru. Obětí je asi 70letý muž, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení úřadů pro oblast Seattlu a King County.

Francie ruší prestižní knižní veletrh Livre Paris, kvůli koronaviru

Francie oznámila, že kvůli obavám ze šíření nového koronaviru se letos neuskuteční každoroční veletrh Livre Paris. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na šéfa knižního veletrhu Vincenta Montagneho. Prestižní veletrh se měl konat od 20. do 23. března.

Jak se nenakazit koronavirem? Profesorka, která bojovala s ebolou, má jasno

NÁZOR – „Jako lékařka zabývající se infekčními chorobami a lékařská mikrobioložka, která úspěšné léčila pacienty s virovou nákazou ebola ve Spojených státech, dostávám mnoho otázek o novém koronaviru, Covid-19,“ začíná svůj komentář pro server CNN Colleen Kraftová, profesorka z Emory University. Konstatuje, že v době šířící se pandemie jsou lidé často sami sobě největším nepřítelem.