Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus je v Česku. Nakaženi jsou tři lidé

Koronavirus postupuje. Může se přenášet vodou?

Není pravděpodobné, že by se nový typ koronaviru dostával do pitné vody. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) tak nemusí vodárenské společnosti přijímat žádná opatření. Národní referenční centrum pro pitnou vodu to uvedlo na webu. V Česku se dosud nemoc COVID-19 nevyskytla.

Koronavirus: 88 tisíc nakažených v téměř 70 zemích, polovina uzdravených

Novým typem koronaviru šířícím se od prosince z Číny se nakazilo už přes 88.000 lidí v téměř sedmi desítkách zemí. Zhruba polovina z nich se z nemoci mající podobné příznaky jako chřipka a označované COVID-19 zotavila, na tři tisíce nakažených ale zemřely. Z evropských zemí hlásí nejvíce případů nákazy Itálie (téměř 1700), kde si koronavirus vyžádal už 34 obětí. První tři případy infekce dnes oznámila i Česká republika.

Soul podal kvůli koronaviru trestní oznámení na hnutí Sinčchondži

Jihokorejská metropole podala kvůli šíření nového typu koronaviru trestní oznámení na vedení náboženského hnutí Sinčchondži, které viní ze zabití a porušení zákona o infekčních chorobách. Informoval dnes server BBC. Podle vedení Soulu lídři hnutí, považovaného za sektu, nedali úřadům pátrajícím pod možných nakažených jména všech svých členů.

Itálie chce podpořit ekonomiku ohroženou koronavirem opatřeními za 3,6 miliardy eur

Itálie v příštím týdnu představí opatření v hodnotě 3,6 miliard eur (91,7 miliardy Kč), která mají podpořit ekonomiku ohroženou největším epidemií onemocnění COVID-19 v Evropě. Uvedl to v rozhovoru s listem La Repubblica italský ministr hospodářství Roberto Gualtieri.

Nejbohatší světa přišli kvůli koronaviru o 444 miliard dolarů

Uplynulý týden byl kvůli propadu akciových trhů velmi drahý nejen pro většinu investorů, ale i nejbohatších lidí světa. Pokračující se šíření nového koronaviru po celém světě prudce stáhlo dolů globální akciové trhy a celkové bohatství 500 nejbohatších lidí světa se snížilo o 444 miliard USD (10,3 bilionu Kč), uvedla agentura Bloomberg.

Babiš chce kvůli koronaviru zákaz letů z Milána a Benátek

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce v pondělí na jednání Bezpečnostní rady státu kvůli šíření nového koronaviru navrhnout zákaz letů z Milána a Benátek. Itálie podle něj nákazu nezvládla. Řekl to České televizi (ČT).

V Itálii 1700 nakažených koronavirem, další nemocní zemřeli

V Itálii zemřelo dalších pět lidí nakažených novým koronavirem, který se od prosince šíří do světa z Číny. Počet obětí v Itálii tak stoupl na 34, informovala dnes agentura ANSA. Nakažených bylo v Itálii už potvrzeno téměř 1700. Nemocných je nyní 1577 a 83 osob se z nákazy zotavilo, uvedly dnes místních úřady. Počty případů stouply dnes například i ve Španělsku, kde je mezi hospitalizovanými i chilský spisovatel Luis Sepúlveda.

Česko nebude kvůli koronaviru zavádět karanténní opatření

Česká republika nebude přistupovat k žádným karanténním opatřením kvůli prvním třem lidem, kteří se nakazili novým koronavirem. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Muž nakažený koronavirem byl převezen do Prahy, všichni nemocní jsou na Bulovce

Muž z Ústeckého kraje, jenž se nakazil novým typem koronaviru, byl převezen z nemocnice v Ústí nad Labem na pražskou Bulovku. ČTK to dnes řekl mluvčí Krajské zdravotní, pod níž patří i ústecká nemocnice, Ivo Chrástecký. V domácí karanténě je rodina nakaženého muže, hygienici prověřují jeho další kontakty.

Rozhovor

Kdo je očkovaný proti chřipce, má výhodu. Na koronavirus všechny testovat nebudeme, říká hygienička

ROZHOVOR - Je v naprostém klidu a lidem vykupujícím potraviny nerozumí. Ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová tvrdí, že mnohem větší nebezpečí než světem a Evropou prostupující virus koronavir COVID–19 hrozí od chřipkové epidemie. „Lidé v České republice si vůbec neuvědomují, jak je chřipka nebezpečná, zákeřná a jedině v souvislosti s koronavirem je dobře, že občané nakupují dezinfekční prostředky, které je právě před chřipkou ochrání. Co se týče viru COVID-19, není vůbec nutné propadat nějaké panice. Odebrali jsme vzorky více jak stovce lidí a všechny testy jsou negativní,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Pařížské muzeum Louvre kvůli koronaviru neotevřelo

Populární pařížské muzeum Louvre dnes kvůli novému typu koronaviru zůstalo uzavřené, personál se totiž obává, že by ho návštěvníci mohli infikovat. Informovala o tom agentura AP, podle které o dalším postupu v pondělí rozhodne vedení instituce. Francie podle aktuální bilance ze sobotního večera eviduje okolo stovky případů nákazy, žádný z nich ale s muzeem nesouvisí.

Testy na koronavirus u Čechů z Tenerife jsou negativní, z Itálie se vrátilo 13 lidí

U pětičlenné české rodiny, která se v pátek vrátila ze španělského ostrova Tenerife, kde byla několik dní v izolaci v hotelu s dalšími turisty kvůli koronaviru, se nákaza nepotvrdila. Po příletu byli vyšetřeni a jejich testy jsou negativní, uvedl dnes na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V Jižní Koreji mají 586 nových nákaz koronavirem, 18 lidí zemřelo

Jižní Korea dnes podruhé aktualizovala počet nakažených novým typem koronaviru, a to o 210 případů. Počet infekcí v zemi stoupl na 3736. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Korejské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí. Počet obětí nákazy se zvýšil o jednoho mrtvého na 18 lidí.

Čína má 573 nových případů nákazy koronavirem, Austrálie a Thajsko hlásí první oběti

V pevninské Číně přibylo za sobotu dalších 573 případů nákazy novým typem koronaviru a 35 obětí infekce. Austrálie dnes oznámila první úmrtí v zemi na nový typ koronaviru. Obětí nákazy se stal 78letý muž, který byl do Austrálie evakuován z výletní lodi Diamond Princess, jež byla počátkem měsíce umístěna do karantény u japonských břehů. Svou první oběť koronaviru ohlásilo dnes také Thajsko, informovala agentura Reuters.

První březnový týden bude v europarlamentu nabytý

První týden nového měsíce bude na půdě institucí Evropské unie nabytý. Evropské poslance čekají v tomto týdnu důležitá zasedání dotčených politických skupin a výborů, setkání s mladou švédskou aktivistkou za životní prostředí nebo příprava na nadcházející Mezinárodní den žen. Na pořad agendy se dostane také téma víceletého unijního rozpočtu, na kterém se evropští lídři doposud neshodli, vyjednávání se Spojeným královstvím nebo reakce EU na šíření onemocnění COVID-19.

85 tisíc nakažených, 40 tisíc uzdravených. Koronavirus se šíří Evropou, země ruší letecké spoje

Kvůli novému koronaviru, který se od prosince rozšířil z Číny už do šesti desítek zemí světa, přijala dnes další například Francie, která zakázala veřejná shromáždění s účastí více než 5000 osob. Turecko, kde zatím žádný případ nákazy nepotvrdil, oznámilo od neděle zrušení leteckého spojení s Itálií, Irákem a Jižní Koreou, už dříve zakázala Ankara spojení s Čínou a Íránem. Právě tyto země jsou nákazou postiženy nejvíce. ČR zatím žádný případ nemá, ale ve středu se v Praze kvůli šíření nákazy v Evropě uskuteční schůzka visegrádské čtyřky.

Francie ruší kvůli koronaviru veřejné akce s účastí nad pět tisíc lidí

Počet nakažených novým koronavirem ve Francii dosáhl stovky, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. V nemocnicích je nyní 86 nakažených, z toho devět ve vážném stavu. Z celkového počtu nakažených se 12 osob zotavilo a dva lidé zemřeli, uvedla agentura AFP. Kvůli šíření nového koronaviru Francie zakázala dočasně veřejná shromáždění s účastí větší než 5000 lidí.

Ceny respirátorů proti koronaviru uměle zvyšují dodavatelé

Cena jednoho respirátoru FFP3, který slouží jako ochrana proti nákaze novým koronavirem, se nyní pohybuje od 900 korun výš. Ještě nedávno ho bylo možné pořídit na e-shopu za méně než 700 korun. Zjištění ČTK potvrdila mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.

Nakažených koronavirem je v Itálii více než tisíc, 29 mrtvých

V Itálii zemřelo dalších osm lidí nakažených novým koronavirem, obětí je tak v této zemi už 29, uvedly dnes místní úřady. Počet nakažených koronavirem, který se od prosince šíří do světa z Číny, v Itálii přesáhl tisícovku - je jich 1128. Z toho nejvíce nakažených i obětí je v severoitalském regionu Lombardie.