Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V USA zemřel první nakažený koronavirem

Aktivita čínských továren kvůli koronaviru rekordně klesá

Aktivita čínských továren v únoru rekordně klesla. Může za to epidemie onemocnění novým typem koronaviru. Index nákupních manažerů (PMI), který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru, se v únoru propadl na rekordní minimum 35,7 bodu z lednových 50 bodů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský statistický úřad.

Koronavirus zabil téměř tři tisíce lidí. 85 tisíc nakažených

Novým typem koronaviru se na celém světě nakazilo přes 85.000 lidí, počet obětí přesáhl 2900, napsala dnes agentura Bloomberg. Markantně se zvýšil počet infikovaných v Íránu a Jižní Koreji. Nákazy v Kalifornii, Oregonu a Washingtonu, u kterých není jasné, jak se pacienti infikovali, naznačují, že koronavirus se šíří po západním pobřeží Spojených států. Ve středu se v Praze kvůli šíření nákazy v Evropě uskuteční schůzka visegrádské čtyřky (V4).

Dánsko s Finskem hlásí třetí případ nákazy koronavirem

Dánsko s Finskem ohlásily třetí případ nákazy novým typem koronaviru. Dnes o tom informovaly agentura DPA a finská televize YLE. Dán se zřejmě infikoval v Německu a u Finky úřady nemoc spojují s její cestou do severní Itálie.

Zavřená škola, odložené zápasy. Koronavirus dopadá na Německo a Itálii

Základní škola v západoněmeckém Bonnu pro příští dva týdny zrušila výuku, neboť u zaměstnance družiny byla potvrzena nákaza novým typem koronaviru. Všech zhruba 185 dětí nyní podstoupí testy a ty, které s vychovatelem přišly do přímého styku, zůstanou v domácí karanténě.

Írán oznámil devět nových úmrtí na koronavirus

Počet obětí nové koronavirové infekce vzrostl v Íránu od pátku o devět na 43. Dnes to oznámily íránské úřady, napsala agentura Reuters. Od pátku bylo zaznamenáno 205 nových pacientů, celkem tak islámská republika eviduje 593 případů nákazy.

V Praze se kvůli koronaviru sejdou premiéři zemí V4

Ve středu se v Praze kvůli šíření nákazy novým typem koronaviru v Evropě uskuteční schůzka visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.

Karantény nestačí. V USA mají další dva pacienty s koronavirem neznámého původu

Spojené státy oznámily další dva případy nákazy novým typem koronaviru, u nichž není jasné, jakým způsobem se pacienti infikovali. Necestovali totiž do zahraničí a nedostali se ani do kontaktu s žádnou osobou, u níž byla nemoc COVID-19 diagnostikována.

USA kvůli koronaviru ruší setkání Trumpa s Kurzem

Bílý dům kvůli šíření infekce nového typu koronaviru odřekl úterní setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Dnes to agentuře APA sdělilo rakouské kancléřství, podle kterého se cesta šéfa vlády do Spojených států odkládá.

Čína hlásí 427 nových případů nákazy koronavirem

V pevninské Číně vzrostl v pátek počet případů nákazy novým koronavirem o 427, infikovaných už je 79.251. Dalších 47 pacientů s nemocí COVID-19 zemřelo, celkově má tak v Číně tato choroba už 2835 obětí.

Nakažený Brit z lodi Diamond Princess v Japonsku zemřel

Británie má první oběť nového typu koronaviru. Nákaze podlehl britský občan, který se infikoval na výletní lodi Diamond Princess kotvící u japonských břehů. Zemřel v nemocnici v Japonsku Británie celkem registruje 20 případů nákazy, informoval dnes zpravodajský server BBC News.

Jako španělská chřipka? Expert varuje před šíření koronaviru na Blízkém východě

NÁZOR - Vypadalo to jako černá satira, ale naneštěstí nešlo o vtip, konstatuje Michael Rubin v komentáři pro server National Interest. Expert na Blízký východ z think tanku American Enterprise Institute takto popisuje situaci, kdy tajemník íránského ministra zdravotnictví Iradž Harírči vystoupil na tiskové konferenci, aby ujistil veřejnost, že vláda má epidemii koronaviru pod kontrolou, ale sám se silně potil a zjevně se necítil dobře.

Dvě humanitární lodě nesmí kvůli karanténě vyplout z Itálie

Italské úřady nařídily kvůli epidemii koronaviru dva týdny karantény dvěma lodím nevládních organizací, které vyplouvají ve Středomoří k libyjským břehům zachraňovat migranty mířící na vratkých člunech do Evropy. Informovala o tom dnes agentura APA. Podle ní tedy nyní musí lodě Sea-Watch 3 a Ocean Viking zůstat v přístavu na Sicílii.

V Íránu podle BBC zemřelo 210 lidí s koronavirem, vláda tvrdí 34

V Íránu zemřelo už nejméně 210 lidí infikovaných novým koronavirem, který se od koncem loňského roku šíří do světa z Číny. Uvedl to dnes server BBC s odvoláním na místní zdravotnické zdroje. Íránské ministerstvo zdravotnictví tento údaj popřelo, podle vlády zemřelo dosud v zemi 34 lidí nakažených novým koronavirem a u 388 lidí byl tento virus potvrzen.

Evropské akcie prohlubují propad, trh se obává globální recese

Akcie na evropských trzích prohlubují pokles, jejich hlavní index odepisuje další zhruba tři procenta a je hlouběji v pásmu korekce. Investoři se obávají, že narůstající počet nových případů onemocnění způsobeného koronavirem srazí globální ekonomiku do recese.

V Itálii je už 821 nakažených novým koronavirem, 21 lidí zemřelo

V Itálii zemřeli další čtyři lidé na nový koronavirus, který se od prosince šíří do světa z Číny. Počet jeho obětí tak v Itálii vzrostl na 21 a nakažených je tam 821, oznámily místní úřady. Nejvíce infikovaných v Itálii je v severním regionu Lombardie, jehož vedení dnes oznámilo, že požádá vládu o prodloužení ochranných opatřeních zavedených kvůli epidemii nejméně o další týden.

Lékaři mají nedostatek roušek. Ministerstvo se je pokusí sehnat

Roušky pro praktické lékaře se pokusí ministerstvo zdravotnictví zajistit. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jedná s dodavateli, mohly by být k dispozici v řádu týdnů. Řekl to na dnešní tiskové konferneci. Praktičtí lékaři dopoledne na svém pražském sněmu vyjádřili obavu z toho, že nebudou mít ochranných prostředků dostatek, když na trhu nyní nejsou.

Odborníci: Strach kvůli koronaviru je přirozený. Na vině jsou podle nich i média

Strach, který se mezi lidmi šíří kvůli novému typu koronaviru, je podle odborníků přirozený. Jeho příčinou jsou obavy z něčeho neznámého a pocit nejisté budoucnosti. Lidé by na něj měli reagovat s rozmyslem. Pokud kvůli němu nakupují zásoby jídla na týdny dopředu nebo ruší dovolené v místech, kde zatím epidemie koronaviru není, nijak si tím nepomůžou. Takové chování je iracionální. Koho strach neovládl, měl by se snažit své spoluobčany trpělivě uklidňovat.

Kvůli podezření na Covid-19 je 307 Čechů v karanténě, pobývali v rizikových regionech

V domácí karanténě, kterou nařídily krajské hygienické stanice kvůli obavám z nového typu koronaviru, je k dnešnímu dni 307 lidí. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pobývali v rizikových oblastech severní Itálie, ale jsou bez příznaků nemoci. Pokud by se u nich objevila horečka nad 38 stupňů Celsia, dušnost nebo kašel, byli by testováni. Dosud bylo ve Státním zdravotním ústavu otestováno 154 vzorků, u některých lidí opakovaně. Řekl to na dnešní tiskové konferenci.

Chřipková epidemie v ČR je na ústupu, nemoci podlehlo 44 pacientů

Nemocných s chřipkou a akutními onemocněními dýchacích cest za poslední týden znovu ubylo. Epidemie v Česku tak ustupuje a je už jen v některých regionech. Nejvyšší nemocnost je v Jihomoravském, Libereckém a Zlínském kraji a na Vysočině. ČTK to sdělilo ministerstvo zdravotnictví. V tomto týdnu podle něj v ČR připadalo na 100.000 obyvatel 1323 nemocných, což je o sedm procent méně než v týdnu minulém.