Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Bankéři: Dopady epidemie Covid-19 na ekonomiku už jsou znát

Koronavirus v Íránu zabil podle nové bilance 34 lidí, nakažených je 388

Počet lidí, které zabil nový koronavirus, v Íránu stoupl na 34. Oznámil to dnes mluvčí íránského ministerstva zdravotnictví.

Otazníky nad koronavirem: Není jasné, kde se nakazil Dán, který lyžoval v Itálii

Italská média informují o případu Dána, který minulý týden lyžoval v severní Itálii a u kterého se vyskytl nový koronavirus. Zatím není jasné, kde se muž nakazil, napsal dnes italský list Il Giorno. Dánský novinář strávil se ženou a synem dovolenou v městečku Chiesa u lyžařského střediska v údolí Valmalenco.

Zájem o letenky kvůli koronaviru klesá, do Itálie až o 70 procent

Zájem Čechů o létání kvůli koronaviru klesá. Prodeje letenek do Itálie se v posledním týdnu meziročně snížily až o 70 procent. Zájem klesá i u dalších destinací v Evropě a Asii. Vyplývá to z informací prodejců pro ČTK. Koronavirus dosud zasáhl 53 zemí po celém světě, úřady hlásí přes 83.000 nakažených, většinou s mírným průběhem. V Evropě je nejvíce postižená Itálie.

Češi kvůli koronaviru nadále skupují potraviny, jeden e-shop už zavedl limit

Zájem o nákup především trvanlivých potravin kvůli šířícímu se koronaviru podle oslovených obchodníků neopadá. Zásoby mají ale dostatečné a průběžně doplňují sklady. Lidé kromě kamenných prodejen hojně využívají objednávky potravin přes internet. E-shop Košík.cz dnes hodlá zavést hmotnostní limit 50 kilogramů na jeden nákup. Omezuje také počet kusů jednoho druhu zboží na jednu objednávku. Konkurenční firmy Rohlík.cz a Tesco podobná opatření podle informací ČTK nechystají.

Nigérie potvrdila první případ nákazy koronavirem

Nigerijské ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo, že se v této západoafrické zemi potvrdil první případ nákazy novým koronavirem. Jde o Itala, který do země přijel pracovně.

Pošta: Počet zásilek z Číny do Česka v únoru klesl o polovinu

Česká pošta eviduje za únor meziroční pokles počtu zásilek z Číny zhruba o 50 procent. Zástupci podniku to uvedli na dotaz ČTK. Pokles souvisí zejména s nižším zájmem o nakupování v čínských e-shopech v souvislosti se šířením nového typu koronaviru. Z Číny do Česka každý měsíc míří stovky tisíc zásilek.

Koronavirus Covid-19 byl prokázán u psa, příznaky nemoci ale nemá

Hongkongské úřady umístily do karantény psa ženy nakažené novým typem koronaviru, předběžné testy totiž u něj prokázaly "slabou" přítomnost viru. Zvíře ale nevykazuje žádné příznaky nemoci.

Fotbalisté Newcastlu si kvůli koronaviru nebudou podávat ruce

Fotbalisté Newcastlu už si před tréninkem nebudou podávat ruce. Anglický klub o tom rozhodl na základě doporučení lékařů, aby omezil riziko nákazy koronavirem. Ve Velké Británii dosud zaznamenali 19 případů onemocnění, kterým se zatím celosvětově nakazilo asi 80 tisíc lidí. Nemoc si vyžádala asi 2800 obětí.

Švýcarsko zakázalo akce s více než 1000 osob, týká se to i ženevského autosalonu

Švýcarská vláda kvůli šíření nového koronaviru zakázala všechny akce s účastí více než 1000 osob. Týká se to například ženevského autosalonu a některých sportovních akcí, informovala agentura DPA. Fotbalová či hokejová sportovní utkání by se však mohla konat bez diváků a mohou se také konat sportovní akce s menším počtem diváků, uvedla DPA.

Epidemie Covid-19: V Británii, Francii i Nizozemsku přibývá nakažených

V západní Evropě přibývá nakažených novým typem koronaviru. Nové případy dnes oznámila Británie, Francie i Nizozemsko. Ve Francii, kde je už více než čtyřicet případů, jsou v domácí karanténě dva tisíce dětí, které se vrátily z jarních prázdnin v rizikových oblastech, informovala agentura AFP.

Kvůli koronaviru vyhlásil ostrov Hokkaidó stav nouze, lidé nemají o víkendu vycházet

Prefektura Hokkaidó na stejnojmenném severním ostrově Japonska vyhlásila kvůli šíření nového typu koronaviru stav nouze a požádala obyvatele, aby o víkendu nevycházeli ven. Vir, který způsobuje onemocnění COVID-19, byl v prefektuře prokázán u nejméně 66 lidí. Guvernér prefektury Naomiči Suzuki dnes řekl, že chce o situaci hovořit s japonským premiérem Šinzóem Abem.

Koronavirus na Tenerife: Pět Čechů odletělo po karanténě v hotelu zpět do vlasti

Pět českých turistů, kteří byli kvůli koronaviru od pondělního večera v karanténě v hotelu H10 Costa Adeje Palace na kanárském ostrově Tenerife, odletěli do České republiky. Šestá Češka, která je ve stejném hotelu od minulého týdne, ho zatím opustit nemůže. Na dotaz ČTK to dnes uvedla ředitelka cestovní kanceláře Canaria Travel Lenka Viková.

Akcie v Asii dál strmě klesají, nejvíce od krize v roce 2008

Akcie v Asii dál výrazně klesají a čelí nejhoršímu týdnu od finanční krize z roku 2008. Investory znepokojují zprávy o šíření koronaviru, nových případů už více přibývá v jiných zemích než v Číně. V Asii zejména v Jižní Koreji, další případy se ale objevují i v Evropě. Propady na burzách se dnes prohloubily i v reakci na čtvrteční výprodej na akciových trzích v USA.

Počet nově nakažených koronavirem v Číně klesl nejvíce od ledna

V pevninské Číně stoupl ve čtvrtek počet případů nákazy novým typem koronaviru o 327, celkově se tak nakazilo už 78.824 lidí. Dalších 44 pacientů s nemocí COVID-19 zemřelo, celkově má tak v pevninské Číně tato choroba už 2788 obětí. Čtvrteční bilance nově nakažených je nejnižší od ledna. Čínské úřady naznačily, že virus se pravděpodobně dál nešíří od lidí, kteří se zdáli být už jednou vyléčeni, ale pozdější testy měli znovu pozitivní.

Výsledky testů na koronavirus v ČR jsou stále negativní, vyšetřeno bylo 154 osob

V Česku bylo dosud na koronavirus testováno 154 lidí, u nikoho se nákaza nepotvrdila. Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu na nový typ koronaviru testovala dosud 168 vzorků, některé opakovaně. V laboratoři je dalších osm vzorků.

Jižní Korea má 571 nových případů koronaviru, nejvíc zasažené je město Tegu

Jižní Korea dnes oznámila, že se novým typem koronaviru nakazilo dalších 571 lidí. Celkový počet infikovaných tím stoupl na 2337. Nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje, v Jižní Koreji dosud podlehlo 13 lidí, bilance obětí za uplynulých 24 hodin však nestoupla.

COVID-19: Přes 83 tisíc nakažených, 2858 obětí, zasaženo je 53 zemí

Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, se objevil počátkem loňského prosince v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Podle lékařů vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Na virus umírají převážně senioři a lidé s podlomeným zdravím.

Na koronavirus se v Moravskoslezském kraji ve čtvrtek testovalo šest lidí

V Moravskoslezském kraji odebrali zdravotníci kvůli možnosti nákazy novým koronavirem ve čtvrtek vzorky šesti lidí. U čtyř jsou výsledky k dispozici, testy vyšly negativně. Na výsledky u dvou lidí se ještě čeká. ČTK to nes řekl mluvčí Krajské hygienické stanice Ostrava Radim Mudra. Dosud se onemocnění koronavirem v regionu u nikoho nepotvrdilo.

Covid-19 se stále šíří. První případy hlásí Litva, Nový Zéland a Bělorusko

Litevská vláda dnes informovala, že se v zemi potvrdil první případ nákazy novým koronavirem. Krátce nato o prvním infikovaném informovalo také novozélandské ministerstvo zdravotnictví a následně první výskyt nemoci oznámilo také Bělorusko. Napsala o tom agentura Reuters.