Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid-19 se stále šíří. První případy hlásí Litva, Nový Zéland a Bělorusko

Německo na prahu epidemie. Kovornavirem Covid-19 se nakazilo dalších 22 lidí

Šest německých zemí ve čtvrtek nahlásilo 22 nových případů nákazy novým koronavirem. Přítomnost koronaviru se mimo jiné potvrdila u pacientů v Hesensku i Hamburku. Informovala o tom agentura Reuters. Ve středu německý ministr zdravotnictví oznámil, že se země ocitá na prahu epidemie.

Koronavirus nakazí až 70 % populace. Na Covid-19 si musíme zvyknout, tvrdí epidemiolog

Je pravděpodobné, že většina z nás koronavirus prodělá. Nakazit totiž může až 70 procent světové populace, u mnoha lidí se ale příznaky nemoci vůbec neprojeví nebo budou mít jen mírný průběh. Pro server The Atlantic to uvedl profesor epidemiologie na Harvardské univerzitě Marc Lipsitch.

Koronavirová hysterie je horší než sama nemoc. Lidem hrozí psychické problémy, tvrdí experti

Evropa, Českem nevyjímaje, se pomalu propadá do koronavirové hysterie. Lidé berou útokem obchody, vykupují roušky a vytvářejí si hromady zásob. Podle expertů je ale právě tato panika horší, než sama nemoc.

Koronavirus se dál šíří, v Evropě už má na dvě desítky obětí

Epidemie nového typu koronaviru, který se od prosince do světa šíří z Číny, dospěla do rozhodujícího bodu a země musí zdvojnásobit úsilí o zamezení jeho šíření, řekl dnes šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Počty obětí a nakažených dnes dále stoupaly mimo jiné v Itálii, která je po Číně a Jižní Koreji nejvíce zasažnou zemí. Na koronavirus v Itálii zemřelo už 17 lidí, nakažených je tam 650, přitom ve středu jich bylo kolem 400.

Na západě Německa je dalších 18 případů Covid-19

Nejlidnatější německá země Severní Porýní-Vestfálsko hlásí dalších 14 potvrzených případů infekce novým koronavirem. V okrese Heinsberg u hranic s Nizozemskem je jich už 20, informovalo dnes večer podle agentury DPA zemské ministerstvo zdravotnictví. Další čtyři nakažené večer oznámila i spolková země Bádensko-Württembersko. V celém Německu je podle AFP dosud 44 potvrzených případů koronaviru.

Macron varoval, že Francii čeká epidemie koronaviru

Epidemie koronaviru ve Francii je nevyhnutelná, míní její prezident Emmanuel Macron. Země se však podle něj připravuje a musí se s ní vyrovnat, jak nejlépe bude umět, citovala slova hlavy státu agentura AFP. Ministr zdravotnictví Olivier Véran pak večer informoval o "výrazném nárůstu" počtu nakažených v zemi. Infekce se prý prokázala u dalších 20 osob, čímž celkový počet případů stoupl na 38. Stále platí, že dva lidé s nemocí COVID-19 - Číňan a Francouz - ve Francii zemřeli.

Na jihu Moravy vyloučili koronavirus u dalších tří pacientů

Hygienici v Jihomoravském kraji za středu a dnešek vyloučili nákazu koronavirem u tří pacientů. ČTK to řekla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. U jednoho pacienta byly výsledky negativní ve středu, u dvou dnes. Dva pacienti byli podle mluvčího Pavla Žáry ve Fakultní nemocnici Brno. Hygienici už poskytli ke středě více než 70 odborných konzultací, u většiny případů vyhodnotili podezření jako neopodstatněné a u zbytku byly testy negativní.

Írán má 26 úmrtí na koronavirus, Irák prvního nemocného v Bagdádu, Izrael zavírá hranice cizincům

V Íránu zemřelo na nákazu novým koronavirem 26 lidí. Novou bilanci dnes oznámilo tamní ministerstvo zdravotnictví s tím, že za den přibylo 106 nových případů, takže v Íránu je nyní 245 nakažených. Írán zůstává zemí s nejvyšším počtem úmrtí mimo Čínu. Sousední Irák má prvního nemocného v Bagdádu, jde o šestý případ v zemi. Izrael ohlásil první případ nákazy mimo osoby, jež jsou v karanténě po návratu z lodě Diamond Princess. Nakaženým je Izraelec, který se před čtyřmi dny vrátil z Itálie. Ministr zdravotnictví Arje Deri chce dnes podepsat zákaz vstupu cizinců přijíždějících z Itálie.

Itálie hlásí 17 obětí nákazy, guvernér Lombardie je v karanténě

Itálie oznámila další tři úmrtí na nový koronavirus, který se od loňského prosince šíří z Číny. Počet jeho obětí v Itálii tak vzrostl na 17, informoval dnes šéf italské civilní obrany Angelo Borrelli. Podle něj je v zemi nakažených osob 650, ve středu jich přitom bylo kolem 400. Itálie je tak po Číně a Jižní Koreji nejvíce zasaženou zemí tímto novým koronavirem.

Švýcarsko eviduje tři nové případy koronaviru, nemoc Covid-19 je ve Vídni

Švýcarsko dnes oznámilo, že v zemi jsou tři nové případy nákazy koronavirem, tamní úřady celkem evidují čtyři nakažené. Své první tři infikované hlásí Vídeň. V jedné z místních nemocnic leží v izolaci 72letý pacient a také virem nakažený manželský pár, oznámil dnes vídeňský svaz nemocničních zařízení (KAV). Dál jsou ještě testovány obě děti tohoto manželského páru; rovněž vykazují příznaky onemocnění. V Rakousku je tak nyní pět potvrzených případů nákazy.

Epidemie koronaviru je v rozhodujícím bodě, varuje WHO

Epidemie nového typu koronaviru dospěla do rozhodujícího bodu. Upozornil na to dnes generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, který rovněž vyzval země světa, aby zdvojnásobily své úsilí o účinné zamezení šíření viru.

Česko dál řeší koronavirus, nákaza se v zemi zatím nepotvrdila

Kvůli šíření nového koronaviru se dnes poprvé od roku 2014 sešla Ústřední epidemiologická komise. Představitelé ministerstva zdravotnictví poté uvedli, že nákaza se v ČR pravděpodobně objeví, panika však není na místě. Mezi 135 testovanými vzorky dosud v ČR žádný pozitivní nebyl, na testování je připravená zhruba desítka dalších.

Opatření proti koronaviru: Slovensko začne na hranicích kontrolovat auta

Slovensko od pátku, nejpozději od soboty, kvůli šíření nového typu koronaviru začne na hranicích kontrolovat auta, která přijíždějí hlavně z Rakouska. Dnes to po zasedání bezpečnostní rady státu oznámil premiér Peter Pellegrini. Na kontroly se musejí připravit také všichni cestující, kteří na Slovensko přiletí.

Karanténa desetiny pracujících Čechů by stát přišla na 23,5 miliardy

Dvoutýdenní karanténa či jiné opatření znemožňující výkon práce přibližně desetiny ekonomicky aktivních obyvatel v ČR by stála 23,5 miliardy korun, tedy 0,4 procenta HDP. Vyplývá to z výpočtů Hospodářské komory. Podle ní by mohl nejvýraznější výpadek nastat zejména v Praze a Středočeském kraji. ČTK to sdělila hlavní analytička komory Karina Kubelková. V Česku nebyl dosud zaznamenán žádný případ nákazy novým typem koronaviru, která ve světě vzbuzuje obavy.

Pražské nemocnice mají dost roušek, na čtyři měsíce to ale nestačí

Pražské nemocnice mají nyní dostatečné zásoby roušek, dezinfekce či mýdla. Některé ale ještě čekají na doplnění rezerv tak, aby v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 ve světě splnily požadavek ministerstva zdravotnictví na doplnění rezerv na čtyři měsíce dopředu. V případě větších výpadků dodávek by do budoucna mohl být největší problém s nedostatkem roušek či respirátorů. Vyplývá to z odpovědí zástupců pražských nemocnic, které dnes oslovila ČTK.

Vzorky by se měly odebírat v domácí karanténě, naznačil Babiš

Vzorky pro testování by se lidem s podezřením na nákazu novým typem koronaviru měly podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odebírat v domácí karanténě, kam by za nimi zdravotníci z krajské hygienické stanice přijížděli. Dosud pacienty vozí sanitky do nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví tuto možnost prověří, řekl na dnešní tiskové konferenci ve Fakultní nemocnici Motol ministr Adam Vojtěch (za ANO).

Zasedala epidemiologická komise. Na Covid-19 bylo v Česku testováno 135 vzorků

V Česku bylo v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na nový typ koronaviru dosud testováno 135 vzorků, některé opakovaně. Podle ředitele SZÚ Pavla Březovského je k testování připraveno dalších devět či deset vzorků. Není namístě testovat každého, kdo se vrátil ze severu Itálie. Musí přijet z oblasti, kde se nemoc šíří, a mít horečku nad 38 stupňů, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Španělé trvají na návratu českých turistů z Tenerife, prozradil Babiš

Čeští turisté na kanárském ostrově Tenerife, kde se vyskytl koronavirus, mohou opustit hotel, ve kterém byli v karanténě. Španělské úřady ale trvají na rychlém návratu turistů do Česka. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Situaci chce řešit s cestovní kanceláří, která turisty na ostrov dopravila.

Počet obětí koronaviru v Číně klesá, celkem jich je 2744

V pevninské Číně stoupl ve středu počet případů nákazy novým typem koronaviru o 433, celkově se tak nakazilo už 78.497 lidí. Dalších 29 pacientů s nemocí COVID-19 zemřelo, celkově má tak v Číně tato choroba už 2744 obětí, uvedla agentura Reuters. Oproti úterku, kdy zemřelo 52 lidí, se však počet mrtvých snížil.