Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Obří výletní loď v Karibiku hledá kvůli strachu z koronaviru přístav

Norsko hlásí první případ nákazy koronavirem

Norsko se dnes stalo další evropskou zemí, která oznámila výskyt nového typu koronaviru na svém území. Norský institut veřejného zdraví FHI podle televize NRK sdělil, že pacient, kterému se daří dobře a který je nyní v domácí karanténě, se před týdnem vrátil z Číny.

Čína zavádí kontroly cestujících ze zahraničí, bojí se koronaviru

Řada čínských měst nařídila přísnější kontroly cestujících ze zahraničí v obavě, že by mohli do Číny zavléct další zdroj nového typu koronaviru. Ten se přitom šíří od prosince z čínské provincie Chu-pej, která eviduje naprostou většinu všech nakažených na světě. Informaci přinesl list The Wall Street Journal.

Koronavirus je na šesti světadílech, nakažených je přes 80 tisíc

Brazílie dnes zaznamenala prvního nakaženého novým typem koronaviru, čímž se infekce rozšířila na všechny kontinenty kromě Antarktidy. V Latinské Americe a v Africe se však jedná o jednotlivé případy, zatímco drtivá většina ze zhruba 81.000 nakažených nadále pochází z pevninské Číny.

Kvůli koronaviru mohou mít potíže dovozci i hotely

Problémy kvůli nákaze novým koronavirem mohou mít v ČR dovozci spotřebního zboží, výrobci osvětlení, dopad mohou očekávat také provozovatelé hotelů, restaurací a prodejen s luxusním zboží. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Konkrétní dopady šířící se nákazy na české firmy se analytici zdráhají odhadovat. Není totiž jasné, kdy se nákaza dostane pod kontrolu a jak velká území budou do té doby zasažena.

Kvůli koronaviru v Itálii mají české firmy potíže

Některé české firmy mají kvůli rozšíření nákazy novým koronavirem v Itálii problémy s dodávkami. V rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Miláně Marek Atanasčev.

Češi kvůli koronaviru skupují potraviny, Praha zvažuje možné omezení prodeje

Tuzemské potravinářské řetězce i internetoví prodejci potravin zaznamenali zvýšený zájem zákazníků o některé trvanlivé potraviny. Zvýšenou poptávku přičítají šířícímu se koronaviru v okolních státech. Obchodníci provozující kamenné prodejny mají většinou dostatečné zásoby, e-shop Rohlík.cz ale zákazníky na svém webu informuje o nedostupnosti některého zboží.

V Pákistánu se objevily první případy nového koronaviru

Pákistán dnes ohlásil první dva nakažené novým typem koronaviru na svém území. Podle ministra zdravotnictví jsou oba pacienti ve stabilním stavu. Země sousedí s Čínou i s Íránem, což jsou dva státy s největším počtem obětí nového viru na světě, poznamenala agentura AFP.

Testy u ženy z Nového Města na Moravě koronavirus nepotvrdily

Testy u ženy z Nového Města na Moravě nákazu koronavirem nepotvrdily. ČTK to řekla Tamara Pecková, mluvčí novoměstské nemocnice, kde ženu kvůli podezření z nákazy vyšetřovali. Vzorky dnes prověřila Národní referenční laboratoř. Žena se vrátila z návštěvy Benátek.

Covid-19 v letoviscích: Od zájezdu do míst, kde jsou omezení, lze odstoupit bez storna

Od smlouvy na zájezd do oblasti, kde se objevil nový koronavirus a jsou tam vyhlášena ochranná opatření, lze podle občanského zákoníku odstoupit bez storno poplatků. Platí to v případě, pokud v místě pobytu nebo v jeho bezprostředním okolí nastaly mimořádné okolnosti a pokud mají vliv na čerpání služeb nebo dopravu. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které má cestovní ruch na starosti. V případě zakoupených letenek se možnosti pro jejich vrácení řídí podle podmínek dopravce, Lufthansa začala nabízet bezplatnou změnu rezervace na vybraných linkách do do Itálie. Bezplatné storno jízdenek do Itálie nabízejí i České dráhy.

V italském středisku Livigno ubývá turistů, Češi ale lyžují dál

Obavy z šíření nového typu koronaviru a nuceného pobytu v karanténě začínají doléhat i na některá známá horská střediska v údolí Valtellina, která jsou oblíbeným cílem českých lyžařů. Davy, tolik obvyklé pro vrcholící zimní sezónu v období školních prázdnin, od neděle znatelně zeslábly například na svazích Livigna. Místní turistická centrála se netají obavami o výsledek letošní zimní sezony. V posledních dnech registruje velké množství předčasných odjezdů zahraničních turistů i rušení rezervací pobytů na další týdny. Čeští lyžaři zatím ve středisku zůstávají.

Německo: Koronavirus má dalších pět lidí včetně vychovatelky

Novým koronavirem je v Německu nakažena i manželka muže, u něhož byla infekce potvrzena v úterý ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Vyplývá to z informací agentury DPA, která se odvolává na místní úřady, i ředitele kliniky v Düsseldorfu. Dvojice má dvě děti a žena pracuje ve školce, sdělil zemský ministr zdravotnictví Karl-Josef Laumann. Další dva nakažené dnes podle DPA hlásí také spolková země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa. Během úterý a dneška tak byla nákaza v Německu hlášena dohromady u pěti pacientů.

Brazílie hlásí případ nového koronaviru, první v Latinské Americe

V Brazílii byl v úterý zaznamenán první případ nákazy novým koronavirem, který se od prosince šíří do světa z Číny. Nakažený z Brazílie, který tento měsíc pobýval v severní Itálii, je prvním potvrzeným případem nového koronaviru v Latinské Americe, uvedla televize France 24. Některé země regionu už přijaly opatření proti šíření koronaviru, například Salvador uzavřel hranice lidem z Jižní Koreje a Itálie, informovala dnes agentura Europa Press.

Francie ohlásila druhé úmrtí na koronavirus Covid-19, prvního Francouze

Francie dnes potvrdila druhé úmrtí kvůli novému typu koronaviru. Jde o prvního Francouze, který nemoci COVID-19 podlehl, informovala agentura AFP. V polovině února na nemoc způsobenou novým typem koronaviru v Paříži zemřel 80letý Číňan. Celkem se ve Francii potvrdilo již 17 případů nákazy, v nemocnici zůstávají čtyři lidé.

Bulovka: Všechny testy na nový koronavirus v ČR jsou dosud negativní

Testy všech pacientů, kteří byli dosud vyšetřováni v Nemocnici Na Bulovce na nový typ koronaviru, jsou negativní. Informaci od ministerstva zdravotnictví ČTK sdělil vedoucí tiskového oddělení nemocnice Filip Řepa.

Jak se detekuje nový koronavirus: Test je stejný jako u chřipky

Test k odhalení nového typu koronaviru se používá i na chřipku či jiné virové nemoci. Založený je na detekci úseku nukleové kyseliny v DNA, který je pro nemoc typický. ČTK to dnes řekla vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Národní referenční laboratoř (NRL) SZÚ je jediná v Česku, která vzorky s podezřením na nákazu testuje. Kapacita je denně dvakrát 48 testů. V Česku bylo od 24. ledna do úterý provedeno 98 testů, nákaza se u nikoho nepotvrdila.

Petříček: V italských horských střediscích koronavirus zatím není

Výskyt nového typu koronaviru v severoitalských horských střediscích, která navštěvují čeští lyžaři, zatím nebyl podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) potvrzen. Varování před cestami do nákazou zasažených oblastí ale platí, řekl Petříček novinářům. Diplomacie také podle něj nemá informace o tom, že by byli kvůli výskytu koronaviru v karanténě nějací další čeští občané kromě šestice turistů v hotelu na Tenerife. U této šestice by měly španělské úřady dnes rozhodnout, zda je propustí z izolace, řekl ministr.

Nový koronavirus: Není důvod k panice, shodují se WHO a EU

Šíření nového typu koronaviru v Evropě i ve světě není důvodem k panice, shodly se Světová zdravotnická organizace (WHO) a evropské úřady, které dnes společně s italským ministerstvem zdravotnictví jednaly v Římě. S ohledem na vývoj situace v Itálii, odkud se nemoc šíří i do dalších evropských zemí, by státy Evropské unie měly sjednotit své strategie pro boj s nemocí, domnívá se eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidisová.

Vondráček zrušil kvůli koronaviru dovolenou v severní Itálii

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) zrušil kvůli novému koronaviru plánovanou rodinnou dovolenou v severní Itálii, kam měl jet na lyže. Z jeho vyjádření vyplynulo, že se tak rozhodl z předběžné opatrnosti. Nechtěl by se dostat do situace, že by někde uvízl nebo byl vystaven karanténě. Vondráček to dnes řekl ČTK.

Kvůli koronaviru odmítají některé nemocnice v ČR dárce krve

Některé pražské nemocnice kvůli novému typu koronaviru odmítají dárce krve, kteří vycestovali mimo Česko. Měsíc po návratu si musí ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) počkat turisté, kteří se vrátili z kterékoliv evropské země mimo Slovenska. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) a Thomayerově nemocnici platí omezení jen na Itálii. Vyplývá to z informací pro dárce krve na webech nemocnic. Omezení zavádějí i některé komerční centra pro darování plazmy. Itálie je třetí zemí světa s nejvyšším výskytem nakažených po Číně a Jižní Koreji, nemocných je přes 300.