Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kvůli koronaviru odmítají některé nemocnice v ČR dárce krve

V Rakousku zemřela Italka, podezření na Covid-19 se nepotvrdilo

Na jihu Rakouska zemřela v noci na dnešek 56letá Italka. Protože lékař nevyloučil, že podlehla nemoci způsobovanou novým typem koronaviru, bylo dáno do karantény 13 lidí v budově, v níž žena z okolí Udine na severovýchodě Itálie trávila dovolenou. Opatření ale bylo ještě dnes zrušeno poté, co testy podezření na nový vir nepotvrdily, informovala odpoledne agentura APA.

Hospodářská komora: Možná karanténní opatření budou pro ekonomiku ČR problém

Možná preventivní a karanténní opatření kvůli novému koronaviru by pro českou ekonomiku byla větším problémem než případné ekonomické dopady vyšší nemocnosti zaměstnanců firem. ČTK to dnes řekl mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro. Některé členské firmy komory podle něj už v lednu kvůli nákaze přikročily k rušení služebních cest svých zaměstnanců do Číny, společnosti působící na čínském trhu situaci nadále vyhodnocují.

Babiš: Nemocnice mají mít zásobu roušek na čtyři měsíce dopředu

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uložil nemocnicím, aby se kvůli nebezpečí koronaviru předzásobily ústními rouškami na čtyři měsíce dopředu. To představuje 1,5 milionu kusů. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO) při návštěvě firmy Batist Medical v Červeném Kostelci na Náchodsku.

Nevíme, jak dlouho tu budeme, stěžují si Češi na Tenerife

V pondělí jim začal 12denní pobyt v hotelu na slunném španělském ostrově Tenerife. Pro pětičlennou českou rodinu ho však od začátku proměnil v noční můru koronavirus šířící se ze vzdálené Číny. Kvůli nakaženým italským turistům ze stejného hotelu nesmí nyní vycházet z pokoje, jídlo dostávají v balíčcích ve dveřích a nikdo s nimi příliš nekomunikuje, popisují psychicky náročnou situaci manželé Eva a Michal, kteří v hotelu H10 Costa Adeje Palace prožívají dlouhé hodiny nejistoty i se svými třemi dětmi.

Původcem epidemie Covid-19 v Itálii je sportovec. Na testy čekal 36 hodin

Osmatřicetiletý amatérský fotbalista Mattia navštívil na začátku minulého týdne nemocnici v severoitalském Codognu s podezřením na zápal plic. Testy na nový typ koronaviru mu však tamní lékaři udělali až po 36 hodinách, po celou tuto dobu byl muž ve styku s doktory, zdravotními sestrami, i dalšími pacienty.

V Asii přibyly stovky případů nákazy koronavirem, pozornost se obrací na Japonsko

Asie dnes ohlásila dalších několik stovek případů nákazy novým koronavirem. Kromě Číny, odkud se infekce šíří, přibývá nakažených lidí především v Jižní Koreji a v Japonsku. Jižní Korea je celosvětově druhou nejhůře postiženou zemí, mezi novými případy registrovanými v této zemi je i americký voják. Na Japonsko se soustřeďuje pozornost především v souvislosti s blížícími se letními olympijskými hrami, které by měla hostit metropole ostrovního státu Tokio.

Japonsko kvůli koronaviru uzavře školy na ostrově Hokkaido

Úřady na japonském ostrově Hokkaidó dnes vyzvaly k dočasnému uzavření veřejných škol. Učinily tak poté, co bylo na ostrově potvrzeno již 38 případů a jedna oběť nákazy novým koronavirem. Počet nakažených je zde nejvyšší mimo metropoli Tokio. Japonská vláda kvůli obavě z šíření koronaviru rovněž vyzvala ke zrušení či omezení sportovních a kulturních akcí v zemi v příštích dvou týdnech.

Noviny v Británii, Německu i Francii se věnují šíření koronaviru

Šíření koronaviru v Evropě a plány na jeho zastavení dominují dnes titulním stranám britských, německých i francouzských novin. Hlavně bulvární listy v Německu a Británii věnují zvláštní pozornost případu hotelu na španělském ostrově Tenerife, ve kterém je v izolaci tisícovka turistů včetně šesti Čechů. Francouzské deníky upozorňují na titulních stránkách také na dopady šíření nového viru na světové hospodářství.

Írán má podle televize 139 nakažených koronavirem, zemřelo 19 lidí

Írán dnes ohlásil 44 dalších případů nákazy novým koronavirem. V zemi na nemoc COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, zemřelo podle státní televize 19 lidí, celkový počet nakažených stoupl na 139. Írán tak zůstává zemí s nejvyšším počtem mrtvých mimo Čínu. Nemocných přibylo také v Bahrajnu, kde je 26 nakažených pacientů. Všechny tři nové případy jsou bahrajnské ženy, které přicestovaly nepřímými lety z Íránu.

Expert: Koronavirus Covid-19 může snížit české HDP jako při měnové krizi

Koronavirus, který postupně zasahuje další státy Evropy, může způsobit pokles české ekonomiky podobný situaci při propuknutí měnové krize v eurozóně v letech 2012 a 2013. ČTK to dnes řekl ekonom a výkonný ředitel finanční skupiny Starteepo František Bostl. Česko je nejvíce ekonomicky závislé na Německu, Francii, Itálii a Británii. Ochromení některé z těchto ekonomik by tak mělo rozsáhlé ekonomické následky nejen pro celou Evropu, ale logicky i na ČR jako její nedílnou součást, uvedl.

Španělsko eviduje 10 případů koronaviru, nákaza se šíří v hotelu na Tenerife

Ve Španělsku je evidováno deset případů nákazy novým koronavirem, uvedl dnes deník El País. Mezi nově hlášenými případy jsou dva mladí lidé v Madridu nebo další dvě osoby v hotelu na ostrově Tenerife, kde jsou v izolaci i čeští turisté. Všechny nové případy souvisí s nedávnými pobyty infikovaných v Itálii, která je zemí s největším počtem hlášených případů nové infekce v Evropě.

Nakažených koronavirem COVID-19 v Jižní Koreji přibývá. Už jich je 1261

Jižní Korea ohlásila v noci na dnešek 169 nových případů nákazy koronavirem, později toto číslo zvýšila o dalších 115 případů, většina z nich je hlášena z města Tegu a jeho okolí. Celkem se v této asijské zemi nakazilo již 1261 lidí. Onemocnění COVID-19, které koronavirus způsobuje, podlehlo 11 z nich, napsala s odvoláním na zdravotnické úřady agentura AP. Mezi oběťmi je občan Mongolska. Jedním z nakažených je také americký voják.

Tři osoby z Mostu jsou v domácí karanténě po návratu z Itálie

Tři lidé z Mostu jsou v domácí preventivní karanténě po návratu z Itálie. Příznaky nemoci COVID-19 nemají. ČTK to dnes řekl Josef Kočí z mosteckého protiepidemického odboru. Dvě učitelky a dcera jedné z nich pobývaly o víkendu v Benátkách.

Čína zneužívá Covid-19 k masovému dohledu nad obyvatelstvem, tvrdí média

Pod pláštíkem závažnosti krize s koronavirem posilují čínské úřady masový dohled nad obyvatelstvem a rozšiřují opatření omezující svobodu.

Koronaviru podlehlo v úterý v Číně dalších 52 lidí

V pevninské Číně, do které se nepočítá autonomní Hongkong a Macao, dosud podlehlo novému koronaviru 2715 lidí, za úterý se tak bilance zvýšila o 52 mrtvých. Dnes to podle agentury Reuters oznámily čínské úřady.

V Německu se objevila nákaza koronavirem u dalších dvou pacientů

Testy dnes prokázaly nákazu novým typem koronaviru u 25letého muže z Bádenska-Württemberska na jihozápadě Německa. Pacient, který se zřejmě nakazil během výletu do italského Milána, má příznaky podobné chřipce a je v karanténě v nemocnici.

Americké úřady vyzvaly, aby se lidé připravili na příchod koronaviru

Americké zdravotnické úřady dnes vyzvaly občany, aby se začali připravovat na šíření nového koronaviru ve Spojených státech. Učinily tak poté, co se nákaza v posledních týdnech začala rychle šířit do mnoha dalších zemí, informovala agentura Reuters.

Pandemie by zasáhla tři miliony Čechů, půl milionu onemocní během 10 dní, ukazuje plán

Pokud by Česko zasáhla virová pandemie, onemocnět by na ni mohlo více než tři miliony Čechů. Prvního půl milionu z řad zaměstnanců by se nakazilo v prvních deseti dnech. Vyplývá to z Pandemického plánu ČR, který na svých stránkách uvádí ministerstvo zdravotnictví. Plán, který počítá především s pandemií chřipky, by se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha uplatnil i v případě pandemie koronaviru.

Vyvracíme fake news: Koronavirus Covid-19 vytvořila CIA, máme důkazy, tvrdí dezinformátoři

S přibývajícím počtem nakažených stoupá i počet dezinformací, které se točí kolem koronaviru Covid-19. Internetem například koluje patent, který má údajně dokazovat, že si virus nechala patentovat americká výzvědná služba CIA. Ve skutečnosti lze ale lehce ověřit, že to není pravda.