Covid-19

 

Covid-19: Příznaky, léčba, historie, mutace, důležité kontakty

 

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

  • horečka
  • suchý kašel
  • únava
  • bolesti svalů
  • bolest v krku
  • průjem
  • bolest hlavy
  • ztráta chuti nebo čichu
  • vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
  • dýchací obtíže nebo dušnost
  • bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Informační linka MZ 1221 / 224 972 222
Informační linka MPO 1212
Informační linka SZÚ 724 810 106 / 725 191 367
Hygienická stanice hl. města Prahy 1221
Hygienická stanice Středočeského kraje 234 118 111
Hygienická stanice Jihočeského kraje 387 712 111
Hygienická stanice Karlovarského kraje 355 328 311
Hygienická stanice kraje Vysočina 567 564 551 / 566 650 866
Hygienická stanice Královehradeckého kraje 495 058 111
Hygienická stanice Libereckého kraje 485 253 111
Hygienická stanice Moravskoslezského kraje 595 138 111
Hygienická stanice Olomouckého kraje 585 719 719
Hygienická stanice Ústeckého kraje 704 829 502
Hygienická stanice Zlínského kraje 577 006 759 / 724 221 953

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Očkování proti nemoci covid-19: Informace, otázky a odpovědi Přehledně: Kolik je v ČR a ve světě nakažených, uzdravených a zemřelých? Podrobná data: Jaká je aktuální situace v ČR, v krajích a jaké jsou lůžkové kapacity?

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Důležité stránky:
Seznam očkovacích míst: ockoreport.uzis.cz
Registrace k očkování: registrace.mzcr.cz
Rezervace očkovacího termínu: reservatic.com/ockovani

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Testy na covid jsou toxické a mohou poškodit mozek, tvrdí konspirace. Pravda je úplně jiná Vyvracíme dezinformace: Vědělo se o covidu už před řadou let a mohou testy ublížit? Vyvracíme hoaxy: Roušky nás oxidem uhličitým neotráví, nezpůsobují hyperkapnii
Dezinformátoři mají žně. Případ ženy, které po testu na covid kapal mozkomíšní mok, ale nepochopili Vyvracíme dezinformace: Roušky děti nezabíjí. Hoax šířený sociálními sítěmi je nepravdivý Analytik: Dezinformace vede tvrzení, že epidemie covid-19 je řízená
Bojujeme proti fake news: Proč se lidé bojí vakcín proti koronaviru? Analýza: Jak mluvit s blízkými, kteří propadli konspiračním teoriím Dezinformace připisují vznik pandemie Gatesovi nebo 5G sítím
Největší dezinformační šílenosti, které najdete na internetu Vyvracíme dezinformace: Lze z vakcíny onemocnět koronavirem? Vliv dezinformací na ochotu nechat se naočkovat: Jak se lidé rozhodují?

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

Rozhovory

Komentáře

Související články:

Andrej Babiš /ANO/

Bezpečnostní rada státu zasedla, nedoporučuje cesty do severní Itálie

Bezpečnostní rada státu nedoporučuje občanům České republiky kvůli šíření nového koronaviru cesty do italských regionů Lombardie a Benátsko. Lidé by také měli zvážit, zda nyní vůbec jezdit kamkoli do ciziny, řekl dnes na tiskové konferenci po jednání předsednictva rady premiér Andrej Babiš (ANO). Případným omezením velkých kulturních nebo sportovních akcí se rada nezabývala. Na severu Itálie již zemřelo na následky nového koronaviru 11 lidí. Nakažených je v Itálii 322.
Kanárské ostrovy - Tenerife

V karanténě na Tenerife panuje nejistota, jsou tam i Češi

Tisícovka turistů, kteří jsou od dnešního rána uzavřeni v hotelu na kanárském ostrově Tenerife, stále neví, jak dlouho tam budou prakticky uvězněni. Hotel je v izolaci kvůli dvěma italským turistům, kteří tam trávili dovolenou a nyní jsou v místní nemocnici, protože se u nich prokázal nový typ koronaviru. Někteří hosté mají obavy, že se v hotelu nakazí. Například český turista Michal dnes řekl ČTK, že tam přitom na dovolenou přijel teprve v pondělí.
Ilustrační foto

Koronavirus Covid-19 v Evropě: Případy nákazy hlásí už 12 zemí

V Itálii, která je po Číně a Jižní Koreji zemí s třetím největším počtem infikovaných koronavirem, zemřelo v důsledku této nákazy k dnešnímu večeru 11 lidí. Nově testy přítomnost koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, prokázaly u dvou lidí v Rakousku a po jednom v Chorvatsku a Švýcarsku. Nákaza je tak hlášena ze 12 evropských zemí. Na Kanárských ostrovech je kvůli jednomu nakaženému v izolaci tisícovka lidí, včetně šesti Čechů. Po celém světě je infikovaných přes 80.000 osob.
Rumunsko, ilustrační foto

Rumunsko popřelo zprávy o prvním případu koronaviru v zemi

Rumunské úřady popřely, že by se v zemi objevil první potvrzený případ koronaviru. "Nemáme žádné případy s pozitivními testy na koronavirus v Rumunsku. Až dosud tu máme pouze negativní výsledky testů," řekl agentuře Reuters náměstek ministra zdravotnictví Andrei Baciu.
Covid-19 je v Rakousku. První dva případy prokázala i druhá série testů

Covid-19 je v Rakousku. První dva případy prokázala i druhá série testů

V Rakousku se dnes potvrdily první dva případy nákazy novým typem koronaviru. S odvoláním na tyrolského zemského hejtmana Günthera Plattera o tom informovala agentura APA. U dvojice z Itálie, která je v karanténě v nemocnici v tyrolské metropoli Innsbrucku, potvrdila přítomnost viru první i druhá série testů.
Ilustrační foto

V Itálii už má koronavirus 11 obětí

Na severu Itálie zemřeli další čtyři lidé nakažení novým koronavirem, počet obětí epidemie tak v zemi stoupl na 11. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na úřady regionu Benátsko a vyjádření šéfa italské civilní obrany. Ten také oznámil, že nakažených koronavirem šířícím se od prosince z Číny je v Itálii už 322, většina z nich na severu země.
Itálie, ilustrační foto

Zbytečná panika a dezinformace, reaguje mladý Ital na koronavirus

Lidé by mohli žít skoro normálně a jenom být trochu opatrní, ale místo toho zavládla panika a mluví se jenom o koronaviru. Takto v rozhovoru s ČTK shrnul své dojmy z posledních dní mladík Nicola ze severoitalské Padovy, kde v pátek zahynul 87letý muž s onemocněním COVID-19.
Ilustrační foto

Hygienici na jihu Čech preventivně umístili do karantény kvůli koronaviru 20 lidí

Jihočeští hygienici nařídili za tento měsíc preventivní domácí karanténu pro dvě desítky lidí, kteří se vrátili z oblastí, v nichž se objevila nákaza koronavirem. Jsou mezi nimi i turisté, kteří přijeli z Itálie. U nikoho na jihu Čech se neobjevilo podezření na nemoc COVID-19. Lidé v karanténě by neměli opouštět své domovy. ČTK to řekli zástupci českobudějovické hygienické stanice. Domácí karanténa trvá dva týdny. Jihočeští hygienici zdůraznili, že číselný údaj preventivních karantén je za celý únor.
Letiště Václava Havla Praha

Z Íránu dorazilo 11 Čechů, u šesti už testy vyloučily koronavirus

Testům na nový typ koronaviru způsobující nemoc Covid-19 se dnes podrobilo 11 českých studentů vysokých škol, kteří přiletěli z Íránu. U šesti z nich už testy nákazu vyloučily, dalších pět na výsledky ještě čeká, oznámil na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Z pražského letiště byli studenti převezeni do Nemocnice Na Bulovce k odběru vzorků. Protože nemají žádné příznaky, budou v domácí karanténě, řekl ČTK vedoucí tiskového oddělení nemocnice Filip Řepa. V Íránu bylo podle oficiálních informací zaznamenáno 95 nakažených, 16 lidí od minulého týdne zemřelo.
Koronavirus v ČR zatím není, sejde se Bezpečnostní rada státu

Koronavirus v ČR zatím není. Je ale blízko. Sejde se Bezpečnostní rada státu

Česká letiště dnes přijala další opatření kvůli šíření nového koronaviru, poslední vývoj kolem něj dnes večer probere také předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Virus v Česku zatím není, nemocnice jsou na jeho případný výskyt podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) připraveny. Na vyšetření dnes zamířilo 11 lidí, kteří přiletěli z Íránu, jihočeští hygienici nařídili preventivní domácí karanténu pro dvě desítky lidí, kteří se vrátili z oblastí s výskytem nákazy. V hotelu na kanárském ostrově Tenerife, kde španělské úřady kvůli potvrzené nákaze u jednoho z hostů nařídily karanténu, je šest českých turistů, ministerstvo zahraničí je s nimi v kontaktu.
Světová zdravotnická organizace

Írán přiznal 16 obětí koronaviru, nemocný je i náměstek ministra

Írán dnes ohlásil další tři úmrtí na nový koronavirus. V zemi od minulého týdne zemřelo podle agentury Reuters 16 lidí a úřady potvrdily 95 případů nákazy. Je to ale oficiální údaj, neoficiální zdroje hovoří až o pěti desítkách obětí. V Turecku dnes odklonili letadlo z Teheránu a umístili 132 lidí z jeho paluby do 14denní karantény.
Ropa

Ropa dál zlevňuje, může za to koronavirus

Ceny ropy dnes opět klesají, na trhu stále přetrvávají obavy z dopadů epidemie nového typu koronaviru na poptávku. Navíc ale narůstají pochybnosti o tom, zda Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci přikročí k výraznějšímu snížení těžby.
Ilustrační foto

Švýcarsko také hlásí první případ nákazy, koronavirus má 70letý muž

Švýcarsko dnes ohlásilo první případ nákazy novým typem koronaviru. Podle šéfa tamního Spolkového úřadu pro zdraví Pascala Struplera je nemocným 70letý muž z nejjižnějšího švýcarského kantonu Ticino. Nakazil se zřejmě 15. února v italském Milánu. Právě Itálie je z evropských zemí koronavirem nyní nejvíce zasažená.
Adam Vojtěch (ANO)

Ministr Vojtěch ke koronaviru: Není důvod panikařit a zakazovat akce

Není důvod panikařit a zakazovat hromadné akce, je ale na místě obezřetnost, řekl dnes v souvislosti s novými výskyty koronaviru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je potřeba se poradit jak postupovat. Na večer proto svolal rozšířené předsednictvo Bezpečnostní rady státu.
Jižní Korea, ilustrační foto

Češka v Koreji: Dochází roušky, koronavirus vyvolal paniku

eště před týdnem šíření nového koronaviru život v jihokorejském velkoměstě Tegu příliš neovlivňoval, v posledních dnech se ale situace kvůli novým případům nákazy dramaticky změnila. Skoro každý den vláda rozesílá upozornění na mobilní telefony a mnoho lidí panikaří, z obličejových masek se stalo nedostatkové zboží. Tak dnes dění ve městě ČTK popsala Češka Anna Povolná, která v Tegu od podzimu studuje korejštinu. Má za to, že úřady situaci zvládají dobře, a že nad panikou přece jen převažuje racionální přístup.
Jižní Korea ohlásila 144 nových případů nákazy koronavirem

Jižní Korea ohlásila 144 nových případů nákazy koronavirem

Jižní Korea dnes ohlásila 144 nových případů nákazy koronavirem. Celkem se v této asijské zemi nakazilo 977 lidí, z nichž už deset onemocnění COVID-19, které koronavirus způsobuje, podlehlo, napsala s odvoláním na nejnovější údaje agentura Reuters.

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Nedaleko pražského hlavního nádraží se srazily vlaky. (17.11.2026)

Video zachytilo chybu vedoucí k srážce vlaků u hlavního nádraží

Přes 40 lidí utrpělo zranění při úterní srážce dvou osobních vlaků u hlavního nádraží v Praze. Podle předběžných závěrů šetření se jedna ze souprav vydala na koleje, když ještě neměla. Indicií může být i video, které se objevilo několik hodin po nehodě. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ministerstvo zemědělství

Zemědělci a potravináři dostanou od ministerstva téměř čtyři miliardy

Plánovaných 3,95 miliardy korun mohou získat v příštím roce zemědělci, rybníkáři a potravináři formou národních dotací. Novinkou pro rok 2027 je, že se Rámcový program pro řešení rizik a krizí rozšíří o možnost poskytnout zemědělcům v případě nutnosti mimořádnou podporu například v souvislosti s drahými palivy. Materiál Ministerstva zemědělství o dotacích dnes schválila vláda.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ivan Bednárik

Bednárik naznačil, co způsobilo srážku vlaků u hlavního nádraží

Vyšetřování úterní vlakové nehody u hlavního nádraží v Praze je teprve na začátku, ale už se objevují první indicie. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika měl jeden z vlaků projet návěstidlo zakazující jízdu. Při nehodě se zranilo více než 40 lidí, někteří těžce. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Počasí

Počasí se bude do konce týdne ochlazovat. Hrozí mrazy, na horách nasněží

Českou republiku čeká v druhé polovině tohoto týdne výrazná změna počasí, kdy větrné a deštivé dny s relativně mírnými teplotami vystřídá o víkendu ochlazení spojené s návratem nočních mrazů a sněhových srážek na horách. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se nejvyšší denní teploty budou zpočátku pohybovat až kolem dvanácti stupňů, zatímco na konci týdne klesnou k bodu mrazu.

včera

včera

včera

Emmanuel Macron

Snahy o omezení pomoci Ukrajině budou mít dva dopady, varuje Macron. U nespravedlivého míru to neskončí

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že snahy o omezení pomoci Ukrajině by přinutily Kyjev k nespravedlivému míru a otevřely by cestu k dalšímu válečnému konfliktu. Toto prohlášení hlavy státu zaznělo v době, kdy Spojené státy aktivně zprostředkovávají diplomatická jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Cílem těchto snah je ukončit konflikt, který začal plnohodnotnou ruskou invazí v roce 2022.

včera

Robert Pattison je nový James Bond

Amazon zveřejnil jméno nového Jamese Bonda

Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.

včera

Ilustrační foto

AI je nafouknutá bublina. Před volbami v USA praskne a vyvolá recesi, varuje bývalý šéf z Wall Street

Bývalý šéf americké Komise pro cenné papíry a burzy Gary Gensler varoval, že rozmach umělé inteligence představuje nafouknutou bublinu. Tato struktura podle jeho vyjádření pravděpodobně praskne a do prezidentských voleb v roce 2028 vyvolá hospodářskou recesi. Toto varování přichází v citlivém období pro celý technologický sektor, který v posledních týdnech čelí řadě neočekávaných otřesů.

včera

včera

NATO na pozadí neshod ruší nadcházející summit, sníží počty setkávání

Severoatlantická aliance upustila od plánů na uspořádání summitu lídrů v Albánii v roce 2027 a současně přistoupila ke snížení počtu setkání na vysoké úrovni. Toto rozhodnutí přichází v době rostoucích neshod uvnitř aliance, které se týkají výdajů na obranu, situace v Íránu a probíhající války na Ukrajině. Albánský premiér Edi Rama potvrdil, že summit se v příštím roce v Tiraně neuskuteční, přičemž možnost hostit tuto událost v roce 2028 zůstává otevřená.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy