Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Itálie má první případ koronaviru na jihu země, nakažených je 283

Bílý dům požádal o mimořádné finance pro boj s koronavirem

Bílý dům požádal Kongres o mimořádných 1,8 miliardy dolarů (42 miliard korun) na řešení epidemie nového koronaviru. Informoval o tom list The Washington Post.

Epidemie Covid-19 v Itálii: Ztichlé ulice, vyprodané obchody, prázdné bary

Rychlý nástup epidemie koronaviru obyvatele severu Itálie zaskočil a atmosféra v nejpostiženějších městech občas připomíná apokalyptické filmy: na opuštěných ulicích se prohání vítr, restaurace a kavárny jsou zavřené, v několika málo otevřených obchodech zákazníci narážejí na prázdné regály a před lékárnami se tvoří fronty.

Koronovirus zasáhl i kamionovou dopravu, firmám ubývají zakázky

Českým kamionovým dopravcům ubývají kvůli šíření koronaviru zakázky, od pondělí museli zrušit několik přeprav do Itálie. Kvůli omezení výroby v Číně se snižují i další nákladní přepravy. ČTK to dnes sdělil mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Mezinárodní přeprava českých nákladních dopravců se ocitla v krizi už před šířením nákazy, současný výpadek tak může podle dopravců jejich situaci ještě více ohrozit.

Nemocnice jsou na koronavirus připraveny, ujišťuje Vojtěch. Nákaza v Česku zatím není

Nemocnice v České republice jsou na případný výskyt koronaviru připraveny, zatím v ČR není, riziko ale existuje. Novinářům to dnes při návštěvě benešovské nemocnice řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vzhledem k existujícímu riziku je podle něj nutné, aby byla zdravotnická zařízení koordinována.

Šest Čechů je na Tenerife v karanténě kvůli koronaviru

Španělské úřady nařídily karanténu pro zhruba tisícovku hostů hotelu na ostrově Tenerife, kde byla potvrzena nákaza koronavirem u italského turisty. V pondělí test definitivně potvrdil nemoc u 69letého italského lékaře z Lombardie, který je na Kanárských ostrovech na dovolené. V karanténě nyní budou i další hosté hotelu Hotel H10 Costa Adeje Palace v letovisku Adeje na jihu ostrova.

Británie i europarlament vyzvaly navrátilce z Itálie k izolaci

Británie dnes vyzvala své občany, aby po návratu ze severní Itálie dobrovolně zůstali v izolaci. Podobnou výzvu adresoval svým zaměstnancům také Evropský parlament, informovala agentura Reuters. V Itálii se šíří nový typ koronaviru. Na nemoc, kterou způsobuje, tam zemřelo již sedm lidí.

Epidemie Covid-19 rozhádala italské politiky, hledají viníka

Epidemie koronaviru v Itálii rozhádala i tamní politiky, kteří se vzájemně obviňují z toho, kdo nese za rychlý postup nemoci největší zodpovědnost. Premiér Giuseppe Conte obvinil vedení nemocnice v lombardském Codognu, kde se lékaři starali o jednoho z prvních nakažených, že nedodržela všechny hygienické předpisy, což mohlo způsobit rozšíření infekce. Nevyloučil, že dohled nad regionálním zdravotnictvím by mohla převzít vláda. Lombardský guvernér označil premiérovo vyjádření za urážlivé.

V Rakousku zastavili autobus s Čechy, koronavirus Covid-19 se nepotvrdil

Na několik hodin zastavili rakouští policisté v pondělí večer autobus s Čechy, Slováky a Maďary na palubě kvůli podezření, že se cestující nakazili novým typem koronaviru. Podle agentury APA, která o případu dnes informovala, se jednalo o slovenský autobus.

Letiště Praha má ode dneška speciální brány pro přílety z Itálie

Letiště Praha ode dneška vyhradilo speciální brány pro přílety z Itálie, kde v posledních dnech zaznamenali vysoký nárůst počtu nakažených novým koronavirem. Platí v nich zvýšená hygienická opatření a cílený screening, kdy si má personál všímat cestujících s příznaky respiračního onemocnění a odkazovat je na lékařskou službu.

Japonské akcie oslabily kvůli koronaviru na čtyřměsíční minimum

Japonské akcie dnes oslabily kvůli šíření nového koronaviru na čtyřměsíční minimum. Hlavní index tokijské burzy Nikkei vykázal nejhorší jednodenní výsledek za 14 měsíců, když v závěru odepsal 3,3 procenta na 22.605,41 bodu, a dostal se tak nejníže od pozdního října. V Japonsku se dnes obchodovalo první den po prodlouženém víkendu.

Lídři států mohou mít koronavirus, píše španělský deník

Slovenského premiéra Petera Pellegriniho hospitalizovali o víkendu kvůli akutní infekci dýchacích cest a vysokým teplotám. Web španělského deníku ABC ale nepravdivě uvedl, že u Pellegriniho existuje možnost nákazy koronavirem, a pokud se potvrdí, musí do karantény lídři všech států EU, kteří se zúčastnili summitu EU. To by se týkalo i Andreje Babiše.

Španělsko ohlásilo třetí případ nákazy virem Covid-19

Španělsko v noci na dnešek ohlásilo třetí případ nákazy novým koronavirem. Pacientem je podle agentury DPA Ital ze severoitalské Lombardie, která se aktuálně s nákazou potýká.

V pondělí v Číně podlehlo koronaviru dalších 71 lidí

V pevninské Číně, do které se nepočítá autonomní Hongkong a Macao, dosud podlehlo novému koronaviru 2663 lidí, za pondělí se tak bilance zvýšila o 71 mrtvých.

Z lodi Diamond Princess kotvící v Japonsku zemřel čtvrtý člověk

V Japonsku zemřel na nákazu novým koronavirem čtvrtý člověk z výletní lodi Diamond Princess, kterou tato východoasijská země vzala do karantény. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na japonskou televizi NHK. Mrtvým je pasažér, kterému bylo okolo osmdesáti let.

Koronavirus dosahuje síly pandemie. Co to znamená a co se stane dál?

Virologové zaznamenali o víkendu několik nových případů nákazy koronavirem Covid-19 v Evropě a rychlý nárůst infekce v Jižní Koreji a Íránu. Podle serveru The Telegraph proto už v tuto chvíli hovoří o pandemické fázi nemoci. Co přesně to ale znamená?

Česko bude vyrábět vlastní roušky proti koronaviru. Zásoba 750 tisíc masek zřejmě nesmí z Číny

Brněnská firma Respilon bude mít vlastní stroj na výrobu roušek z nanovláken účinných nejen proti koronaviru. Serveru EuroZprávy.cz to sdělila spolumajitelka firmy Jana Zimová. Společnost se dosud spoléhala na výrobu svých produktů v zahraničí, kde jí nyní zůstala viset zásilka 750 tisíc masek. Další novinkou je výroba speciálních masek, které viry díky nanočásticím oxidu mědi rovnou zahubí

Akciové trhy v Evropě zažívají nejhlubší propad za čtyři roky, zájem je naopak o zlato

Akcie na evropských trzích zažívají nejhlubší propad od poloviny roku 2016. Ceny klesají zejména v Itálii, kde od víkendu rychle přibývá nových případů nákazy koronavirem. Hlavní index italských akcií odepisuje skoro pět procent, zájem je naopak o zlato a státní dluhopisy, hlavně americké a německé. Investory znervózňují nové případy nákazy mimo Čínu, vedle Itálie to je v Japonsku, Jižní Koreji nebo v Íránu.

Koronavirus stáhne italskou ekonomiku do recese, tvrdí analytici

Italská ekonomika se podle analytiků kvůli negativním hospodářským dopadům epidemie nového typu koronaviru téměř jistě dostane do recese. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se přitom již v posledních třech měsících loňského roku snížil o 0,3 procenta.

Podle experta WHO je brzy vyhlásit pandemii koronaviru

Na vyhlášení pandemie nového koronaviru je ještě brzy, řekl dnes odborník Světové zdravotnické organizace (WHO) Mike Ryan. Podle šéfa WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse zatím nejsme svědky nekontrolovaného celosvětového šíření viru provázeného značným počtem úmrtí, informovala agentura Reuters.