Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Život s koronavirem: V časech paniky je v Pekingu problém i návštěva holiče

Češi se přes nákazu koronavirem do Itálie chystají

Češi kvůli šířícímu se koronaviru v Itálii své plánované odjezdy na lyžařské či poznávací zájezdy většinou nemění. Častěji než v předchozích letech ale vyčkávají s rezervací dovolené na léto. Oslovené cestovní kanceláře zájezdy mimo zasažené oblasti neruší, zimní střediska podle nich fungují bez omezení.

Letecké linky z ČR do Itálie a Jižní Koreje fungují bez omezení, zpřísňuje se ochrana

Letecké linky z Česka do Jižní Koreje či do Itálie, kde v posledních dnech zaznamenali vysoký nárůst počtu nakažených novým koronavirem, zatím fungují bez omezení. Pražské letiště ovšem pro lety do těchto zemí zavedlo zvláštní opatření, ochranná opatření zavádějí i dopravci. Vyplývá to z informací letiště i dopravců na dotaz ČTK. Letecké linky do Itálie patří k nejvytíženějším, z Česka jich tam míří několik desítek. Z Prahy se sedmkrát týdně létá také do jihokorejského Soulu.

Vláda se Zemanem řešila rozpočet, koronavirus nebo dotace

Vláda na pracovním obědě s prezidentem Milošem Zemanem řešila dopad koronaviru na ekonomiku, dotace na solární elektřinu nebo sestavování státního rozpočtu. Po skončení asi hodinu a půl dlouhého setkání to novinářům řekli premiér Andrej Babiš, vicepremiér Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO).

Menší čínské firmy na pokraji kolapsu. Nemají peníze na mzdy a placení faktur

Čínské firmy se kvůli epidemii nového typu koronaviru potýkají s nedostatkem peněz na mzdy a na platby faktur od dodavatelů. Peking sice vyzval banky, aby poskytovaly více půjček, miliony malých a středních podniků v Číně ale podle průzkumu stojí na pokraji kolapsu.

Covid-19 se šíří v Itálii. Zemřel šestý člověk, počet nakažených roste

Už šestou oběť si vyžádala nákaza novým typem koronaviru v Itálii. Jak informovala italská veřejnoprávní stanice RAI, oběť pocházela z města Brescia a rovněž trpěla rakovinou. Dnes jde už o třetí oběť této nemoci.

Čína hlásí dalších 150 obětí koronaviru, platí zákaz konzumace divoce žijících zvířat

Obětí nového koronaviru se v pevninské Číně stalo již 2592 lidí, po dnešním oznámení dalších 150 mrtvých. Z nich až na jednu výjimku všichni zemřeli v centrální provincii Chu-pej, považované za ohnisko nákazy, uvedla agentura AFP s odvoláním na čínské úřady.

V Íránu zemřelo na nový koronavirus 50 lidí, píše agentura. Nákaza pronikla do Afghánistánu

Počet obětí nového typu koronaviru v íránském městě Kom vzrostl ze 12 na 50, informovala dnes polooficiální agentura ILNA. Je to nejvíc mimo území Číny, odkud se nemoc šíří. Podle jednoho z místních představitelů je nyní ve městě v karanténě přes 250 lidí. Íránská státní média nicméně stále uvádějí jen 12 mrtvých a asi 60 nakažených. První případ infekce ohlásil také sousední Afghánistán.

Jižní Korea má už 833 případů nákazy Covid-19, pozornost se obrací na "superpřenašečku"

Počet lidí nakažených v Jižní Koreji novým typem koronaviru už stoupl na 833. Stalo se tak poté, co jihokorejské úřady od neděle dvakrát zvýšily bilanci - nejprve v noci na dnešek SEČ oznámily 161 nových případů infekce a později přidaly dalších 70. Počet obětí nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, vzrostl v Jižní Koreji na sedm.

Brusel mírní obavy. Kvůli koronaviru se omezení pohybu v Schengenu nechystá

Evropská unie zatím neplánuje kvůli šíření koronaviru v Itálii zavést omezení na hranicích v schengenském prostoru. Na tiskové konferenci to dnes oznámili eurokomisaři pro zdraví a pro řešení krizí Stella Kyriakidisová a Janez Lenarčič, informovala agentura Reuters. Pohotovostní plány pro případ dalšího šíření koronvairu v Evropské unii se ale intenzivně připravují.

Covid-19 se dál šíří na Blízkém východě. Kuvajt, Irák a Bahrajn oznámily první případy

První případy nákazy novým koronavirem dnes oznámily Kuvajt, Bahrajn a Irák. V Kuvajtu jsou nakaženi tři lidé, kteří navštívili Írán. V Bahrajnu onemocněla jedna osoba, která se rovněž vrátila z Íránu.

MZV kvůli koronaviru varuje Čechy před cestou do severní Itálie

Ministerstvo zahraničí (MZV) doporučuje českým občanům, aby se vyhnuli regionům v severní Itálii, kde se objevila ohniska nákazy koronavirem. V dnes zveřejněném doporučení také upozornilo, že se návštěvníci oblasti mohou v případě nepříznivého vývoje dostat do dvoutýdenní karantény. Nový typ koronaviru si v Itálii vyžádal již čtyři oběti. Na severu země se nakazilo již celkem 149 lidí.

Covid-19 dolehl na cestovní ruch. Do Francie jezdí o třetinu méně turistů, říká ministr

Do Francie přijíždí kvůli novému typu koronaviru o 30 až 40 procent méně turistů, než se očekávalo. Propad návštěvnosti tak bude mít významný vliv na francouzskou ekonomiku, řekl zpravodajskému serveru CNBC francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Francie je jednou z nejnavštěvovanějších zemí světa a turismus se na jejím hrubém domácím produktu (HDP) podílí zhruba osmi procenty.

Ministr Vojtěch svolává epidemiologickou komisi, kvůli nákaze Covid-19

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na čtvrtek svolá Ústřední epidemiologickou komisi kvůli novému koronaviru. Česká republika zatím neplánuje zpřísnění opatření, řekl dnes novinářům před zasedáním vlády. Situace v Itálii, kde nový koronavirus způsobil smrt třem lidem a kde v neděli bylo přes 150 nakažených, jej ale znervózňuje. Vojtěch nevyloučil případná další opatření v případě, že by se jihoevropské zemi nedařilo šíření viru zastavit.

Rakousko obnovilo železniční dopravu s Itálií, u dvou cestujících bylo podezření na nákazu Covid-19

Rakouské úřady ohlásily obnovení železničního spojení s Itálií přes Brennerský průsmyk. Stalo se tak poté, co zde v neděli večer přerušily osobní železniční dopravu kvůli podezření na koronavirus u dvou cestujících ve vlaku z Benátek do Mnichova.

Covid-19 v Itálii: Tři mrtví, nakaženo přes 130 lidí, zvažuje se nasazení armády

Nový koronavirus už v Itálii způsobil smrt třem lidem. Nakažených lidí je v této zemi už přes 130, přičemž nemocní jsou v pěti regionech na severu země. Oznámili to dnes lombardijský regionální poslanec Giulio Gallera a šéf civilní obrany Angelo Borrelli. Přes 50.000 obyvatel 11 obcí a měst, kde se infekce objevila, je v úplné karanténě. Nesmějí tato místa opustit a zvenčí se do nich kvůli uzavřeným přístupovým cestám nikdo nedostane.

Nákaza Covid-19 je v devíti evropských zemích, na 11 italských měst uvalena karanténa

V pevninské Číně se začal nový typ koronaviru šířit začátkem loňského prosince, do Evropy se nemoc dostala o necelé dva měsíce později. První tři případy ohlásili lékaři 24. ledna ve Francii, následovaly Německo (27. ledna) a Finsko (29. ledna). Poslední lednový den byly hlášeny první případy z Itálie, Ruska, Španělska, Švédska a Británie. Zatím naposledy přibyla z evropských zemí Belgie, která prvního nakaženého hlásila 4. února.

Skupina G20 je připravena řešit ekonomické dopady koronaviru

Finanční představitelé skupiny největších světových ekonomik G20 se dohodli, že podniknou náležité kroky k omezení dopadů epidemie nového typu koronaviru na globální hospodářství.

Volební účast v Íránu byla nejnižší od islámské revoluce. Chameneí obviňuje "nepřátelskou propagandu"

Parlamentních voleb v Íránu se v pátek zúčastnilo nejméně voličů od islámské revoluce v roce 1979. Hlasovat jich přišlo pouhých 42,57 procenta, oznámil dnes podle tiskových agentur ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí.

Írán čelí nemoci Covid-19: Osm mrtvých, okolní země přijímají preventivní opatření

Írán dnes oznámil osmou oběť nového koronaviru. Je to nejvíc mrtvých mimo Čínu, napsala agentura Reuters. Nakažených je v Íránu podle dnešní zprávy ministerstva zdravotnictví nově 15, takže celkově země registruje 43 infikovaných. Své hranice s Íránem kvůli prevenci dočasně uzavřely Turecko, Afghánistán a Pákistán. Jordánsko se ze stejného důvodu rozhodlo nevpouštět na své území cizince cestující z Číny, Íránu a Jižní Koreje.