Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Na nákazu Covid-19 zemřelo v Číně dalších 97 lidí. Situace zůstává vážná, přiznal prezident Si

Zemřel další pasažér z výletní lodi Diamond Princess, nakazil se virem Covid-19

V Japonsku zemřel třetí pacient nakažený novým koronavirem z výletní lodi Diamond Princess. Japonsko registruje 770 nakažených, z nichž většina je z této lodě, jež je od 3. února v karanténě v přístavu Jokohama. O novém údaji nakažených informovala japonská stanice NHK.

Z Vídně odstartovalo letadlo s českou humanitární pomocí Číně

Z Vídně dnes odstartovalo rakouské letadlo s nákladem české humanitární pomoci, které přepraví do Číny 25 tun zdravotnického materiálu určeného pro boj s epidemií způsobenou novým typem koronaviru. Na twitteru o tom informoval ministr zahraničí Tomáš Petříček. Vyslání oficální české pomoci schválila počátkem února vláda.

Nemoc Covid-19 na Blízkém východě: Izrael zvažoval i uzavření hranic pro cizince

Izrael kvůli pokračující epidemii nemoci COVID-19 krátce zvažoval možnost uzavření hranic pro všechny cizince. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví, které od toho později ustoupilo. Izrael zatím do země nevpouští jen lidi, kteří nedávno navštívili Čínu a v Izraeli trvale nežijí.

Jižní Korea má pátou oběť koronaviru, zvyšuje pohotovost

Jižní Korea zvyšuje kvůli rostoucímu počtu lidí nakažených novým koronavirem zdravotní pohotovost na nejvyšší stupeň. Oznámil to dnes prezident Mun Če-in. V zemi je už přes 600 nakažených a Soul dnes ohlásil už páté úmrtí.

Finanční trhy podceňují rizika spojená s koronavirem, obává se šéf banky UBS

Finanční trhy podceňují rizika, která pro globální ekonomiku přináší epidemie nového typu koronaviru. V rozhovoru s televizí Bloomberg to řekl předseda správní rady největší švýcarské banky UBS Axel Weber. Zároveň vyzval centrální banky, aby přijaly opatření, jež by podnikům pomohla negativní dopady epidemie překonat.

Nemoc Covid-19 se nedaří zastavit. Čína hlásí 2345 obětí, zemřeli první dva Evropané

Na nákazu novým typem koronaviru zemřeli první dva Evropané, jde o staršího muže a ženu ze severu Itálie, kde již úřady potvrdily 51 nakažených pacientů. Počet nemocných strmě stoupá také v Jižní Koreji, kde se objevilo přes 220 nových případů, a v Íránu, kde evidují tři desítky nakažených a šest mrtvých. V pevninské Číně, odkud se nemoc COVID-19 začala šířit, v pátek zemřelo 109 lidí, což je o devět méně než předchozí den. Počet nově nemocných se pak snížil na 397 ze čtvrtečních 889.

MMF kvůli koronaviru zhoršil prognózu. Pokles se čeká u čínské i světové ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii nového typu koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 procenta z dosavadních šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu. V dnešním prohlášení to uvedla šéfka MMF Kristalina Georgievová. Letošnímu růstu globální ekonomiky pak epidemie ubere asi 0,1 procentního bodu. Růst by tak měl činit 3,2 procenta místo 3,3 procenta, jak fond předpokládal v lednové prognóze.

Vědci našli koronavirus v moči pacientů, může poškodit ledviny

Čínští vědci identifikovali nový typ koronaviru v moči pacientů. Virus se přesouvá krví k orgánům a mnohé může poškodit. Jeho přítomnost v moči také znamená, že se dostane do kanalizace.

Epidemie Covid-19 v Číně polevuje, situace se zhoršuje v Jižní Koreji a Íránu

Nemoci způsobené novým typem koronaviru v pevninské Číně podlehlo už 2345 lidí. V pátek jich zemřelo 109, což je o devět méně než předchozí den. Nakažených je 76.288. Počet nově nemocných se snížil na 397 ze čtvrtečních 889. Osminásobný nárůst počtu nových případů hlásí Jižní Korea, další případy má také Írán.

V Itálii zemřeli na Covid-19 už dva lidé, první Evropané. Města zavírají školy i bary

V Itálii dnes zemřel už druhý člověk, který onemocněl po nákaze novým typem koronaviru. V pátek úřady informovaly, že ve městě Padova zemřel osmasedmdesátiletý muž, který se tak stal prvním Evropanem, jenž nákaze podlehl. Novou obětí je podle agentury ANSA starší žena z oblasti Lombardie, případ nejspíš souvisí s nemocnými v lombardském městečku Codogno. Počet potvrzených případů nákazy na severu Itálie stoupl na 36.

Samsung zavřel jednu z továren v Jižní Koreji, zaměstnanec se nakazil koronavirem

Výrobce elektroniky Samsung zavřel svou továrnu na mobilní telefony v Jižní Koreji. U jednoho ze zaměstnanců se totiž potvrdila nákaza novým typem koronaviru, kvůli čemuž firma zbytku pracovníků nařídila karanténu. Naopak v Číně, odkud se nákaza loni v prosinci začala šířit, se chystají obnovit provoz další podniky. Ty z odvětví dopravy převážně koncem února a začátkem března.

V Británii přistál speciál, přivezl 32 pasažérů z lodi zasažené koronavirem

Na britské letecké základně Boscombe Down nedaleko Salisbury dnes přistál letecký speciál, který z Tokia přivezl 32 pasažérů výletní lodi Diamond Princess izolované kvůli masivnímu výskytu nového typu koronaviru na palubě. Ve skupině tří desítek lidí jsou zejména Britové, ale také občané dalších zemí Evropské unie. Britské úřady ale jejich národnost neuvedly.

Nebezpečný Covid-19. Počet obětí překonal poslední epidemii eboly v Kongu

Počet obětí nemoci, která se koncem loňského roku začala šířit v čínské provincii Chu-pej, dosáhl 2360, což překonalo nejnovější vlnu epidemie eboly.

Život lékařů v době koronaviru: Členům rodiny nemohou dát ani pusu

Hongkongská lékařka Eunice Chanová si sundává ochrannou roušku, jen aby se osprchovala, najedla a napila. Večer, když se její tři dcery ve věku sedm, devět a 12 let posadí k jídelnímu stolu, si vezme jídlo do jiné místnosti.

Covid-19 brzdí novou Hedvábnou stezku, ohrožen je gigantický projekt vysokorychlostní železnice

Když čínský prezident Si Ťin-pching letos poprvé navštívil Barmu a podepsal zde nové infrastrukturní kontrakty, nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohlo objevit něco, co by ohrozilo čínský plán investic do železnic, přístavů a silnic po celém světě, a to koronavirus.

Počet nakažených koronavirem Covid-19 stoupá i mimo epicentrum

Novým typem koronaviru se nakazily stovky vězňů v čínských věznicích, 100 nových případů dnes ohlásila také Jižní Korea, kde nemoci podlehl další člověk. Prudce tím stoupnul počet nakažených mimo provincii Chu-pej, jež je považována za epicentrum současné epidemie.

WHO docházejí peníze, poprvé bojuje s dvěma velkými epidemiemi najednou

Světová zdravotnická organizace (WHO) se potýká s nedostatkem peněz, protože poprvé čelí globálnímu stavu zdravotní nouze kvůli dvěma epidemiím najednou. Organizace to dnes oznámila v Ženevě. Kromě epidemie plicního onemocnění COVID-19, které způsobuje nový typ koronaviru, čelí WHO už od loňska šíření eboly v Kongu.

Karanténa na výletní lodi v Japonsku selhala? Několik evakuovaných má Covid-19

Z výletní lodi Diamond Princess, jež byla od začátku února dva týdny v karanténě v japonském přístavu Jokohama kvůli výskytu nového typu koronaviru na palubě, se dnes vylodí poslední cestující, u nichž se neprokázala nákaza. S odkazem na vyjádření místního ministerstva zdravotnictví to napsala agentura AP. Na lodi se zatím nakazilo 634 lidí, dva z nich ve čtvrtek zemřeli. Japonsko čelí rostoucím mezinárodním pochybám ohledně účinnosti karantény, kterou na cestující uvalilo.

Covid-19 se stále šíří. Zamořené je jihokorejské město Tego, oběti viru hlásí Írán

V Íránu dnes zemřeli další dva lidé nakažení novým typem koronaviru, nákaza tam má dohromady již čtyři oběti. Druhého zemřelého na nemoc šířící se z Číny zaznamenala také Jižní Korea. Prvního infikovaného na svém území potvrdil Izrael, tři nově nemocné ohlásil rovněž severoitalský region Lombardie.