Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Případ nákazy koronavirem v Africe se nepotvrdil

Covid-19 na Diamond Princess: Vyloďování pasažérů potrvá do pátku, nakažených přibývá

Výletní loď Diamond Princess, která je kvůli nákaze novým koronavirem v karanténě u japonského přístavu Jokohama, začali po dvou týdnech opouštět první cestující. Během dneška jich má opustit palubu asi 500, vyloďování zbylých potrvá až do pátku. Na palubě se přitom dnes potvrdila nákaza u dalších 79 lidí, celkově se tak na plavidle virem infikovalo 621 lidí, uvedla s odvoláním na místní úřady agentura AFP.

Čína se urazila. Kvůli "rasistickému titulku" zrušila akreditace novinářů Wall Street Journal

Čína zrušila akreditace tří novinářů amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ) kvůli podle ní rasistickému a urážlivému sloupku, v němž byla Čína v souvislosti s nynější epidemií nového typu koronaviru označena za "skutečného nemocného muže Asie". Deník se za svůj komentář odmítl omluvit, zdůvodnilo dnes krok čínské ministerstvo zahraničí.

Zákeřný Covid-19: Obětí je přes 2000, úmrtnost mnohem vyšší než u chřipky

Počet obětí nemoci COVID-19 způsobené novým typem koronaviru přesáhl v pevninské Číně hranici 2000. Nakažených je přes 74.000, informovala dnes s odvoláním na čínské zdravotnické úřady agentura Reuters. Za úterý pevninská Čína zaznamenala 136 úmrtí, z nichž 132 hlásí provincie Chu-pej, která je epicentrem nákazy. Druhou oběť nákazy na svém území dnes zaznamenal rovněž Hongkong, který je čínskou poloautonomní provincií.

Rusko kvůli koronavioru zavírá hranice s Čínou

Rusko od čtvrtka z obavy před novým koronavirem dočasně zakáže do země vstup čínským občanům. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zdravotnictví, které se obává šíření nákazy.

Koronavirus zvýšil zájem o soukromé lety

Prudký nárůst poptávky v poslední době zaznamenaly společnosti poskytující soukromou leteckou přepravu. O jejich služby mají zájem movití zákazníci, kteří se chtějí dostat z Číny nebo do Číny a kterým to neumožní rozsáhlá opatření kvůli novému typu koronaviru. Dopravci však právě kvůli přísným pravidlům musí velkou část zákazníků odmítnout, napsal dnes zpravodajský server BBC.

Epidemie Covid-19 se projeví na světové ekonomice, obávají se experti Euler Hermes

Kvůli vysoké integraci čínského hospodářství do dodavatelských řetězců po celém světě se epidemie nového koronaviru projeví nejen ve vývoji čínské, ale i globální ekonomiky. Vliv rozšíření nového typu viru na čínské hospodářství a zbytek světa není zanedbatelný, uvedli experti světového lídra pojištění pohledávek Euler Hermes. Poradenská společnost Moore Czech Republic již zaznamenala dopady na českou ekonomiku.

Největší ohnisko koronaviru mimo Čínu: Na výletní lodi nakaženo už 542 lidí

Japonské úřady dnes potvrdily nákazu novým typem koronaviru u dalších 88 lidí z výletní lodi Diamond Princess, která je od začátku února v karanténě v přístavu Jokohama. Celkový počet osob, které se na plavidle infikovaly, tím stoupl na 542. Podle agentury AFP je tak výletní loď největším ohniskem nákazy mimo Čínu. Spojené státy již z paluby plavidla evakuovaly své občany, další země se tak chystají učinit v příštích dnech.

Čína odkládá největší automobilový veletrh, kvůli epidemii Covid-19

Čína z obav před novým koronavirem posune na neurčito největší automobilový veletrh v zemi. Mezinárodní autosalon v Pekingu byl původně plánován na 21. až 30 dubna, nové datum organizátoři na jeho webových stránkách neuvedli.

Čína ustupuje. Od cel osvobodí dalších 696 výrobků dovážených z USA

Čína osvobodí od cel dalších 696 výrobků dovážených ze Spojených států, včetně klíčových potravinářských produktů, jako je vepřové a hovězí maso či sója, a energií, například ropy a zkapalněného zemního plynu. Je to třetí a zatím nejrozsáhlejší vlna celních úlev, jaké Peking nabídl. Přichází měsíc po podpisu první fáze americko-čínské obchodní dohody.

Covid-19: Počet obětí stále roste

Nemoci způsobené novým typem koronaviru podlehlo v pevninské Číně již 1868 lidí a nakažených je 72.436. S odvoláním na čínské zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Za pondělí zaznamenala Čína 98 úmrtí, drtivou většinu z nich hlásí provincie Chu-pej, považovaná za epicentrum nákazy. Úmrtnost na nemoc COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, je podle nové studie čínských vědců 2,3 procenta. To je výrazně méně než u předchozích epidemií SARS či MERS.

Covid-19 těžce dopadá na Apple, firma nesplní výhled stanovený před třemi týdny

Americká technologická společnost Apple kvůli dopadům koronaviru nesplní výhled tržeb na druhé finanční čtvrtletí, který si stanovila teprve před třemi týdny. Výroba přístrojů iPhone totiž trpí většími výpadky dodávek, než se očekávalo, uvedla v pondělí firma. Druhé finanční čtvrtletí končí v březnu a firma pro ně stanovila nečekaně široké rozpětí tržeb od 63 miliard do 67 miliard dolarů (1,4 až 1,5 bilionu Kč). Novou prognózu Apple nezveřejnil.

Kuriózní zločin: Koronavirus vedl k ozbrojené loupeži toaletního papíru

Policie v Hongkongu v pondělí zadržela dva muže podezřelé z loupežného přepadení řidiče dodávky se stovkami rolí toaletního papíru. Toto zboží se v Hongkongu stalo vzácným kvůli obavám, které provázejí epidemii nového koronaviru. Třetí podezřelý je na útěku, ale kořist se policii podařilo nalézt, napsala agentura AFP.

Výletní loď zamořená koronavirem. Evakuaci svých občanů chystá Británie

Britské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že pracuje na vyslání letadla do Japonska, které by evakuovalo britské občany z výletní lodi Diamond Princess zasažené nákazou novým koronavirem.

CzechTrade: České firmy budou mít v Číně po epidemii Covid-19 nové příležitosti

České firmy by se mohly v Číně po zklidnění situace kolem koronaviru uplatnit s kvalitním zdravotnickým materiálem nebo vybavením nemocnic. České firmy by rovněž mohly pokrýt poptávku po výrobcích pro zdravý životní styl - vitaminových doplňcích, organických potravinách nebo cereáliích. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel regionálního centra v Šanghaji státní agentury CzechTrade Aleš Červinka.

Covid-19 na výletní lodi v Jokohamě: Nakaženo je i 14 evakuovaných Američanů

Japonsko dnes potvrdilo nákazu novým typem koronaviru u dalších 99 lidí na výletní lodi Diamond Princess, kterou drží v karanténě v jokohamském přístavu. Počet nakažených cestujících a členů posádky tak vzrostl na 454, informovala agentura AP. V Japonsku se koronavirem, který se šíří z čínského města Wu-chan, infikovalo už víc než 510 lidí, přičemž většina případů je registrována právě na zmíněném luxusním plavidle, na jehož palubě bylo původně přes 3700 osob.

Zpět v kleci. Ruský soud vrátil do karantény ženu, která z ní utekla

Petrohradský soud dnes nařídil umístit pod dohled lékařů Allu Iljinovou, která po návratu z Číny uprchla z nemocniční karantény. Soud rozhodl, že v karanténě setrvá minimálně do 19. února, informovala agentura Interfax. Ruské úřady z obavy z rozšíření nákazy novým typem koronaviru zavírají do karantény tisíce příchozích z Číny, kde se mezitím nákaza potvrdila u více než 70.000 lidí.

Česko pošle do Číny armádní speciál s humanitární pomocí, schválila vláda

Česko vyšle do Číny armádní speciál s humanitární pomocí od měst, krajů, firem či Pražského hradu. Na návrh ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD) to dnes schválila vláda, informoval ČTK vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Termín odletu zatím není určen. Ministerstvo zahraničních věcí dnes v tiskové zprávě uvedlo, že letoun by mohl do Číny zamířit na přelomu února a března. Poveze až sedm tun materiálu, napsal resort. Oficiální česká státní pomoc kvůli epidemii koronaviru zamíří do Číny tento týden z Vídně, dopravu do města Wu-chan spolufinancuje Evropská unie.

Češi evakuovaní z Číny opustili Bulovku, nemoc Covid-19 nemají

Pět Čechů, kteří před dvěma týdny přicestovali z Číny a byli testování na koronavirus, dnes ráno opustilo izolaci v pražské Nemocnici Na Bulovce. Opakované testy potvrdily, že jsou zdraví. Novinářům to řekla primářka kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová. Lékaři u propuštěných pacientů komplikace neočekávají, za celou dobu hospitalizace neměli žádný zdravotní problém.

Ekonomika Japonska klesla nejvíc od roku 2014, Covid-19 je další ranou

Japonská ekonomika v období říjen až prosinec klesla v celoročním přepočtu o 6,3 procenta, což byl nejvyšší propad od období duben-červen 2014. Důvodem bylo zvýšení daně z obratu a devastující tajfun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila vláda.