Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ekonomika Japonska klesla nejvíc od roku 2014, Covid-19 je další ranou

Covid-19 zabil už 1770 lidí, úřady zavádí další tvrdá opatření

Pevninská Čína za neděli hlásí 105 nových úmrtí na nákazu smrtícím koronavirem, počet obětí nemoci COVID-19 tak v oblasti vzrostl na 1770. Přibylo rovněž 2048 nakažených, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na čínskou národní zdravotnickou komisi. Celkový počet infikovaných tak v pevninské Číně, tedy bez Hongkongu a Macaa, dosáhl na 70.548.

Tchaj-wan hlásí první případ úmrtí na nákazu koronavirem

Tchaj-wan dnes oznámil první případ úmrtí na nemoc vyvolávanou novým koronavirem. Zemřel muž ve věku kolem 60 let, oznámil tchajwanský ministr zdravotnictví.

Koronavirus kosí cestující na lodi u Jokohamy. Nakažených jsou stovky

U dalších 70 lidí na palubě výletní lodi Diamond Princess testy prokázaly přítomnost nového typu koronaviru. Celkem se tak na plavidle, které je od počátku února v karanténě v jokohamském přístavu, nakazilo virem 355 lidí.

Počet nakažených novým koronavirem stoupá k 70 tisícům. Denně zemře 100 lidí

Počet osob nakažených koronavirem přesáhl v pevninské Číně v sobotu hranici 68.000. Oznámily to dnes místní úřady. Na chorobu COVID-19 v Číně (bez Hongkongu a Macaa) do soboty zemřelo 1662 osob. Všechna nová sobotní úmrtí byla hlášena z provincie Chu-pej, která je epicentrem nákazy.

Češi, kteří se vrátili z Činy, jsou zdraví. Koronavirus nemají

Pětice Čechů, kteří jsou po návratu z čínského Wu-chanu v karanténě na pražské Bulovce, je zdravá. Potvrdil to i druhý test na koronavirus, uvedl dnes večer na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Nic tedy nebrání jejich pondělnímu propuštění z nemocnice domů. V Česku bylo zatím kvůli podezření na nákazu testováno 76 lidí, u nikoho se nemoc neprokázala.

WHO se nelíbí, jak Čína řeší koronavirus

Je nemožné předpovídat, jak se vyvine nynější epidemie nového koronaviru, řekl dnes na mnichovské bezpečnostní konferenci šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Má obavu z toho, co by koronavirus způsobil v zemi s méně rozvinutým zdravotnictvím, než má Čína, která je nejpostiženější zemí.

Koronavirus Covid-19 zabil prvního pacienta v Evropě

Francie ohlásila první případ úmrtí na nemoc způsobenou novým typem koronaviru. Zemřel 80letý čínský turista, oznámila dnes podle agentury AFP ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová. Nemoci COVID-19 podlehli dosud lidé jen v Číně, na Filipínách a v Japonsku.

Výletní loď v Jokohamě opustili někteří cestující, koronavirem je nakaženo už 218 pasažérů

Japonsko dnes umožnilo některým starším cestujícím opustit výletní loď Diamond Princess, která je držena v karanténě v jokohamském přístavu. Na lodi se šíří nákaza novým typem koronaviru, kterým se už infikovalo 218 pasažérů a členů posádky.

Co k Valentýnu? Dezinfekci. Koronavirus srazil prodejcům květin tržby

Prodejci květin v Hongkongu si stěžují, že jejich tržby ve srovnání s loňským rokem poklesly až o 50 procent. Svátek svatého Valentýna byl pro ně vždy příslibem velkých výdělků, nyní se to ale v souvislosti s šířením nebezpečného koronaviru změnilo. Naopak oblíbenými dárky mezi zamilovanými se na Valentýna staly roušky či dezinfekce, píše zpravodajka britského listu The Guardian z Hongkongu.

Lékaři před kolapsem. Koronavirem se nakazilo 1716 zdravotníků, šest zemřelo

Novým typem koronaviru se v Číně nakazilo již 1716 pracovníků ve zdravotnictví a šest z nich nákaze podlehlo. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval představitel čínské Národní zdravotní komise Ceng I-sin. Většina případů je z nejhůře postižené provincie Chu-pej, odkud se infekce začala koncem loňského roku šířit.

Epidemie Covid-19 se prudce zhoršuje? V údajích je stále větší chaos

Pevninská Čína zaznamenala za čtvrtek 5090 nových případů koronaviru a eviduje tak již 63.851 nakažených. Nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, tam podle místních úřadů podlehlo dalších 121 lidí. Celkový počet mrtvých tak v pevninské Číně k dnešnímu dni dosáhl již 1380.

Češi evakuovaní z Číny opustí karanténu v pondělí

Pětici lidí, které Česká republika začátkem února evakuovala kvůli šíření nového koronaviru z Číny, opustí pražskou Nemocnici Na Bulovce v pondělí. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Hygienické stanice Hlavního města Prahy (HSHMP) Zbyněk Boublík. Na informaci upozornila Česká televize.

Lufthansa prodloužila přerušení letů do Číny o další měsíc, KLM vyvstal jiný problém

Německý letecký přepravce Lufthansa a její dceřiné společnosti ruší spojení s Pekingem a Šanghají až do 28. března. Dosud přerušení platilo do 29. února. Skupina tak zrušila už všechny lety do pevninské Číny do konce zimního letového řádu, tedy do poslední březnové soboty. Spojení s Hongkongem bude jen lehce omezeno a její dceřiná společnost Swiss bude na linkách do Hongkongu v březnu používat menší letouny.

Infekce nepotvrzena. Ve Francii opustilo karanténu 181 lidí evakuovaných z Číny

První Francouzi evakuovaní z Číny kvůli novému typu koronaviru dnes opustili karanténu. Informovala o agentura AFP. Z turistické ubytovny ve městě Carry-le-Rouet nedaleko Marseille dnes odešlo s potvrzením o bezinfekčnosti 181 lidí. Už ve čtvrtek propustili v Německu z nemocnice také prvního pacienta, který se z nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, plně zotavil.

Covid-19 přeměnil dopravu ve světě, roste zájem o soukromé lety

Rušení pravidelných linek z pevninské Číny a Hongkongu kvůli epidemii nového typu koronaviru vedlo ke zvýšení poptávek po letech menšími soukromými letadly - bohatí klienti se chtějí dostat z ohniska nákazy. Většímu rozkvětu tohoto odvětví však nyní brání cestovní omezení a obavy o bezpečí posádek, napsala agentura Reuters.

Dopady koronaviru na ekonomiku zatím nelze vyčíslit

Kolem nového koronaviru je zatím příliš mnoho nejistot, aby bylo možné odhadnout jeho dopad na čínskou a globální ekonomiku. Řekl to mluvčí Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gerry Rice na pravidelné tiskové konferenci. Je však přesvědčen, že ve střednědobém a dlouhodobém výhledu bude čínská ekonomika odolná.

Nová statistika koronaviru vyděsila svět. WHO klidní napětí, vše je trochu jinak

Většina nově hlášených případů nákazy novým koronavirem pochází z uplynulých týdnů. Informovala o tom dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). V čínské provincii Chu-pej jsou podle ní do statistik nově započítávány i případy, které definitivně nepotvrdily laboratorní testy.

Ministři EU chtějí společné nákupy roušek či kontroly cestujících

Společné nákupy ochranných roušek či respirátorů v rámci Evropské unie dnes podpořili ministři zdravotnictví členských zemí, kteří v Bruselu jednali o opatřeních proti šíření nového koronaviru. Podle českého ministra Adama Vojtěcha se shodli také na možnosti, že by státy kontrolovaly, v jakých zemích pobývali lidé přijíždějící do EU. Ministři rovněž hovořili o tom, že by se do budoucna s ohledem na možné ohrožení výroby léků v Číně měla přesunout alespoň část produkce důležitých léků na evropské území.

Covid-19 děsí Vietnam. Celé město zavřeno, nesmí připlouvat výletní lodě

Vietnamské město Son Loi vyhlásilo dvacetidenní karanténu kvůli novému případu nákazy koronavirem. Uzávěru desetitisícové lokality dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Podle něj je to první případ takové karantény v zemi. Son Loi leží asi 30 kilometrů od metropole Hanoje a podle agentury Reuters je z něj hlášeno 11 z 16 vietnamských případů nákazy. Ve vietnamském přístavním městě Cai Lan nesměla zakotvit německá výletní loď, informovala dnes agentura DPA. Oficiální důvod úřady nesdělily.