Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus stále nemá jméno. Jak je to možné?

Ministr Petříček o dopadech koronaviru: Čemu nejvíce škodí?

Nový typ koronaviru, který se šíří z Číny, zatím ze sektorů české ekonomiky postihuje nejvíce cestovní ruch a leteckou dopravu. Nákaza zatím nemá zásadní dopady přímo na českou ekonomiku, řekl dnes ČTK při návštěvě Plzně ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Číňané byli v minulých letech vždy třetí až pátí v počtu zahraničních turistů v ČR. Česká vláda už 3. února rozhodla o přerušení všech přímých leteckých spojů mezi ČR a Čínou, což bude platit od neděle 9. února.

Češi evakuovaní z Číny. Budou je lékaři znovu testovat na koronavirus?

Pět evakuovaných Čechů z Číny budou lékaři pražské Nemocnice Na Bulovce znovu testovat na nový typ koronaviru jen v případě, že se u nich objeví příznaky. Dvakrát denně se jim měří teplota. Novinářům to dnes řekly ředitelka Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zdenka Jágrová a lékařka Kliniky infekčních, parazitálních a tropických nemocí Kristýna Herrmannová. Do úterý bylo v Česku vyšetřeno 50 lidí, z nich 17 na Bulovce. Výsledky všech byly negativní. V Číně onemocnělo přes 24.000 lidí, zemřelo kolem 500.

Aktivity v Číně omezují další firmy, například Adidas či Airbus

Na šíření nového typu koronaviru dnes reagují další firmy, své pobočky v Číně zavírá německý výrobce sportovního zboží Adidas, plánovanou odstávku svého čínského montážního závodu pak prodlužuje evropský výrobce letecké techniky Airbus. Neplacené volno svým zaměstnancům nařídily hongkongské aerolinky Cathay Pacific Aiways, informuje list South China Morning Post.

Zeman promluvil o koronaviru. Má strach? Hrozbou je podle něj jiná nemoc

Prezident Miloš Zeman by v českých podmínkách považoval za logičtější obávat se chřipky než koronaviru. V pořadu Xaver a host v Českém rozhlase ale ocenil ty, kteří spontánně do Číny posílají pomoc, včetně ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), na jehož návrh vláda v pondělí schválila poskytnutí deseti milionů korun.

Boj s koronavirem? Nakvap postavené nemocnice nic nezměnily, lidé umírají doma bez pomoci

Můj strýc zemřel, můj otec je v kritickém stavu a také u matky a u tety už se začínají objevovat příznaky nákazy novým koronavirem, říká 33letá Wang Wen-ťün, která žije v čínském městě Wu-chan a poskytla rozhovor zpravodajskému serveru BBC News.

V Česku se testovalo na koronavirus 50 lidí, všichni negativní

V Česku se podle informací na webu ministerstva zdravotnictví do úterý testovalo na koronavirus 50 lidí. Výsledky všech testů byly negativní včetně pěti osob, které byly o víkendu evakuovány z ohniska nákazy Wu-chan v Číně. Celosvětově je nakažených více než 24.000, zemřelo téměř 500 lidí. V Evropě jsou zhruba dvě desítky nakažených.

Nový koronavirus je přenosný z matky na dítě, testy u novorozence dopadly zle

Podle čínských lékařů je možné, že nový typ koronaviru je během těhotenství či porodu přenosný z matky na dítě. V dětské nemocnici v čínském městě Wu-chan byl pozitivně testován novorozenec, kterého o víkendu přivedla na svět infikovaná matka, napsala dnes agentura Reuters.

Čína žádá o patent na remdesivir. Lék vyvinutý Čechem může porazit koronavirus

Státní čínský výzkumný ústav požádal o místní patent na experimentální americký antivirový lék remdesivir firmy Gilead Sciences, který by podle vědců mohl pomoci s léčbou nakažených novým koronavirem. Ten už zabil skoro 500 lidí a tisíce dalších infikoval. O čínské žádosti informovaly agentury Reuters a Bloomberg.

Koronavirus na výletní lodi u Japonska. Nakaženo je nejméně 10 pasažérů

Nejméně deset nových případů nakažení koronavirem dnes ohlásilo Japonsko, jsou jimi cestující z výletní lodi, která v pondělí večer zakotvila v přístavu Jokohama v Tokijském zálivu. Tři z nich jsou japonské národnosti. Tamní úřady se po následujících 14 dní rozhodly držet v karanténě všech 3711 lidí na palubě, píše agentura AFP. Hongkongské úřady mezitím začaly testovat na koronavirus 1800 pasažérů jiné výletní lodi, napsala agentura Reuters.

Koronavirus zamořil čínskou provincii Chu-pej, denně zemřou desítky lidí

Čínská provincie Chu-pej ohlásila k úternímu večeru dalších 65 obětí koronaviru, počet úmrtí v této provincii tak vzrostl na 479. S odvoláním na čínskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Úřady rovněž oznámily, že v Chu-peji onemocnělo dalších 3156 lidí, a celková bilance potvrzených případů tak vzrostla na 16.678.

Skoro 500 mrtvých, 20 tisíc nemocných. Koronavirus dopadá na celý svět

Lidí nakažených koronavirem, který se začal koncem minulého roku šířit z čínské provincie Chu-pej, dál rychle přibývá. V pondělí podle úřadů překročil počet nemocných hranici 20.000 a nákaze už podlehlo 427 osob. Z celkem 20.640 nemocných ohlásila naprostou většinu případů Čína, více než 20.400 osob.

WHO pošle do Číny tým expertů. Chce informace o koronaviru

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval všechny ministry zdravotnictví, aby okamžitě zlepšili sdílení údajů o novém koronaviru. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Čína tajila agresivitu koronaviru? Na veřejnost pronikly alarmující informace

Čínské nejvyšší vedení přiznalo nedostatky v reakci země na propuknutí epidemie nového typu koronaviru. Stálý výbor politbyra Komunistické strany Číny vyzval ke zlepšení systému řešení podobných mimořádných událostí. Nařídil rovněž přísně zakročit proti nelegálním trhům, kde se prodávají divoce žijící zvířata. Z jednoho z takovýchto trhů ve městě Wu-chan se nákaza podle předpokladů koncem loňského roku rozšířila.

WHO uklidňuje: Výskyt nového koronaviru ještě není pandemie

Šíření nového typu koronaviru ještě nelze označit za pandemii. Podle agentury Reuters to dnes uvedla vysoká představitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) Sylvie Briandová.

Bič na koronavirus? Mohl by zabrat lék, který pomáhal vyvinout Čech

Americká společnost Gilead Sciences na experimentální léčbu koronaviru poskytla lék, který byl původně zamýšlen k léčbě eboly. Látku nazvanou remdesivir přitom před lety vyvinul tým vědců v čele s Čechem Tomášem Cihlářem.

Panika kvůli koronaviru opadá? Světové trhy se stabilizují, akcie zpevnily

Světové trhy se po výrazném pondělním propadu čínských akcií v důsledku obav z šíření nového typu koronaviru dnes stabilizovaly. Investory částečně uklidnil rázný postup úřadů, které se snaží bránit jak dalšímu šíření onemocnění, tak dopadům na ekonomiku. Nálada na trzích je ale nadále opatrná a například ceny ropy se pohybují v blízkosti minima za více než rok.

Koronavirus v Belgii. Muž evakuovaný z Číny je nakažen, letěl s Čechy

Jeden z devíti Belgičanů, kteří byli v neděli letecky evakuováni z čínského města Wu-chan, je nakažen novým typem koronaviru. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na belgické zdravotnické úřady. Podle zpráv z belgického tisku Belgičané vracející se v neděli z Číny letěli stejným francouzským letadlem, kterým bylo evakuováno také pět Čechů a dva Slováci.

Zákeřný koronavirus se Česku vyhýbá. Všech 48 testů bylo negativních

Všechny výsledky testů na koronavirus v Česku jsou k dnešnímu ránu negativní. Odborníci jich zatím provedli 48. Na svém twitteru to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Celosvětově je nakažených více než 20.000 lidí, zemřelo 425 osob. První oběť koronaviru zaznamenali v Hongkongu.

Chrání nás stát proti koronaviru dostatečně? V České televizi padla nepříjemná slova

20 tisíc nakažených, 300 mrtvých. Taková je dosavadní celosvětová bilance koronaviru. Ten se v Česku zatím neobjevil, někteří politici si myslí, že ani přesto ale vláda nedělá v prevenci dost.