Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německý průmysl upadá, nový koronavirus může krizi ještě zhoršit

Svět čelí "rouškové krizí", masky proti koronaviru začne vyrábět i Foxconn

V důsledku epidemie nového typu koronaviru je ve světě vážný nedostatek ochranných obleků, roušek, rukavic a dalšího ochranného vybavení. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Firma Foxconn, která je největším smluvním výrobcem elektroniky na světě, ve čtvrtek oznámila, že změní část své produkce a začne vyrábět právě ochranné masky. Do konce měsíce chce být schopna dodávat dva miliony masek denně.

Čínská vláda čelí kritice. Úmrtí lékaře, který varoval před koronavirem, vyvolalo rozhořčení veřejnosti

Velký smutek, ale také nebývalou kritiku vládních úřadů vyvolala v Číně smrt lékaře z města Wu-chan, který se už v prosinci snažil varovat své kolegy před novým typem koronaviru a byl policií obviněn z šíření poplašných zpráv. Třiatřicetiletý oftalmolog viru podlehl v noci na dnešek.

Číňané čelí diskriminaci a média šíří paniku. U Jílkové se diskutovalo o koronaviru

Tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové byla epidemie koronaviru v Číně. Světová zdravotnická organizace teprve po šesté v historii vyhlásila stav nouze. Je ale skutečně důvod k panice? Máme v Česku klimatické a hygienické podmínky, abychom se museli bát.

V Bratislavě přistálo čínské nákladní letadlo, posádka nesmí vystoupit

Na bratislavském Štefánikově letišti dnes ráno přistálo čínské nákladní letadlo ze Šanghaje, které v souvislosti s epidemií nového koronaviru v Číně přiletělo vyzvednout zásilku zdravotnického materiálu. ČTK o tom informovala mluvčí letiště Veronika Ševčíková. Slovenské úřady předem udělily dopravci povolení ke komerčnímu letu pod podmínkou, že posádka letadla na největším letišti v zemi pod Tatrami s výjimkou splnění příslušných předpisů neopustí stroj.

Nový koronavirus v Itálii: Nakazil se mladý vědec, hlášen rasistický útok na čínské dítě

Novým typem koronaviru se nakazil první Ital, oznámily ve čtvrtek večer italské zdravotní úřady. Jde o 29letého vědce, který se v pondělí se skupinou dalších více než 50 lidí vrátil z čínského města Wu-chan, odkud se epidemie šíří. Minulý týden testy nákazu koronavirem prokázaly u dvou čínských turistů v Itálii.

Obří loď u Jokohamy v karanténě. Koronavirus řádí, už desítky nemocných

Japonské úřady dnes potvrdily přítomnost koronaviru u dalších 41 cestujících na palubě výletní lodi, která kotví v přístavu v Jokohamě. S odkazem na dnešní prohlášení japonského ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters.

Počet obětí koronaviru stoupá. Úřady brutálně zacházejí s nakaženými +VIDEO

Počet nakažených koronavirem v pevninské Číně vzrostl na 31.161, čínská národní zdravotnická komise (NHC) potvrdila 3143 dalších případů onemocnění.

Zemřel lékař, který varoval před koronavirem. Čína o jeho osudu mlžila

Čínský lékař Li Wen-liang, který se už v prosinci snažil varovat před novým koronavirem, podle nemocnice ve městě Wu-chan právě nákaze tímto virem podlehl. Informovala o tom ve čtvrtek večer agentura AP. Oznámení o Liově úmrtí předcházely rozporné informace ohledně jeho osudu. Čínská média už před několika hodinami tvrdila, že Li zemřel. AP později s odvoláním na wuchanskou nemocnici psala, že doktor není mrtvý, ale v kritickém stavu.

Brutální represe, boj o přežití. Profesor popsal, co může způsobit koronavirus

NÁZOR - Je otázkou, jak si se šířením koronaviru - především ve východní Asii - poradí státy se slabými zdravotnickými systémy. Na možný problém poukázal v komentáři pro server National Interest profesor Robert Kelly, politolog působící na univerzitě v Pusanu.

Koronavirus zaplavuje Evropu. Německo a Británie hlásí další nakažené

Německo dnes potvrdilo třináctý případ nákazy novým typem koronaviru. Jde o manželku jednoho ze zaměstnanců firmy Webasto z bavorské obce Stockdorf u Mnichova, která je ohniskem nákazy virem v zemi. Už dříve místní úřady informovaly, že se koronavir prokázal i u dvou dětí tohoto páru. Třetí případ nakažení ohlásila také Británie.

Koronavirus přemožen? Čína začne na pacientech testovat remdesivir

V Číně by dnes u skupiny pacientů nakažených novým typem koronaviru měly začít klinické testy amerického antivirového přípravku remdesivir. Lék před několika lety vyvinul tým vědců v čele s Čechem Tomášem Cihlářem. Informovala o tom dnes agentura Nová Čína.

Ve Wu-chanu dostavěli další nemocnici. Neunikne z ní žádný virus, píšou média

Čína dokončila ve městě Wu-chan výstavbu druhé nové nemocnice s 1500 lůžky, která poslouží pacientům nakaženým novým typem koronaviru. Informovala o tom dnes agentura AP. Infekce si od konce loňského roku vyžádala v Číně a v zahraničí 28.273 nakažených a 565 obětí.

Air France a KLM ruší lety do Číny až do 15. března

Aerolinky Air France a KLM dnes oznámily, že kvůli novému typu koronaviru nebudou do pevninské Číny létat až do 15. března, informovala agentura AFP. Původně bylo spojení přerušeno do konce tohoto týdne. Návrat k běžnému letovému spojení je naplánován až na 29. března.

Ekonomický růst eurozóny zůstává slabý. Novým rizikem je koronavirus, varuje Lagardeová

Hospodářský růst eurozóny zůstává slabý, ekonomika regionu však vykazuje první signály stabilizace. V projevu před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Výhled dalšího vývoje ale částečně ohrožuje epidemie onemocnění způsobená novým typem koronaviru v Číně.

Koronavirus na výletní lodi u Japonska se šíří, další pasažéři nakaženi

Na dvacet se z deseti zvýšil počet nakažených koronavirem na výletní lodi Diamond Princess, která v pondělí večer zakotvila v přístavu Jokohama v Tokijském zálivu. Oznámilo to dnes japonské ministerstvo zdravotnictví. Tamní úřady se po následujících 14 dní rozhodly držet v karanténě všech 3711 lidí na palubě.

Nový koronavirus dál kosí Číňany. Počet mrtvých v provincii Chu-pej stoupá

Čínská provincie Chu-pej ohlásila ke čtvrtečnímu ránu tamního času dalších 70 obětí nového koronaviru. Počet úmrtí v této provincii tak vzrostl na 549. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na místní zdravotnickou komisi.

V čem spočívá záludnost koronaviru? Experti kritizují chystaná opatření

NÁZOR - V rámci posledního pokusu zastavit šíření koronaviru administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila dočasný zákaz vstupu cizinců na území USA, konkrétně těch, kteří nedávno navštívili pevninskou Čínu, připomínají doktorka Erina Jamesová a profesor Saad B. Omer. Lékařští experti z prestižní Yale University dodávají, že není jasné, z jakých - pokud vůbec nějakých - vědeckých základů vychází toto opatření a kdo jej inicioval.

Koronavirus má největší dopad na automobilku Volkskwagen

Německá společnost Volkswagen je automobilkou, která je nejvíce vystavena negativním důsledkům epidemie nového koronaviru v Číně. Uvedla to dnes podle agentury Bloomberg společnost Standard & Poor's (S&P). Volkswagen je největším výrobcem automobilů na světě a jeho součástí je mimo jiné česká Škoda Auto.

Koronavirus dál trápí provincii Chu-pej, je tam 80 % případů

Osmdesát procent případů nákazy novým koronavirem je v centrální čínské provincii Chu-pej. Informoval o tom dnes generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Na Čínu pak připadá zhruba 99 procent všech případů zaznamenaných ve světě. Podle Ghebreyesuse nejsou epidemií zasaženy všechny čínské provincie, což je ve zjevném rozporu s tvrzením samotných čínských úřadů, které už na konci ledna uvedly, že nový typ koronaviru se už rozšířil do všech oblastí a provincií Číny.