Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Číně záhadně zmizel novinář. Jeho videa o koronaviru dráždila úřady

Na koronavirus bylo v Česku testováno 62 lidí, všichni negativní

Testy na koronavirus do dnešního večera v Česku absolvovalo 62 lidí a všechny byly negativní. Od pátku tak přibylo šest testovaných. Informoval o tom dnes na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Žádný nový podezřelý případ podle něj odborníci nyní neevidují.

Konec karantény kvůli koronaviru. Tisíce pasažérů opustily obří výletní loď

Úřady v Hongkongu pustily z karantény 3600 cestujících a 1800 členů posádky z obří výletní lodi World Dream, která v tomto městě musela kotvit více než čtyři dny. Informují o tom místní média. Panovaly obavy, že lidé z posádky mohou být nakažení koronavirem, protože během předchozí plavby zřejmě přišli do styku s osmi pasažéry, u nichž testy nemoc prokázaly. Posádka ale měla výsledky negativní.

Nový koronavirus překonal epidemii SARS. Mrtvých je přes 800

Nový koronavirus, který se od loňského prosince šíří z čínského města Wu-chan, má už přes 800 obětí a překonal tak epidemii SARS, na niž v letech 2002 až 2003 zemřelo ve světě 774 lidí. Na nový koronavirus zemřelo 812 lidí v Číně a jeden člověk na Filipínách, nakažených je potvrzeno přes 37.500 případů, z toho valná většina v Číně. Informovala dnes agentura AP.

Šéf WHO: Boj proti koronaviru maří konspirační teorie a trollové

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus upozornil, že snahy vypořádat se s epidemií koronaviru maří konspirační teorie a provokatéři na internetových diskusních fórech. Nákaze novým typem koronaviru podlehlo 805 lidí, více než během epidemie SARS ze začátku tisíciletí.

Singapurský aerosalon v troskách. Kvůli koronaviru ruší účast 70 firem

Více než 70 vystavovatelů zrušilo kvůli epidemii nového koronaviru svou účast na mezinárodním aerosalonu, který se koná příští týden v Singapuru. Informovala o tom dnes s odvoláním na organizátora akce agentura Reuters.

Koronavirus je ranou pro gastronomii. Lidé se bojí čínských restaurací

Současně se šířením nového typu koronaviru, který se původně objevil v čínském velkoměstě Wu-chan, ubývají zákazníci v čínských obchodech a restauracích v Paříži. Některým podnikatelům klesl obrat o desítky procent, jiní se ve světle nepříznivého vývoje rozhodli svá zařízení dočasně zavřít.

Život lékařů ve Wu-chanu? Nechodí na toaletu, koronavirus číhá na každém kroku

Lékaři ve Wu-chanu, na který se kvůli epidemii nového koronaviru upírají oči celého světa, bojují s nedostatkem lůžek i ochranných pomůcek a nelehkou práci vykonávají s vědomím, že se mohou kdykoli nakazit.

Tajná mise kvůli koronaviru: Do Číny vyrazí tým mezinárodních expertů

Do Číny, která bojuje s epidemií nového koronaviru, v pondělí či v úterý vyrazí šéf týmu mezinárodních odborníků, kteří zkoumají šíření viru. Prohlásil to dnes generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Šéf týmu odjede v předstihu a ostatní členové ho budou následovat, dodal Ghebreyesus. Na dotaz, zda součástí týmu budou zástupci z amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC), odpověděl, že WHO v to doufá, informovala agentura Reuters.

Panika v Singapuru: Výstraha před koronavirem zvýšena, lidé vzali obchody útokem

Singapurský premiér Lee Hsien Loong dnes v souvislosti s novým koronavirem vyzval obyvatele, aby zachovali klid. Reagoval tak na vlnu paniky, která městský stát zasáhla. Poté, co vláda zvýšila kvůli viru stupeň výstrahy, lidé začali ve velkém skupovat potraviny a v mnoha obchodech zůstaly jen prázdné regály.

Wuchanský koronavirus dorazil do Alp, Francie vydala oranžovou výstrahu

Francouzská vláda ode dneška doporučuje svým občanům cestovat do Číny pouze v naléhavých případech a preventivně zavřela dvě školy v alpské obci Contamines-Montjoie. Opatření oznámila poté, co se ve Francii vyskytlo dalších pět osob nakažených novým koronavirem, který v Číně od začátku roku usmrtil stovky lidí. Francouzské úřady registrují celkem 11 výskytů infekce.

Hongkong se obrňuje proti koronaviru. Platí nová pravidla, další výletní loď v potížích

V Hongkongu bylo v rámci nového opatření proti šíření nebezpečného koronaviru umístěno do karantény 161 lidí, kteří přijeli z pevninské Číny. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová uvedla, že 90 procent z nich jsou občané Hongkongu. Celkem 148 osob je v karanténě doma, 11 v hotelu a dva ve speciálním zařízení provozovaném úřady, uvedla agentura AP.

Jak Rusko bojuje s koronavirem? Vítejte v mrazivém sanatoriu na Sibiři

Je to přebudované sanatorium v sovětském stylu, ale nejsou tu žádné návštěvy. Zaměstnanci nosí dekontaminační obleky, venku hlídá policie a teploty se pohybují kolem minus 15 stupňů Celsia. Do tohoto plotem obehnaného komplexu na Sibiři bylo umístěno do přísné karantény 144 lidí poté, co je tento týden ruská armáda evakuovala z ohniska epidemie nového koronaviru - čínského města Wu-chan.

Koronavirus stále útočí. Číňany čeká po svátcích nelehký návrat do všedních dnů

Po novoročním svátečním volnu, které bylo letos kvůli epidemii koronaviru prodloužené o deset dnů, čeká Čínu v pondělí návrat k všednímu životu. Mnoho obchodů a továren ale nadále zůstane zavřených a řada zaměstnanců v úřednických profesí bude pracovat z domova, napsala agentura Reuters.

Koronavirus uzemnil letadla. Z Prahy do Číny dnes odletěl poslední spoj

Dnes ve 12:30 odletěl z pražského Letiště Václava Havla poslední letecký spoj do Číny, lety jsou pozastaveny na neurčito. Šlo o linku společnosti Sichuan Airlines mezi Prahou a Čcheng-tu. Opatření zavedla vláda kvůli šíření koronaviru v Číně. Letadlem Airbus 330 čínského dopravce podle informací ČTK odletělo 200 cestujících, stroj má místo pro 303 lidí. Podle informací ČTK klesl v posledních dvou týdnech zájem o lety z Česka do Číny meziročně více než o polovinu.

Zabijácký koronavirus: Počet mrtvých roste, mezi nimi Američan a Japonec

Pevninská Čína hlásí dalších 86 úmrtí po nakažení novým koronavirem. Celkově tak počet mrtvých do konce pátku v kontinentální Číně dosáhl 722, informovala dnes podle agentury Reuters čínská Národní zdravotnická komise (NHC). Počet případů nákazy v pevninské Číně vzrostl na 34.546. Mezi oběťmi koronaviru v čínském Wu-chanu je americký občan, vůbec první oběť z USA. Informace o smrti 60letého muže potvrdilo americké velvyslanectví v Pekingu.

Europoslanci mají na začátku února napilno. Čím se zabývají?

Komentář - Evropský parlament, který má kvůli brexitu od minulého pátku o 46 poslanců méně, čeká poměrně krušný týden. Europoslanci dotčených parlamentní výborů budou diskutovat na téma koronaviru a v tomto smyslu na ochranu veřejného zdraví, dalším bodem bude slyšení předsedkyně Evropské centrální banky, debata o budoucím vztahu EU se Spojeným královstvím a mnohem víc. Na řadu opět přijde i problematika zneužívání unijních dotací nebo obchodní dohoda s Vietnamem.

Přenos koronaviru z netopýrů na člověka? Mezihostitelem byl luskoun, domnívají se vědci

Klíčovou roli v přenosu nového typu koronaviru na člověka mohli sehrát luskouni. Uvedli to dnes čínští vědci, kteří označili luskouny za pravděpodobný chybějící článek v řetězci mezi člověkem a netopýrem, jehož považují za přirozený rezervoár nákazy. Nový koronavirus si již vyžádal přes 600 mrtvých a více než 30.000 nakažených.

Hrozba ekonomické krize zažehnána? Na svět tvrdě dopadá koronavirus

Pravděpodobnost hospodářské recese ve Spojených státech polevila, novým rizikem pro vyhlídky americké ekonomiky se nicméně stala epidemie koronaviru. Uvedla to americká centrální banka (Fed) ve zprávě o měnové politice určené Kongresu.

Jak odhalit wuchanský koronavirus? Na nové metodě se podíleli čeští vědci

Čeští vědci se podíleli na vývoji nové diagnostické soupravy, která spolehlivě prokazuje přítomnost nového koronaviru v těle nemocných. ČTK o tom dnes informovala Markéta Růžičková z kanceláře Akademie věd ČR.