Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Chrání nás stát proti koronaviru dostatečně? V České televizi padla nepříjemná slova

Číňané na černé listině: Rusko a Tchaj-wan zavádí tvrdá opatření, Macao končí s hazardem

Rusko s platností od dnešního dne na všech letištích v zemi omezilo vstup cizinců přijíždějících z Číny na území Ruské federace. Podle vládního rozhodnutí, které zveřejnila agentura TASS, je jedinou výjimkou moskevské mezinárodní letiště Šeremeťjevo.

Nový koronavirus 2019-nCoV urychlí pokles cen benzinu v Česku, soudí analytici

Hrozba koronaviru snížila celosvětovou cenu ropy, což zrychlí pokles cen benzinu a nafty v Česku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Jak významný pokles bude, ukáže podle nich až další vývoj. Ekonomové upozorňují, že v posledních dnech klesají kvůli obavám z nákazy jak ceny severomořské ropy Brent, tak americké lehké ropy WTI. Ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v ČR od konce loňského rostly, ve druhé polovině ledna se ale trend otočil.

Čína ve válce s koronavirem: 20 tisíc nakažených, první oběť má Hongkong

Počet nově potvrzených případů nákazy koronovirem v Číně byl v pondělí 3235. Oznámily to dnes čínské úřady. Celkový počet nakažených dosáhl 20.438, zatímco v neděli jich bylo přes 17.000. Zemřelo 425 lidí, což je o 64 víc, než předchozí den. První oběť koronaviru zaznamenali v Hongkongu.

Lék na koronavirus objeven? Thajsko za dva dny vyléčilo nakaženou ženu

Thajsko možná přišlo na způsob, jak v těle zastavit nebezpečný čínský koronavirus. Tamním lékařům se během několika dní povedlo úspěšně vyléčit 71letou nemocnou pacientku.

Wuchanský koronavirus už zabil přes 360 lidí, je horší než SARS

Novým typem koronaviru, který se od prosince šíří z čínského města Wu-chan, se již nakazilo přes 17.000 lidí a nejméně 362 jich nákaze podlehlo. Státy nadále přijímají opatření proti šíření viru, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před přílišným omezování mezinárodního obchodu a dopravy. Česká vláda dnes rozhodla o přerušení všech přímých leteckých spojů mezi Českem a Čínou.

Německo hlásí 11. případ nákazy koronavirem

Německo dnes potvrdilo jedenáctý případ nákazy novým typem koronaviru. Nakazilo se dítě jednoho ze zaměstnanců firmy Webasto, která sídlí v bavorské obci Stockdorf u Mnichova. Už dříve se virus prokázal i u jeho sourozence, informovala s odvoláním na bavorské ministerstvo zdravotnictví agentura DPA.

Země G7 chtějí koordinovat postup proti koronaviru

Ministři zdravotnictví sedmi nejsilnějších ekonomik světa (G7 - USA, Kanada, Francie, Německo, Británie, Itálie a Japonsko) se dnes během telekonference dohodli na koordinaci postupu v reakci na nový koronavirus, který se na konci loňského roku objevil v Číně. S odvoláním na německé ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters.

Česká pošta na koronavirus nereaguje, přepravu zásilek neomezí

O omezení přepravy zásilek mezi Českem a Čínou kvůli šíření nového koronaviru zatím Česká pošta neuvažuje. Zásilky ale mohou mít zpoždění kvůli omezením letů, které dnes schválila i česká vláda, nebo železniční přepravy. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí pošty Matyáš Vitík. K omezením přepravy zásilek již některé státy v souvislosti s šířením koronaviru z Číny sáhly. Slovenská pošta dnes oznámila, že od úterý pozastaví přijímání zásilek do Číny.

Italové a Poláci jsou po příjezdu z Číny v karanténě

Řada Italů a Poláků byla dnes umístěna do 14denní karantény poté, co byli evakuováni z čínského města Wu-chanu, kde se rychle se šířící virus objevil. V Chorvatsku mezitím turisté z Tchaj-wanu údajně nosí nápisy: "Nejsme z Číny", aby se vyhnuli diskriminaci vůči asijským turistům, napsala dnes agentura AP.

Čechy z Wu-chanu testovali na koronavirus. Výsledky jsou negativní

Z ohniska šíření nového koronaviru v čínském Wu-chanu se dnes po půlnoci vrátila do Česka pětice evakuovaných Čechů. Testy na koronavirus u nich byly negativní. Vláda eviduje asi stovku dalších lidí, kteří se chtějí z Číny vrátit do Česka. Přepravit by je případně mohl stroj vládní letky. Běžné přímé lety mezi Českem a Čínou budou na základě dnešního rozhodnutí vlády od neděle 9. února přerušeny. Vláda také schválila zaslání finanční pomoci pro Čínu.

Vláda zakázala přímé lety mezi ČR a Čínou, opatření začne platit od 9. února

Vláda dnes kvůli šíření nového typu koronaviru na čínském území schválila zákaz přímých letů mezi Čínou a Českou republikou. Bude platit od neděle 9. února, informoval ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ČTK řekl, že opatření bude platit na dobu neurčitou, odhadovat jeho trvání nechtěl. Rozhodnutí odpoledne ministerstvo zdravotnictví vydalo formou ochranného opatření.

Wuchanský koronavirus má další rozměr. Opuštění domácí mazlíčci hynou hlady

Třiačtyřicetiletý Lao Mao z čínského města Wu-chan, které je centrem nákazy koronavirem, lezl po rezavé okapové rouře, aby se dostal přes balkón ve třetím patře do bytu manželského páru středního věku. Lao ale není prachsprostý lupič - jeho cílem bylo vysvobodit dvě domácí kočky, které v bytě zůstaly uvězněné už deset dní, napsala dnes agentura Reuters.

Čínští vědci: Nový koronavirus 2019-nCoV se na člověka přenesl z netopýrů

Hlavním zdrojem nákazy novým typem koronaviru byli s největší pravděpodobností netopýři. Podle dvou článků v časopise Nature, citovaných dnes agenturou AP, to uvedli čínští vědci.

Čína volá o pomoc, kvůli koronaviru potřebuje roušky a další materiál

Čína kvůli epidemii nového typu koronaviru naléhavě potřebuje zdravotnický materiál, jako jsou ochranné roušky, brýle a kombinézy. Podle agentury AFP to dnes uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.

Rusko plánuje deportovat cizince nakažené koronavirem

Rusko by mohlo začít deportovat cizince, kteří budou mít pozitivní testy na nový druh koronaviru. Podle agentury AP to dnes uvedl ruský premiér Michail Mišustin.

Ekonomika Hongkongu poprvé za deset let klesla. Kvůli demonstracím, novým rizikem je koronavirus

Ekonomika Hongkongu loni poprvé za deset let klesla, na vině jsou hlavně násilné protivládní protesty a také cla, která byla zavedena kvůli obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle předběžných údajů snížil o 1,2 procenta, oznámily dnes místní úřady. Analytici varují, že to nejhorší teprve přijde, protože ukončení protestů ve městě, které je pod čínskou správou, zatím nebylo oznámeno. Ekonomiku navíc ohrožuje epidemie onemocnění novým koronavirem v Číně.

Izolace Číny? Šéf WHO varoval před přehnanými opatřeními kvůli koronaviru

Při zavádění preventivních opatření před novým koronavirem není vždy nezbytné omezovat mezinárodní obchod a dopravu, jednotlivé státy by měly jednat vždy na základě důkazů. Dnes to v Ženevě podle agentury Reuters prohlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Čínská vláda v reakci na slova šéfa WHO kritizovala ty státy, které na své území odmítají vpustit obyvatele čínské provincie Chu-pej považované za epicentrum nákazy.

Koronavirus otřásá trhy: Akcie v Číně padají, Hongkong zavírá hraniční přechody

Akcie v Číně po desetidenní přestávce zahájily obchodování prudkým poklesem. Hodnota všech obchodovaných akcií se tak snížila o více než 400 miliard USD (9,1 bilionu Kč). Ztrácely ale i další akciové trhy v Asii, a index světových akcií klesl nejníže za sedm týdnů. Investoři jsou nervózní kvůli epidemii nového koronaviru a jejímu možnému dopadu na hospodářství.

Česko pomůže Číně. Na boj s koronavirem posílá 10 milionů korun

Česko pošle Číně kvůli novému typu koronaviru jako humanitární pomoc deset milionů korun. Na návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) to dnes schválila vláda, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Peníze by se měly rozdělovat prostřednictvím mezinárodních organizací po konzultacích se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).