Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Letní olympiáda bude zrušena? Nový koronavirus dělá Japonsku starosti

Pomůže Česko Číně v boji s koronavirem? Babiš váhá, ve hře je zákaz letů

S detailním popisem obsahu státních hmotných rezerv zdravotnického materiálu dorazil na dnešní jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Novinářům před zasedáním řekl, že kabinet bude diskutovat, jakými způsoby by se dalo pomoci Číně zasažené šířením nového typu koronaviru. S Akademií věd ČR podle něj úřady mluví i o poskytnutí vědeckých a výzkumných kapacit.

Strach z koronaviru: Rusko přerušilo železniční dopravu s Čínou, reaguje i KLDR

Ruské úřady kvůli obavám z šíření nákazy novým koronavirem od dnešního dne dočasně přerušily vlakové spojení s Čínou, oznámila ruská média. Opatření se týká železniční osobní dopravy. Ruské státní dráhy ujistily, že nevyužité jízdenky mohou cestující vrátit a budou jim proplaceny v plné výši.

Evakuovaní jsou bez příznaků, z Číny chce dalších 100 Čechů

Pět Čechů a dva Slováci evakuovaní z čínského města Wu-Chanu jsou podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bez příznaků, které by signalizovaly nákazu koronavirem. Řekl to dnes na mimořádném briefingu po jejich příletu na pražské Letiště Václava Havla. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) dodal, že Česko eviduje asi stovku dalších lidí, kteří se chtějí vrátit z Číny. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO), který se nočního briefingu také zúčastnil, bude pro jejich případnou evakuaci zarezervovaný vládní Airbus.

Čína dokončila stavbu obří nemocnice pro nemocné koronavirem. Zveřejnila fascinující video

Čína za deset dní dokončila ve městě Wu-chan stavbu nové nemocnice zhruba s 1000 lůžky, která má sloužit lidem nakaženým novým typem koronaviru.

Koronavirus zabil přes 300 lidí, nakažených je 14 000

Počet nakažených novým typem koronaviru i počet smrtelných případů v Číně dál stoupá - úřady hlásí 304 mrtvých a přes 14.000 nakažených. Onemocnění už podlehl i první člověk mimo Čínu, a to na Filipínách. Řada zemí i leteckých společností přerušují s Čínou spojení, některé státy zamezily ve vstupu lidem přijíždějícím z pevninské Číny. Země také pokračují v evakuaci svých občanů. Francouzským speciálem dorazilo na jih Francie také pět Čechů, kteří by do vlasti měli přiletět ještě dnes pozdě večer.

Babiš chce zákaz letů z Číny do týdne

Zákaz letů mezi Čínou a Českem kvůli obavám ze šíření nového typu koronaviru by mohl začít platit do příští neděle, řekl dnes večer premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova.

Česko je čisté. Koronavirus nemá žádný z 38 testovaných

V ČR bylo podle informací na webu ministerstva zdravotnictví do soboty testováno 38 osob na nový koronavirus, výsledky všech jsou negativní. V sobotu přibyla jedna další osoba. Počet nakažených celosvětově přesáhl 14.000 lidí, v Evropě jsou přes dvě desítky případů. Nemoci podlehlo více než 300 lidí, mimo Čínu jeden Číňan zemřel na Filipínách. Pět Čechů, kteří požádali o evakuaci centra nákazy, je v současné době na cestě zpět do Česka.

Nakažených koronavirem přibývá. Státy evakuují občany, Česko pošle peníze

Počet nakažených novým typem koronaviru i počet smrtelných případů v Číně nadále stoupá - úřady hlásí 304 mrtvých a přes 14.000 nakažených. Onemocnění už podlehl i první člověk mimo Čínu, a to na Filipínách.

Čína kvůli koronaviru napumpuje do ekonomiky masivními objemy peněz

Čínská centrální banka v pondělí napumpuje do ekonomiky 1,2 bilionu jüanů (3,9 bilionu Kč), aby zmírnila dopady šíření nového typu koronaviru. Banka to dnes oznámila na svém webu. Čínské finanční trhy byly kvůli oslavám příchodu nového lunárního roku několik dnů zavřené, v pondělí se ale po delší pauze znovu otevírají a vláda má obavy, aby kvůli omezení ekonomické aktivity nebyly narušeny peněžní toky.

Letadlo s Čechy evakuovanými z Číny přistálo v jižní Francii

Na vojenském letišti v jižní Francii dnes přistál francouzský speciál, který z čínského města Wu-chan přepravil do Evropy asi 250 lidí. V letadle se vrátilo i pět Čechů, kteří kvůli epidemii nového typu koronaviru požádali o evakuaci z Číny. Na palubě letadla jsou lidé z 30 zemí, stroj následně zamíří do Bruselu, odkud budou další pasažéři přepraveni každý do své vlasti. Pro Čechy se už z Prahy vydal do Bruselu vládní speciál.

Strach z koronaviru v Česku: Jak probíhají testy na zákeřnou nemoc?

Odběry k ověření nákazy koronavirem jsou stejné jako u chřipky, testuje se výtěr z krku nebo nosu a vzorek krve. Vzorky odebírají v Česku jen infekční laboratoře nemocnic a vyhodnocuje je Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu. Postup odběru a testování ČTK popsala vedoucí laboratoří Synlab Jarmila Bečvářová.

Dva lidé evakuovaní z Číny trpí koronavirem

Německé úřady potvrdily přítomnost nového typu koronaviru u dvou pasažérů, kteří se v sobotu vrátili z čínského města Wu-chan armádním speciálem do Německa. Pacienti byli podle agentury DPA posláni na frankfurtskou univerzitní kliniku. Dosud Německo hlásilo osm nakažených.

Na koronavirus zemřel první člověk mimo Čínu

Filipíny dnes oznámily první úmrtí v důsledku nového koronaviru mimo Čínu. Obětí je podle filipínského ministerstva zdravotnictví 44letý muž pocházející z čínského města Wu-chan, odkud se nový virus šíří, píše agentura AP.

V Německu potvrdili osmý případ nákazy koronavirem

V Německu dnes byla prokázána přítomnost nového typu koronaviru u dalšího člověka. Je jím 33letý muž, který je stejně jako šest jeho kolegů zaměstnancem firmy Webasto v bavorském Stockdorfu. Celkové číslo infikovaných v Německu tím stouplo na osm, uvedla agentura DPA.

Austrálie a Vietnam nepustí do země cizince cestující z Číny

Austrálie bude kvůli epidemii nového koronaviru odmítat vstup do země všem cizincům přicházejícím z kontinentální Číny. Oznámil to dnes australský premiér Scott Morrison. Vietnam přerušil letecké spojení s Čínou a přestal vydávat víza cizincům, kteří Čínu v poslední době navštívili.

Počet nakažených koronavirem v Číně stoupnul na 11 000

Novým typem koronaviru se v Číně do konce ledna nakazilo 11.791 lidí. S odvoláním na informace čínské státní televize to dnes uvedla agentura Reuters. Viru, který se šíří od prosince loňského roku z města Wu-chan, podlehlo už 259 lidí. Nejhorší je nadále situace v provincii Chu-pej.

Česko už otestovalo na koronavirus 37 lidí. Jak lékaři vědí, koho prověřit?

Kvůli podezření na nákazu novým typem koronaviru z Číny bylo podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) testováno do dnešního rána v ČR 37 osob. Výsledky všech byly negativní, uvedl na twitteru.

Německo hlásí sedmý případ nákazy koronavirem, Rusko první dva

Nákaza novým typem koronaviru se dnes potvrdila u dalšího zaměstnance německé společnosti Webasto. Společně s dítětem, které se dnes nakazilo od člena rodiny, rovněž zaměstnance této firmy, tak počet nakažených v Německu stoupl na sedm. S odvoláním na bavorské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura DPA.

Expert: Ekonomika ČR je na pandemii připravena líp, než je ve světě obvyklé

Česká ekonomika je na pandemii podobně jako na případnou recesi připravena lépe, než je ve světě obvyklé. ČTK to dnes řekl analytik České spořitelny David Navrátil s poukazem na studii Světové banky. Pandemie v důsledku nákaz koronavirem zatím nenastala, svět se podle Světové zdravotní organizace nyní ocitl ve stavu zdravotní nouze.