Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Expert: Ekonomika ČR je na pandemii připravena líp, než je ve světě obvyklé

Švédsko hlásí první případ nákazy koronavirem

Ve Švédsku byl dnes potvrzen první případ nákazy novým typem koronaviru. Epidemie se tím rozšířila již do sedmé země v Evropě. Nakaženou je žena, jež se vrátila z Číny. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom informovala agentura Reuters.

Šíření koronaviru v ČR se obává 63 procent zaměstnanců, ukazuje průzkum

Šíření koronaviru na území České republiky se obává celkem 63 procent pracující populace. Nákazy se více bojí ženy a lidé starší 60 let. Vyplývá to z průzkumu, který agentura Median provedla mezi českými zaměstnanci. Opatření zavedená kvůli koronaviru na pražském Letišti Václava Havla pokládá za nedostačující zhruba třetina respondentů.

V Bavorsku se koronavirem nakazilo dítě

V Bavorsku se novým typem koronaviru nakazilo dítě, informuje dnes na svých internetových stránkách deník Süddeutsche Zeitung. Kolik let mu je, není jasné. Jde o potomka jednoho z nakažených zaměstnanců firmy Webasto.

Wu-chan: Záchranáři nestíhají, mrtvý byl na ulici několik hodin

Někteří nakažení koranovirem v Číně čekají až dva dny, než je prohlédne lékař, napsala dnes agentura AFP. Nejhůře na tom je město Wu-chan, odkud se tento nový virus od konce loňského roku šíří. V nemocnicích tohoto jedenáctimilionového města se tvoří dlouhé fronty lidí s bílými rouškami na obličeji, jimiž se obyvatelé snaží chránit před nákazou. Nedaleko jedné z nemocnic dokonce ležel několik hodin mrtvý muž, než k němu dorazila záchranka a policie.

Wuchanský koronavirus se dostal do Ruska, epidemie zasáhla i Huawei

Rusko má první dva případy nákazy koronavirem, v obou jde o čínské občany. Oznámila to dnes místopředsedkyně vlády Taťjana Golikovová. Rusko začíná evakuovat své občany z čínského Wu-chanu, odkud se nákaza šíří. Evakuované hodlá umístit do izolace.

Na internetu jsou škodlivé soubory odkazující na koronavirus, mohou infikovat počítač

Na internetu se začaly objevovat škodlivé soubory, které se vydávají za informace o koronaviru nebo slibují návody, jak se před ním chránit. Obsahují ale nebezpečné programy, které mohou napadnout počítač uživatele. Soubory se objevují buď na speciálně vytvořených stránkách, nebo se šíří e-mailem. Uvedla to společnost Kaspersky.

Test na koronavirus u ženy z Liberce byl negativní, zůstává v karanténě

Negativní byl výsledek testu na koronavirus u ženy z Liberce, jež přišla v Německu do kontaktu s nemocným. Žádné příznaky nemoci nemá, přesto je nadále pod dohledem hygieniků. Zůstává kvůli opatrnosti v domácí karanténě, aby byla dodržena lhůta 14 dnů, řekl dnes novinářům liberecký krajský hygienik Vladimír Valenta. Inkubační doba u nového koronaviru se udává od dvou do 12 dnů.

Češi se bojí do Číny. Letecká linka z Prahy do Čcheng-tu byla přerušena

Letecká linka mezi Prahou a čínským Čcheng-tu bude od 12. února do 28. března přerušena. Vyplývá to z informací prodejce letenek Student Agency a Letiště Praha. Dosud se z Prahy pravidelně létalo do čtyř čínských měst. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že vládě kvůli šíření nového koronaviru navrhne dočasné přerušení všech letů mezi ČR a Čínou.

Koronavirus se valí jako lavina. Nákaza je v Británii, státy zavírají hranice

Mongolsko ve snaze zabránit šíření koronaviru uzavře do 2. března hranice s Čínou. Dnes to podle agentury Reuters oznámila tamní vláda. Už ve čtvrtek o uzavření své hranice na Dálném východě informovalo Rusko.

Rouška, nebo ne? Kolem ochrany před koronavirem panuje zmatek

"Nenoste ochrannou roušku, pokud jste zdraví," stojí dnes na titulní stránce hlavního deníku v Singapuru. Úřady se snaží zklidnit paniku v situaci, kdy lidé vykupují ochranné masky ve snaze bránit se před rychle se šířícím koronavirem. Naproti tomu v Malajsii sousedící se Singapurem vláda lidem vzkázala, aby masky a dezinfekční přípravky na ruce měli vždy u sebe. A podobně je tomu v Thajsku a Vietnamu, napsala agentura Reuters.

Distributoři dodají v dalších týdnech 200 tisíc roušek, oznámil ministr Vojtěch

Distributoři dodají podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v dalších týdnech na český trh minimálně 200.000 roušek. Zdravé lidi roušky před nákazou neochrání, hodí se pro nemocné, například s chřipkou, aby nemoc nešířili dál. Odborníci od propuknutí nákazy koronavirem v Číně upozorňují, že proti nákaze virem jsou třeba takzvané respirátory, které mají speciální filtry. Také ty lidé v obavách z nemoci vykoupili.

Italská vláda kvůli koronaviru vyhlásila stav nouze, dva čínští turisté jsou infikováni

Italská vláda dnes kvůli koronaviru na šest měsíců vyhlásila stav nouze. To jí podle agentury AFP umožní učinit taková opatření, která boj proti koronaviru zesílí.

Letiště Brno zavedlo opatření proti koronaviru

Na koronavirus a prevenci nově upozorňují na brněnském letišti letáky. S ohledem na rozsah pravidelných letů je nebezpečí výrazně nižší než na velkých letištích, řekl dnes ČTK mluvčí letiště Jakub Splavec. Uvedl, že podle pokynů Ministerstva zdravotnictví ČR začalo letiště s informační kampaní pro cestující a posádky letadel, letáky jsou vyvěšené na všech viditelných místech. Letiště Brno chce být stále v kontaktu s krajskou hygienickou stanicí. Pokud doporučí další opatření, ihned je zavede.

Horší než koronavirus? Vědci prozradili, jestli světu hrozí globální pandemie

Počet lidí nakažených novým koronavirem stoupá a překonal epidemii, kterou před 17 lety způsobil virus SARS. Může se situace zvrtnout a svět uvrhnout do boje s pandemií? Podle vědců to jeden virus dokáže, tento ale ne.

V ČR se na koronavirus testovalo 34 vzorků, žádný nebyl pozitivní

V České republice se do čtvrtka testovalo kvůli novému typu koronaviru 34 vzorků, žádný z nich nebyl pozitivní. Aktuálně není podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) žádný podezřelý případ, na jehož výsledky by se čekalo, uvedl na facebooku.

Evakuace cizinců před koronavirem. Státy posílají do Wu-chanu speciální letadla

Letadlo s 83 britskými občany na palubě a 27 lidmi z dalších zemí dnes odstartovalo z čínského Wu-chanu, který je centrem nákazy novým koronavirem. Informovala o tom agentura Reuters. Stroj měl odletět už ve čtvrtek ráno, nezískal však povolení čínských úřadů. Kromě Británie pro své občany letecké speciály do Wu-chanu zatím poslaly Spojené státy, Japonsko, Jižní Korea a Francie.

Kimči ochrání před koronavirem? Nesmysl, upozorňuje jihokorejské ministerstvo

Jihokorejské ministerstvo zdravotnictví upozorňuje lidi, kteří mají obavy z nového typu koronaviru, že kvašená zelenina kimči je pravděpodobně před nákazou neochrání. Dnes o tom informuje agentura AP.

Může se koronavirus dostat do Česka? Lékaři popsali, jak velká je šance nakazit se

Panika kolem koronaviru neustává. Počet nakažených stoupá raketovou rychlostí a dosahuje téměř 10 tisíc. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyhlásila globální stav zdravotní nouze, ačkoliv se zatím o globální epidemii nedá hovořit ani náhodou. Mimo Čínu je totiž nakaženo jen sto lidí.

Koronavirus je noční můrou. 213 mrtvých, téměř 10 tisíc nakažených

Na nový koronavirus v Číně zahynulo do čtvrtka již 213 osob a 9692 osob se nakazilo. Uvedla to dnes podle agentury Reuters čínská národní zdravotnická komise (NHC). Nově nakažených je 1982.