Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

WHO vyhlásila kvůli koronaviru globální stav zdravotní nouze

Koronavirus uvěznil tisíce turistů na výletním parníku, nákaza se nepotvrdila

Na palubě výletní lodi, která s tisící lidmi na palubě kotví v přístavu města Civitavecchia severně od Říma, nebyla potvrzena přítomnost nového koronaviru. Večer o tom informovaly světové agentury. Podezření na koronavirus panovalo u dvou čínských pasažérů a italské úřady proto zakázaly vylodění v obavě z případného rozšíření nemoci.

Koronavirus se šíří dál, epidemie vyrovnala tu způsobenou virem SARS

Počet lidí nakažených novým koronavirem stoupl na více než 8100. Svým rozsahem tak současná epidemie vyrovnala tu, kterou před 17 lety způsobil virus SARS. S odvoláním na úřady o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní se dneškem koronavirus rozšířil už do všech regionů a provincií Číny.

V Česku bylo zatím 33 podezření na koronavirus, nákaza se nepotvrdila

V Česku bylo dosud kvůli možné nákaze novým koronavirem testováno 33 vzorků. Ani v jednom případě se nákaza neprokázala, uvedl dnes vpodvečer ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Počet testovaných případů může podle něj růst. Koronavirus se začal šířit z čínského Wu-chanu. Celosvětově je kolem 8100 případů onemocnění koronavirem 2019-nCoV, většina z nich v Číně. Nemoci podlehlo přes 170 lidí.

Stát počítá s možnou epidemií, má připraveny tisíce roušek

Správa státních hmotných rezerv má připraveny tisíce roušek a desítky izolačních bioboxů pro případ epidemie. Může je uvolnit, nouzové zásoby jsou primárně určené pro ČR, řekl dnes ČTK předseda správy Pavel Švagr. Češi v posledních dnech kvůli hrozbě viru zásobu roušek v maloobchodu prakticky vykoupili.

Pražské letiště reaguje na další šíření koronaviru, zintenzivnilo opatření

Pražské letiště dnes zintenzivnilo opatření kvůli šíření koronaviru. Navýšen byl počet informačních tabulí upozorňujících na rizika, byl zvýšen počet zásobníků s dezinfekcí a častěji jsou dezinfikovány brány a přepážky. Zaměstnanci cíleně kontrolují cestující, a to nejen na příletech z Číny, ale i po letišti. ČTK to dnes řekla mluvčí letiště Kateřina Pavlíková. Provoz všech letů pokračuje beze změn.

Volkswagen kvůli koronaviru prodlužuje dovolenou čínských zaměstnanců

Německý automobilový koncern Volkswagen se kvůli novému koronaviru rozhodl prodloužit dovolenou v čínských továrnách, které provozuje prostřednictvím společných podniků s místními automobilkami. Oznámila to dnes podle agentury DPA firma, jejíž součástí je rovněž česká Škoda Auto.

McDonald's v Rusku kvůli koronaviru zrušil akci ke 30 letům na trhu

Síť rychlého občerstvení McDonald's odvolala akci s prodejem hamburgerů za tři ruble, tedy zhruba za jednu korunu, kterou se v pátek ve své první ruské provozovně v centru Moskvy chystala oslavit 30 let působení na ruském (tehdy ještě sovětském) trhu. Zmíněná cena měla být "stejná jako před 30 lety". Společnost zrušení akce odůvodnila nebezpečím nákazy koronavirem.

170 mrtvých, 7800 nakažených. Wuchanský koronavirus řádí, pronikl do Tibetu

Nový typ koronaviru se už rozšířil do všech oblastí a provincií Číny. Uvedly to dnes čínské úřady poté, co byla nákaza zaznamenána i v Tibetu. Podle aktuální bilance si virus dosud vyžádal v Číně 170 obětí a přes 7800 infikovaných. Řada světových zemí, včetně České republiky, zpřísnila opatření, aby zabránila dalšímu šíření koronaviru. Česko pozastavilo vydávání víz pro čínské občany a nepřijímá v Číně ani nové žádosti o víza.

Časovaná bomba? Koronavirus vědce nepřekvapuje, jednou přijít musel

Koronavirus, který aktuálně děsí celý svět, není pro vědce překvapením. Už dříve varovali, že lidstvo naší planety může čelit velké pandemii. Jsme v nejrizikovější době, jaká zde zatím byla, obávají se experti na veřejné zdravotnictví podle CNN. V minulosti varovali, že příští pandemická vlna nějaké choroby bude nečekaná, což se nyní může potvrdit.

British Airways a Air France přerušily spojení s Čínou, létá se jen do Hongkongu

Britská letecká společnost British Airways dnes kvůli novému koronaviru až do konce února zrušila všechny přímé lety do pevninské Číny. K podobnému kroku přistoupily také francouzské aerolinky Air France, které ale prozatím zrušily spojení s Čínou jen do konce příštího týdne. Spojení s Hongkongem obě aerolinky ale zatím zachovaly, informovala agentura Reuters. Spoje s Čínou v posledních dnech zrušila nebo omezila kvůli šíření viru řada evropských i světových leteckých společností.

Evakuace Evropanů z Číny: Odstartoval obří airbus, vyzvedne 350 lidí

Evropské země chystají kvůli novému koronaviru společnou evakuaci svých občanů z Číny. Z Portugalska odstartoval obří airbus A380, který by měl v Číně vyzvednout na 350 lidí z různých evropských zemí. Dnes o tom informovala agentura AP. Zájem o evakuaci má také pět Čechů.

Česko kvůli koronaviru pozastavilo vydávání víz čínským občanům, další Češi chtějí z Wu-chanu

Ministerstvo zahraničí kvůli koronaviru pozastavilo vydávání víz pro čínské občany a nepřijímá v Číně ani nové žádosti o víza. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Diplomacie podle něj také stále řeší možnou evakuaci českých občanů z oblastí postižených nákazou, zastupitelským úřadům se přihlásili další tři lidé, takže jich je celkem pět.

Rusko má obavy z koronaviru, uzavřelo svou hranici na Dálném východě

Rusko se rozhodlo uzavřít svou hranici na Dálném východě v reakci na šíření nového koronaviru, který už si v Číně vyžádal 170 obětí a přes 7800 nakažených. Nařízení dnes podepsal ruský premiér Michail Mišustin, informovala agentura RIA Novosti. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že ode dneška ruské úřady pozastavují vydávání elektronických víz pro Číňany.

Evakuace cizinců z Wu-chanu? Nastaly potíže. U Japonců odhalen koronavirus, Jižní Korea se bouří

Tři z asi 200 Japonců, kteří byli ve středu evakuováni z čínského města Wu-chan, byli pozitivně testováni na nový typ koronaviru. Ten se šíří právě z Wu-chanu a v Číně mu podlehlo již 170 nakažených.

Počet podezření na koronavirus roste. V Česku bylo testováno už 28 lidí

V Praze je osmá osoba testovaná kvůli podezření na koronavirus. Výsledky se zpracovávají. Sedm dosud testovaných osob v metropoli mělo výsledky negativní. Byli mezi nimi Češi, kteří se vrátili z Asie, čínští i jiní turisté. Celkem byly v Česku testovány přes dvě desítky lidí, u nikoho se nákaza nezjistila.

Koronavirus je strašákem. Babiš zvažuje zákaz letů z Číny a vyslání speciálu

Premiér Andrej Babiš (ANO) zvažuje, že v pondělí navrhne vládě v souvislosti s obavou z šíření koronaviru dočasně zakázat veškeré lety z Číny do Česka. Při dnešní návštěvě Litvínova řekl, že pokud se do soboty nepodaří vyřešit návrat českých občanů z Číny, může je do vlasti dopravit vládní speciál.

Wuchanský koronavirus zamořuje další země. Infekci hlásí Indie a Filipíny

První případ nákazy novým typem koronaviru oznámila dnes druhá nejlidnatější země světa Indie. Infekce se nově rozšířila i na Filipíny. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

Koronavirus vytvořili uměle, léčí ho voda. Přehled největších mýtů, kterým lidé překvapivě věří

Není překvapením, že kolem aktuální epidemie koronaviru se objevuje řada zpráv, které mají co do pravdivosti opravdu daleko. Mýty a nepravdivé informace se šíří nejen prostřednictvím sociálních sítí, ale pronikají i do dezinformačních médií. A jejich počet sílí.

Koronavirem je nakaženo až 100 000 lidí, tvrdí vědci. Většina z nich o tom neví

Oficiální statistiky uvádí, že počet nakažených novým typem koronaviru stoupnul na 6000 lidí. Skutečné číslo je ale podle vědců mnohem vyšší. Někteří odhadují 25 000, jiní téměř dvojnásobek, další hovoří o sto tisíců nemocných.