Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zahraniční i čínské firmy poskytují Číně finanční dary na boj s koronavirem

Koronavirus se negativně promítne do globální ekonomiky

Světová ekonomika by mohla kvůli koronaviru v prvním kvartálu zpomalit o 0,15 až 0,3 procentního bodu. Uvedla to dnes americká banka Morgan Stanley. Mezinárodní měnový fond minulý týden odhadl celoroční růst světové ekonomiky na 3,3 procenta.

Kladivo na koronavirus: Vědci z Brna proti němu našli zbraň

V Číně přibývá lidí nakažených novým koronavirem i mrtvých - podle čínských médií bylo infekcí zasaženo 6078 osob a 133 lidí zemřelo. Desítky nakažených hlásí také 15 států po celém světě. Česko zatím žádného nakaženého nehlásí, přišlo naopak s dobrou zprávou. Brněnská firma připravuje výrobu roušek, které budou schopny koronaviry zabíjet.

V Česku vyšetřili dvacet lidí s podezřením na na koronavirus

V Česku byly zatím testovány na možnou nákazu novým koronavirem šířícím se z Číny asi dvě desítky vzorků. U žádného z nich se přítomnost koronaviru neprokázala, včetně jednoho z posledních podezření u ženy v Praze.

WHO svolala kvůli koronaviru schůzku krizového štábu

Světová zdravotnická organizace (WHO) svolala na čtvrtek další zasedání svého krizového štábu, který by současnou epidemii nového typu koronaviru šířícího se z Číny mohl označit za globální stav zdravotní nouze.

Koronavirus v ČR zatím není. Všechny testy negativní, lékaři nabádají k obezřetnosti

Pacientka, která byla v úterý převezena do Nemocnice Na Bulovce v Praze, má testy na koronavirus negativní. Informovala o tom dnes Hygienická stanice Hlavního města Prahy. V Praze se od pátku prověřovalo včetně ní sedm lidí, dva za posledních 24 hodin.

Prodej dezinfekcí na ruce roste. Češi mají obavy spíše z chřipky než koronaviru

Někteří čeští obchodníci v kamenných prodejnách i na internetu zaznamenávají vyšší poptávku po antibakteriálních gelech a mýdlech. Rostoucí zájem připisují spíše propukající chřipkové sezoně než obavám Čechů z nákazy novým typem koronaviru.

Koronavirus číhá. MZV radí Čechům jezdit do Číny jen v nutných případech

České ministerstvo zahraničí doporučilo kvůli koronaviru cestovat do Číny jen v nezbytně nutných případech. Na webu rovněž upozornilo na možné problémy v letecké dopravě při vnitrostátních i mezinárodních letech. Českým občanům, kteří jsou nyní v Číně a zamýšlejí odcestovat, ministerstvo radí zvážit odjezd ze země v co nejkratší době. Ti, co tam pobývají, by měli dodržovat zvýšenou hygienu a vyhnout se místům s velkou koncentrací osob.

Koronavirus a hrozivá statistika: 132 mrtvých, přes 6000 nakažených

Nový koronavirus si v pevninské Číně vyžádal životy 132 lidí, dalších 6078 osob se nakazilo. Uvedl to dnes čínský list Global Times. Původní informace hovořila o 5974 nakažených, počet mrtvých se od úterní půlnoci nezměnil. Desítky nemocných evidují také v jiných zemích světa, včetně těch v Evropě. Počet nakažených roste v čínské metropoli Pekingu - dnes tam evidovali 11 nových případů, celkem je tam už přes 100 nemocných.

Kdy se svět přestane bát? Vědci spočítali, dokdy potrvá nákaza koronavirem

Šíření nového koronaviru s ohniskem v čínském Wu-chanu neustane během dní ani týdnů. Podle prvních vědeckých analýz budou nové případy nákazy přibývat několik měsíců.

British Airways zrušily lety do Číny. Koronavirus nahání stále větší strach

Britská letecká společnost British Airways dnes oznámila, že s okamžitou platností ruší kvůli epidemii koronaviru všechny přímé spoje s pevninskou Čínou. Učinila tak krátce poté, co britské ministerstvo zahraničí vyzvalo, aby Britové do země necestovali, pokud to není nezbytně nutné. Praha má s Čínou dvanáct spojení týdně, která provozují tři čínské aerolinky. Mluvčí Letiště Praha Marika Janoušková dnes na dotaz ČTK řekla, že od těchto společností nemá informace o případném rušení spojů kvůli koronaviru.

Další žena v ČR s podezřením na koronavirus. Čeká se na výsledky testů

Další žena s podezřením na koronavirus byla převezena do pražské Nemocnice Na Bulovce, čeká se na výsledky testů. V Praze se od pátku prověřovalo včetně ní sedm lidí, dva za posledních 24 hodin. Na webu o tom dnes informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy.

Koronavirus nabourává plány. Češi mění termíny cest do Číny, nové letenky nekupují

Češi začali kvůli šíření koronaviru měnit své plány na cesty do Číny. Většina z nich zatím cestu neruší, spíše volí odlet v pozdějším termínu. Zájem o nové letenky je ovšem v posledních dnech mizivý. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci letenek.

Vědci pracují na vakcíně proti koronaviru. Počet obětí vzrostl za týden osmkrát

Čína předala Rusku informace o genomu nového koronaviru, který se od prosince šíří z Číny. Obě země začaly pracovat na přípravě vakcíny. Oznámil to dnes ruský konzulát v čínském Kantonu. Virem se v Číně zatím nakazilo přes 5900 lidí a případy nákazy jsou i v cizině. Nemoci podlehlo 132 lidí, všichni v Číně.

Lidé se kvůli koronaviru bojí zboží z Číny. Mohou být balíky nebezpečné?

Pověstný nápis Made in China dnes najdeme téměř všude. Čína platí za jednoho z největších výrobců a vývozců spotřebního zboží a mnoho Čechů podlehlo i levným nákupům v obchodech typu AliExpress. V souvislosti s novým koronavirem se ale nyní řada lidí takového zboží obává.

Experti bijí na poplach. Wuchanský koronavirus splňuje podmínky pro stav nouze

Šíření nového typu koronaviru splňuje podmínky k tomu, aby Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. S odvoláním na diplomatické a zdravotnické zdroje to dnes napsala agentura Reuters. WHO se snaží zajistit, aby Čína podávala průběžně přesné informace o šíření viru, a zároveň dodávat vědecky podložené argumenty světovému společenství. V minulosti organizace vyhlásila globální stav zdravotní nouze v pěti případech, mezi nimiž bylo také období epidemie eboly v Kongu.

Vědci zjistili, ze kterého zvířete koronavirus pochází. Nechápou, jak je to možné

Na nebezpečný koronavirus v Číně zemřelo 106 lidí a na 4500 osob je jím v této zemi nakaženo. Dosud se přitom vědělo pouze to, že nákaza pochází z jedenáctimilionové města Wu-chan, konkrétně z tamního zvířecího trhu. Nyní vědci zjistili, které zvíře je za virus zodpovědné.

65 milionů mrtvých? Vědci vyvrátili nesmysly a popsali, co koronavirus skutečně napáchá

Čínský koronavirus 2019-nCoV se v posledních dnech jeví jako jedna z největších tragédií, která lidstvo za dlouhé desítky let postihla. Počet nakažených prudce stoupá, lidé umírají, lék neexistuje a vakcína je v nedohlednu. Nová a na internetu hojně citovaná studie navíc ukazuje, že globální virová pandemie by si mohla vyžádat až 65 milionů mrtvých. V tomto případě se ale apokalypsy obávat nemusíme. Ve skutečnosti totiž studie s nemocí vůbec nesouvisí a podle odborníků koronavirus nenapáchá větší škody, než chřipka. A mnohem rizikovější než nemoc samotná jsou (dez)informace, které se o ni šíří napříč internetem.

Koronavirus zamořuje Čínu: 106 mrtvých, tisíce nakažených, lék v nedohlednu

Novým typem koronaviru se v Číně nakazilo již přes 4500 lidí a onemocnění si tam vyžádalo nejméně 106 obětí. Několik desítek infikovaných je i mimo Čínu; první čtyři nemocné dnes potvrdilo Německo. Státy v Asii, ale i další země světa, přijímají stále přísnější opatření proti šíření nákazy. Čínský prezident Si Ťin-pching dnes uvedl, že Čína si je jistá, že "ďábelský" koronavirus porazí. V Česku ani na Slovensku se zatím u žádného z pacientů podezření na nákazu nepotvrdilo.

Koronavirus v Bavorsku. Čtyři Němci se nakazili nečekaným způsobem

Německo dnes oznámilo tři další případy nákazy koronavirem, celkem také země eviduje čtyři nemocné. Prvním nakaženým byl Němec, který se podle všeho infikoval od Číňanky, která se v bavorské firmě, v níž je zaměstnán, účastnila školení. Tři nové případy s tím novým souvisejí, neboť všichni pracují pro stejnou bavorskou firmu, oznámilo v prohlášení bavorské zemské ministerstvo zdravotnictví.