Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus v Bavorsku. Čtyři Němci se nakazili nečekaným způsobem

České firmy s pracovníky v Číně řeší koronavirus. Bude evakuace?

České firmy, které mají zaměstnance v Číně, situaci kolem epidemie koronaviru v této zemi sledují. Se svými pracovníky jsou v kontaktu a v případě potřeby jsou připraveny přijmout potřebná opatření. Společnost Ravak nevylučuje stažení svých zaměstnanců do Česka. Vyplývá to z ankety ČTK. Nový typ koronaviru si v Číně dosud vyžádal přes 100 obětí. Epicentrem nákazy je město Wu-chan ve střední Číně.

Koronavirus se šířil už dříve, Číňané si ho pletli se zápalem plic, tvrdí vědec

Nový typ koronaviru se zřejmě začal šířit v okolí Wu-chanu již o měsíc či dva dříve, než na něj upozornily čínské úřady, a byl zaměňován za zápal plic.

Z Wu-Chanu evakuují 250 Francouzů i občany EU. Odletět by měli i Češi

Nejméně 250 Francouzů a 100 dalších občanů Evropské unie bude v blízké době evakuováno z čínského města Wu-chan, epicentra současné nákazy novým typem koronaviru, který si v Číně vyžádal zatím přes 100 obětí. Oznámila to dnes Evropská komise.

Číňané ve velkém ruší zájezdy do Česka. Jaké budou dopady?

Odliv čínských hostů kvůli šíření nákazy nového typu koronaviru by neměl české hoteliéry a restauratéry zásadně poškodit. ČTK to dnes řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Čínská dívka na Opavsku není nakažena koronavirem, zůstane v domácí izolaci

U nezletilé Číňanky, která přijela na Opavsko na prázdniny k příbuzným, se podezření na nákazu koronavirem nepotvrdilo. ČTK to dnes řekl Jiří Krušina, mluvčí Slezské nemocnice v Opavě, jejíž pracovníci o dívku pečovali. Odpoledne mluvčí uvedl, že nemocnice aktuálně řeší i případ páru s podezřením na koronavirus. Na výsledky testů se ale stále čeká a k dispozici zřejmě budou až ve středu.

Pacient v Uherském Hradišti nemá koronavirus. Podezření trvá v Praze a na severu Moravy

Nákaza novým koronavirem šířícím se z Číny se zatím v Česku u žádného z případů podezření na infekci nepotvrdila. Úřady a zdravotníci dnes oznámili, že koronavirem není nakažen muž z Kroměřížska, který byl v Číně jako turista, ani nezletilá Číňanka, která přijela na návštěvu k příbuzným na Opavsku. Nepotvrzená podezření ještě zůstávají u pacientů v Moravskoslezském kraji a v Praze.

Koronavirus zabíjí stejně lidí jako chřipka, upozorňuje lékař

Podíl zemřelých k nakaženým chřipkou je podobný jako u dosud prokázaných úmrtí na koronavirus. V některých letech umírá na chřipku dokonce více lidí, i přes sedm procent. Lidé se proti chřipce přesto nechrání dostatečně, nenechávají se očkovat. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který se věnuje cestovní medicíně.

Analytik vypočítal možné finanční ztráty kvůli koronaviru. Kolik peněz může stát?

Pokud nabude infekce koronavirem rozměrů epidemie SARS z roku 2003, světová ekonomika nebude tratit více než 100 miliard dolarů (2,29 bilionu Kč). ČTK to dnes řekl analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Jde o hodnotu, kterou americká ekonomika vyprodukuje zhruba za 44 hodin, dodal.

Čech ve Vietnamu nemá koronavirus. České studenty z Wu-chanu evakuují Francouzi

U českého občana hospitalizovaného ve Vietnamu se nepotvrdilo podezření na nákazu koronavirem a již opustil nemocnici. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Dva české studenty z čínského města Wu-chan, kde se nákaza poprvé objevila, podle ministra bude evakuovat francouzské letadlo, stane se to v polovině týdne. Petříček také uvedl, že čeští diplomaté v oblasti zůstávají na zastupitelských úřadech a nyní se jejich stahování nechystá.

Česko nepodceňuje opatření proti koronaviru. Větší problém je chřipka, míní Vojtěch

Opoziční ODS neprosadila ve Sněmovně návrh, aby dnes vláda informovala poslance o opatřeních souvisejících s novým koronavirem. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navzdory tomu zákonodárce ujišťoval, že Česko situaci nepodceňuje a není důvod k jakékoli panice. Onemocnění se zatím u nikoho v České republice podle ministra neprokázalo.

Dánský list zobrazil vlajku Číny s nakažlivými viry místo hvězd, ambasáda protestuje

Čínské velvyslanectví v Kodani dnes vyzvalo dánský deník Jyllands-Posten, aby se omluvil za zveřejnění obrázku čínské vlajky, na níž je místo pěti žlutých hvězd vidět nakažlivé viry. Informovala o tom agentura Reuters. Karikatura čínské vlajky se objevila v pondělním vydání dánského listu pod titulkem Koronavirus.

Japonsko zachraňuje své občany z Wu-chanu, posílá letadlo. Do akce jdou i další státy

Japonská vláda dnes vyslala do čínského Wu-chanu charterový letoun, který by měl z tohoto města zasaženého novým typem koronaviru evakuovat desítky japonských státních příslušníků. Informovala o tom agentura Kjódó. Japonské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že Čína schválila evakuaci asi 200 z 650 Japonců, kteří si přejí Wu-chan opustit. Do vlasti by se měli vrátit ve středu.

Koronavirus: O lékařskou službu na Letišti Praha stoupl zájem

Na stálou lékařskou službu na Letišti Praha se obrací více lidí, než bylo dosud běžné. Nárůst je znatelný od neděle, přesná čísla ale bude mít služba až v měsíční statistice. Na onemocnění novým typem koronaviru, který se šíří v Číně, se ale od neděle zatím další podezření neobjevilo. ČTK to dnes řekl vedoucí stálé lékařské služby David Klouček. V neděli o preventivní zdravotní vyšetření na letišti požádaly dvě ženy, které do Prahy přiletěly z Číny přes katarské Dauhá, v Nemocnici Na Bulovce se ale onemocnění koronavirem nepotvrdilo.

Slovensko si oddychlo. Testy na koronavirus u tří pacientů jsou negativní

Na Slovensku se nepotvrdilo žádné z podezření na výskyt koronaviru. Dnes o tom informoval slovenský premiér Peter Pellegrini, který je nyní také pověřen vedením ministerstva zdravotnictví.

Na Bulovku přivezli čínské turisty, jeden má příznaky podobné koronaviru

Nemocnice Na Bulovce v Praze prověřuje podezření na koronavirus u čínského turisty. Výsledky budou dnes odpoledne. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Simona Krautová. Pražská záchranná služba ho přivezla dnes dopoledne z hotelu v Nuslích spolu s dalšími pěti Číňany. Pouze jeden byl nachlazený a měl příznaky, ostatní nemocnice propustila.

Lékaři ve Wu-chanu hrají o čas. Uspíšili porod u ženy nakažené koronavirem

Lékaři v čínském Wu-chanu provedli císařským řezem porod u sedmadvacetileté ženy, u níž se projevují příznaky nákazy koronavirem. Stav matky, která byla v 37. týdnu těhotenství, se rychle zhoršoval a těhotenství pro ni bylo neúnosné. S odvoláním na čínskou televizi o tom dnes informovala agentura Reuters. Nový typ koronaviru už v Číně od prosince zabil přes 100 lidí.

Hongkong se odstřihává od Číny. Kvůli koronaviru nepojedou vlaky ani trajekty

Hongkongská správkyně Carrie Lamová dnes podle agentury Reuters oznámila, že doprava na vysokorychlostní železnici mezi Hongkongem a pevninskou Čínou bude od 30. ledna zastavena kvůli obavám z šíření nového typu koronaviru. Přerušeno bude také trajektové spojení.

Strach z koronaviru: Rusko zavřelo hranice s Čínou, mimořádná opatření v Moskvě

Tři regiony na ruském Dálném východě uzavřely do 7. února své hranice s Čínou v obavách z šíření nového typu koronaviru, který už si v Číně vyžádal 106 obětí. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle níž zmíněné opatření přijaly úřady Chabarovského kraje, Amurské oblasti a Židovské autonomní oblasti.

V Praze testovali na koronavirus pět lidí, lék proti nové nákaze neexistuje

V Praze bylo kvůli novému koronaviru od pátku laboratorně testováno pět lidí. Výsledky byly negativní, informovala dnes Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Další podezření byla v ČR v Kroměříži, Českých Budějovicích a dvou v Opavě, u dvou už byla vyvrácena. Celosvětově je asi 4500 případů, většina v Číně. Nemoci podlehlo přes 100 lidí.