Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nebyl to koronavirus? Pacient v Uherském Hradišti se cítí dobře, testy budou dnes

Šéf WHO netrvá na evakuaci cizinců z Číny, schválil postup tamních úřadů

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus neprosazuje evakuaci cizinců z Číny kvůli koronaviru. Jak dnes napsala agentura Nová Čína, Ghebreyesus také schvaluje postup čínských úřadů při řešení situace. Virus, který se začal loni šířit z Wu-chanu, zabil už nejméně 106 lidí a jen v Číně je jím nakaženo více než 4500 lidí. Další případy jsou v zahraničí, kde ale nikdo nezemřel.

Wuchanský virus je v Německu, lékaři potvrdili nákazu nedaleko Mnichova

Německo potvrdilo první případ nákazy novým typem koronaviru, který se šíří z Číny. Informovala o tom v noci na dnešek agentura DPA s odvoláním na bavorské ministerstvo zdravotnictví. Případ se objevil v okrese Starnberg u Mnichova. Další podrobnosti sdělí místní úřady dnes ráno na tiskové konferenci v Mnichově, čas bude oznámen, uvedl list Süddeutsche Zeitung.

Čechy děsí koronavirus. Ve skutečnosti mají mnohem větší problém

Koronavirus už pátý den kraluje českému internetu. Enormní zájem o něj potvrzují statistiky vyhledávačů, které ukazují, že Češi nejčastěji hledají jak se projevuje. Ve skutečnosti ale Česko ohrožuje mnohem závažnější epidemie.

O koronaviru se vědělo dopředu, včetně zemí, kam se rozšíří. Varování nikdo neposlouchal

Několik posledních týdnů žije svět zákeřným koronavirem, který se šíří z čínského Wu-chanu do celého světa. Ten se u prvních pacientů objevil už v loňském roce, významné zdravotnické organizace ale riziko připustily až v lednu. Ještě dříve však před epidemií varovala umělá inteligence. Nikdo ji ale nenaslouchal.

Ve Wu-chanu otevřeli první část nemocnice, Francie chystá evakuaci

Dělníci v čínském městě Wu-chan, odkud se šíří nový druh koronaviru, dokončili po čtyřech dnech práce první z budov nově vznikající nemocnice. Kompletní zařízení má už za necelý týden začít sloužit pacientům nakaženým virem 2019-nCoV, který si zatím v Číně vyžádal nejméně 82 obětí a nakazilo se jím téměř 3000 lidí. Na facebooku to uvedl čínský vládní Lidový deník, který zveřejnil i sestřih videa z pokračující stavby.

Počet podezření na koronavirus v Česku přibývá. Lékaři evidují několik nemocných

Lékaři v Česku evidují několik podezření nákazy koronavirem. Dva případy jsou na Opavsku, jeden na jihu Čech a jeden muž leží na infekčním oddělení nemocnice v Uherském Hradišti. Naopak u pacientky hospitalizované v pražské Nemocnici Na Bulovce se koronavirus nepotvrdil.

Nové podezření na koronavirus. Tentokrát na jihu Čech

Jihočeští hygienici evidují jeden případ podezření na koronavirus. Je to čínský turista. Leží izolován na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. Výsledek laboratorního vyšetření vzorků budou mít hygienici v úterý. ČTK to dnes řekla ředitelka českobudějovické hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Úřady kvůli koronaviru aktualizovaly weby o nejnovější informace

Češi shánějí informace o koronaviru. Volají nebo píšou maily například Nemocnici Na Bulovce, Hygienické stanici Hlavního města Prahy nebo volají přímo na informační linky lékáren a nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví i pražští hygienici aktualizované informace umístili na své weby.

Ochrání rouška před nákazou virem? Lékař vyvrací zažitý mýtus

Běžná papírová rouška chrání podle Rastislava Maďara z Lékařské fakulty Univerzity Ostrava, který se věnuje cestovní medicíně, hlavně okolí, nikoliv před nakažením. Musí se pravidelně měnit, ale je lepší ji mít, než nemít žádnou, řekl ČTK. Výrazně roste podle výrobců zájem o ústenky a respirátory z nanovláken, které podle Maďara chrání lépe. V tiskové zprávě o tom informovala Asociace nanotechnologického průmyslu ČR.

Další podezření na koronavirus. Nemocná žena na severu Moravy je v domácí izolaci

Moravskoslezští hygienici evidují jedno podezření nákazy koronavirem. Jde o Číňanku, která před 11 dny přiletěla z Číny a v tuzemsku u ní propukl kašel a dostala teplotu. ČTK to řekla ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Pavla Svrčinová. Nemocná je v domácí izolaci. Vzorky odebrané pacientce dnes putovaly do Státního zdravotního ústavu, výsledky by měly být v úterý.

Žena hospitalizovaná na Bulovce nemá koronavirus, do bioboxu nemusí

U ženy z Brazílie, která je hospitalizovaná v pražské Nemocnici Na Bulovce, se koronavirus nepotvrdil. Novinářům to dnes řekla Kristýna Herrmannová z Kliniky parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Žena je umístěná na běžném oddělení izolace, nikoliv v bioboxu pro vysoce nakažlivé choroby. Pacient, který byl v nemocnici už v pátek, má výsledky negativní.

Návrat Čechů z Wu-chanu? Po evakuaci by byli v karanténě ve Francii

Dva čeští studenti by po případné evakuaci z čínského Wu-chanu mohli zůstat v karanténě ve Francii. O evakuaci kvůli koronaviru Česká republika s Francií jedná. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Polska. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) se česká diplomacie zabývá otázkou, že by stát evakuaci zaplatil. Petříček nezaznamenal požadavek Číny o materiální či jinou pomoc.

Čínští politici pod palbou kritiky. Netuší, jak nosit ochrannou roušku

Sérii chyb vytýkají diskutéři na čínských sociálních sítích představitelům provincie Chu-pej, kteří v neděli vystoupili na tiskové konferenci uspořádané kvůli šíření nového typu koronaviru. Guvernér provincie, která je centrem nákazy, přišel v rozporu s všeobecnými nařízeními na konferenci bez respirační roušky.

Koronavirus v Česku? Pacient s podezřením na nákazu umístěn do izolace

Kroměřížská nemocnice prověřuje podezření na koronavirus u pacienta, který se nedávno vrátil z Číny. Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. Muž byl převezen na infekční oddělení Uherskohradišťské nemocnice, kde bude v izolaci. Z odebraných vzorků se ve specializované laboratoři potvrdí či vyvrátí nákaza novým koronavirem.

Češi berou lékárny útokem. Kvůli koronaviru skupují roušky

Češi kvůli hrozbě koronaviru nakupují v lékárnách ochranné pomůcky a léky. Zájem je především o ústní roušky, které už jsou na řadě míst vyprodané. Vyplývá to z vyjádření lékárenských řetězců na dotaz ČTK. Kvůli nákaze v Číně zemřelo 81 lidí, potvrzených případů nakažených je podle posledních údajů 2744. Česká lékárnická komora (ČLnK) dnes upozornila, že vyšší prodej roušek v ČR nemusí nutně souviset jen s koronavirem, ale obecně se sezonou akutních respiračních onemocnění.

Jak porazit nový koronavirus? Vědci zkoušejí léky na HIV

Pacienty z města Wu-chan zasažené novým koronavirem se lékaři v Pekingu pokoušejí léčit přípravky, které se často užívají proti HIV a AIDS. Informovala o tom dnes americká stanice CNN s odkazem na prohlášení pekingské zdravotnické komise.

VIDEO: Wu-chan připomíná město duchů, vyjednává se o evakuaci cizinců

Británie, Španělsko a Austrálie dnes oznámily, že se snaží pomoci svým občanům opustit čínské město Wu-chan, odkud se šíří nový typ koronaviru. Informovala o tom agentura Reuters. Evakuaci svých státních příslušníků z Wu-chanu mají v plánu podle dřívějších zpráv v nejbližších dnech i Spojené státy, Francie a Japonsko. Podle britských bulvárních médií ale Čína evakuaci cizinců brání.

Wuchanský koronavirus na Slovensku? Prověřují se další tři případy

Slovensko prověřuje další tři případy podezření na výskyt koronaviru, podle premiéra Petera Pellegriniho se ale potvrzení viru u zmíněných pacientů nepředpokládá. Pellegrini to dnes řekl novinářům po zasedání krizového štábu kvůli šíření koronaviru ve světě. Slovenské úřady chystají cvičení s cílem prověřit připravenost záchranných složek na zvládnutí nákazy.

Koronavirus se prodraží. Čína napumpuje do boje s nákazou miliardy

Čínské ministerstvo financí a národní zdravotnická komise poskytnou 60,33 miliardy jüanů (198 miliard Kč) na boj proti šíření nového koronaviru, který už v Číně připravil o život 80 lidí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na internetové stránky ministerstva.