Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus se prodraží. Čína napumpuje do boje s nákazou miliardy

Bezpečnostní rada státu řešila koronavirus. Babiš chce přísnější opatření na pražském letišti

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zlepšit na mezinárodním letišti v pražské Ruzyni opatření spojená se šířením koronaviru z Číny. Chce, aby veřejnost měla pocit bezpečí, řekl Babiš po ranním jednání bezpečnostní rady státu. Například piloti by podle něj měli při přistávání pasažéry informovat, že pokud cítí příznaky nemoci, mají se hlásit u zdravotní služby. Větší aktivitu čeká premiér také u pasové kontroly u příletů mimo schengenský prostor. Plošný screening nemá zatím podle hygieniků smysl.

Bulovka má pro pacienty s koronavirem připravené dva pokoje

Infekční klinika pražské Nemocnice Na Bulovce je na případné pacienty nakažené koronavirem připravena, v současné době má pro tyto případy vyčleněny dva volné pokoje. Počty lůžek může v případě potřeby zvýšit. ČTK to dnes sdělila mluvčí Bulovky Simona Krautová. Pokud by se u někoho infekce potvrdila, podléhal by izolaci.

Záhadný koronavirus "nakazil" i ekonomiku. Ceny akcií a ropy, zlato zdražuje

Čínský jüan dnes sestoupil na třítýdenní minimum kvůli rostoucímu počtu úmrtí v důsledku nového typu koronaviru. Obavy z ekonomických důsledků nového viru tlačí dolů rovněž ceny akcí a ropy. Roste naopak cena zlata, které je považováno za bezpečnou investici v období nejistoty.

Panika kvůli koronaviru. Mongolsko uzavřelo všechny vzdělávací instituce

Mongolsko od dnešního dne až do 2. března uzavře všechny školky, školy, univerzity a další vzdělávací zařízení. Tamní úřady se tak snaží zabránit šíření smrtícího koronaviru, který v uplynulých dnech zasáhl sousední Čínu.

Nový koronavirus rozsévá smrt. Zabil už 80 lidí, nakažených přes 2700

Kvůli nákaze novým koronavirem již v Číně zemřelo 80 lidí, potvrzených případů nakažených je 2744. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na prohlášení čínské národní zdravotnické komise. Úřady v provincii Chu-pej, z jejíž metropole Wu-chanu virus pochází, nedlouho předtím informovaly o 76 obětech a 1423 registrovaných případech.

Čína zakázala prodej volně žijících zvířat, tržnice jsou líhní koronaviru 2019-nCoV

Čína dnes oznámila dočasný zákaz prodeje volně žijících zvířat jako další z preventivních opatření, jejichž cílem je zastavit šíření nového typu koronaviru.

Nový koronavirus: Letiště Praha zatím kontroly nezpřísňuje, pasažéry chce vytipovávat

Kvůli koronaviru nebude zatím pražské Letiště Václava Havla zpřísňovat kontroly. Plošný screening podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nemá vzhledem k inkubační době 14 dnů smysl. Chce ale vytipovávat cíleně pasažéry, kteří vykazují příznaky nákazy. Několik lidí, naposledy dnes dvě ženy, už bylo vyšetřeno, zatím se žádný případ nepotvrdil.

Koronavirus se u Čecha ve Vietnamu zatím nepotvrdil. Dva Češi chtějí z Wu-chanu domů

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl (za ANO), že podle jeho informací se zatím nepotvrdil nový koronavirus u Čecha, který je kvůli podezření z tohoto onemocnění v nemocnici ve Vietnamu. Informaci o jeho hospitalizaci zveřejněnou vietnamskými zpravodajskými weby potvrdilo české ministerstvo zahraničí, podle něhož byl Čech hospitalizován z "čistě preventivních důvodů".

Smrtící koronavirus: Záhadná nemoc se objevila před měsícem, svět má strach

Nový typ koronaviru se objevil koncem loňského roku v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan v provincii Chu-pej. Podle lékařů vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.

Kvůli koronaviru zasedne Bezpečnostní rada státu, ČR spustila kontroly na letišti

V souvislosti se šířením koronaviru se v pondělí ráno sejde Bezpečnostní rada státu. ČTK to dnes v SMS zprávě napsal premiér Andrej Babiš (ANO). Nemoci způsobené novým koronavirem v Číně už podlehlo 56 lidí a nakažených je přes 2000. První možný případ infekce dnes ohlásilo Rakousko, tři nemocné má od pátku Francie. Podle premiéra se Bezpečnostní rada státu sejde v 07:00, o hodinu později začíná schůze vlády.

Nový koronavirus vylekal i Slovensko. Prověřovalo se první podezření na nákazu

Slovenští zdravotníci prověřovali první podezření na pacienta s koronavirem, které se však nepotvrdilo. Napsal to dnes zpravodajský web tvnoviny.sk.

První Čech hospitalizován kvůli koronaviru, má vysokou horečku

Ve Vietnamu je v nemocnici kvůli novému koronaviru český občan. Informaci zveřejněnou vietnamskými zpravodajskými weby potvrdilo ČTK české ministerstvo zahraničí, podle něhož byl Čech hospitalizován z "čistě preventivních důvodů".

Nový koronavirus děsí Česko. Na letišti Praha jsou zdravotníci, lékaři v pohotovosti

V souvislosti se šířením koronaviru se už nyní kontroluje, zda někdo z cestujících do České republiky nevykazuje příznaky nákazy. Uvedl to dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Na letišti Praha jsou podle něj připraveni zdravotníci a v pohotovosti je stálá lékařská služba a z hlediska bezpečnosti také hasiči. V Číně už koronaviru podlehlo 56 lidí a nakažených je přes 2000. Pacienti jsou hlášeni nejen z Číny, ale i z jiných zemích. První nemocnou s podezřením na koronavirus dnes oznámilo Rakousko.

Wuchanský koronavirus je hrozivější než SARS. Plnou silou teprve udeří?

Schopnost šíření nového koronaviru začíná podle čínských úřadů sílit. Na rozdíl od SARS (akutního respiračního syndromu), který se začal šířit v roce 2002 a usmrtil 800 lidí, je nový koronavirus infekční i v inkubační době. Oznámil to dnes zástupce národní zdravotnické komise Ma Siao-wej. Koronaviru už v zemi podlehlo 56 lidí a nakažených je přes 2000.

Wuchanský koronavirus zabil už 56 lidí, nákaza je v Kanadě a zřejmě i Rakousku

Novému koronaviru v Číně podlehlo již 56 lidí a nakažených je přes 2000. S odvoláním na úřady provincie Chu-pej, odkud se infekce začala šířit, o tom dnes informovaly zahraniční tiskové agentury. První nemocnou s podezřením na koronavirus - čínskou letušku - dnes oznámilo Rakousko, první potvrzený případ rovněž ohlásila Kanada.

Wuchanský koronavirus straší Evropu. Propukne epidemie?

Dva přední francouzští lékaři, kteří se v Paříži starají o dvojici infikovanou novým typem koronaviru, uvedli, že nákaza se v porovnání s těmi dřívějšími, například s onemocněním SARS, jeví slabší a riziko epidemie v Evropě je nyní malé. Informovala o tom dnes agentura AP. Třetí nakažený byl hospitalizován v nemocnici v Bordeaux.

Koronavirus už řádí po celé Číně, platí nejvyšší stav pohotovosti

V Číně se podle posledních oficiálních údajů novým koronavirem nakazilo už 1372 lidí, 41 jich nemoci podlehlo. Informovala o tom dnes čínská televize CCTV. Podle listu South China Morning Post je poslední čínskou provincií, kde nebyla nákaza zaznamenána, Tibet.

Útěk před koronavirem: Chystá se evakuace cizinců z Wu-chanu, včetně Čechů

Spojené státy, Francie a Rusko plánují evakuaci svých občanů z čínského města Wu-chan, odkud se koncem prosince začala šířit nákaza novým koronavirem. Metropole provincie Chu-pej je kvůli této infekci v rámci preventivních opatření dopravně izolovaná.

Wuchanský virus si vybírá vysokou daň. Už 41 mrtvých, přes 1300 nakažených

V Číně už na nový koronavirus zemřelo 41 lidí a počet nakažených už překonal 1300. Podle agentury Reuters to oznámily úřady provincie Chu-pej; z tamního města Wu-chan se infekce začala šířit. V celé Číně se dále zpřísňují preventivní opatření, včetně rozšíření počtu izolovaných chupejských měst a dalšího omezování dopravy.