Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus 2019-nCoV pronikl do Austrálie, pacient byl hospitalizován v Melbourne

Koronavirus je v Evropě. Francie hlásí několik nakažených

Ve Francii se objevily tři případy nákazy novým koronavirem, který byl poprvé zaznamenán na konci loňského roku v čínském městě Wu-Chan a jemuž podlehlo již nejméně 26 lidí. Jedná se o první výskyt viru v Evropě. Podle francouzského ministerstva zdravotnictví, které informaci oznámilo, se zřejmě budou objevovat i další případy.

Život v izolovaném městě: Čech uvězněný v ohnisku nákazy koronavirem hovoří o panice

Strach. Zřejmě nejsilnější emoce, která v posledních hodinách a dnech rezonuje mezi obyvateli Wu-chanu, města, na které čínská vláda uvalila karanténu kvůli masivnímu šíření neznámého koronaviru. Jedním z lidí, kteří se z místa nemohou dostat, je i mladý student z Ostravy.

USA potvrdily druhého pacienta nakaženého koronavirem

Ve Spojených státech byl zaregistrován druhý pacient, u něhož se potvrdila nákaza novým typem koronaviru. Jde o ženu, která se minulý týden vrátila z Číny. Podle médií to oznámilo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Letecké spoje do Číny fungují beze změn, prodejci nabízejí storna

Letečtí dopravci a prodejci letenek začali kvůli výskytu koronaviru v Číně nabízet bezplatné zrušení nebo změnu rezervace letenek do Číny. Spoje z Česka i dalších evropských zemí by však měly fungovat nadále beze změn. Vyplývá to z informací prodejců letenek. Čína kvůli šíření koronaviru, který si vyžádal od konce loňského roku 26 mrtvých a více než 876 nakažených, uzavřela dopravu do měst, kde je nejvyšší podíl nakažených včetně jedenáctimilionového Wu-chanu.

Zákeřný koronavirus zhatil novoroční oslavy v Číně, plány milionů lidí vzaly za své

Lunární Nový rok je v Číně bezpochyby největším svátkem roku. V mnoha čínských městech byly ale letošní oslavy, připadající na 25. ledna, zrušeny kvůli šíření nového typu koronaviru, jímž se v zemi nakazilo již přes 800 lidí a 26 pacientů na něj zemřelo.

Boj s wuchanským virem: Čína dělá opatření, která by byla jinde nemyslitelná

Uzavřít celá města s miliony obyvatel ve snaze zabránit šíření nového koronaviru je opatření, k němuž by se zřejmě jiné země než Čína neodhodlaly. Čínským úřadům to podle agentury AP umožnila rozsáhlá kontrola, kterou komunistická strana má nad společností, i zkušenosti s bojem proti epidemii SARS z let 2002 až 2003.

Wuchanský virus nahání strach. Jak se Čína poučila z epidemie SARS?

V Číně jako by se opakovala historie - přišla zima a s ní nová choroba. Na konci roku 2002 vypukla v jihočínské provincii Kuang-tung epidemie SARS. O téměř dvě desetiletí později udeřil v takřka stejnou roční dobu nový virus, tentokrát ve středočínském městě Wu-chan.

Strach z koronaviru narůstá. Část Velké čínské zdi u Pekingu bude uzavřena

Některé části Velké čínské zdi nedaleko Pekingu budou od soboty uzavřeny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na čínská média a úřady v Pekingu, které se starají o úsek památky v Pa-ta-lingu.

Koronavirus se šíří jako lavina. Peking se "opevňuje", platí důrazné nařízení

Úřady v čínském hlavním městě Pekingu dnes vyzvaly obyvatele města, kteří se vracejí z oblastí zasažených novým typem koronaviru, aby 14 dnů zůstali doma, a zabránili tak šíření nákazy. Informuje o tom agentura Reuters. Podobnou výzvu vydala i obchodní metropole Šanghaj.

Koronavirus v Číně se vymkl kontrole. Mrtvých a nakažených hrozivě přibývá

Už 26 obětí evidují čínské úřady v souvislosti s šířením nového typu koronaviru, který se na konci loňského roku objevil v 11milionovém městě Wu-chan. Počet prokázaných případů se zvýšil na 876, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na státní média. V nejvíce zasažené provincii Chu-pej je prakticky uzavřených 11 měst s přibližně 37 miliony obyvatel.

WHO kvůli koronaviru zatím stav globální nouze nevyhlásila

Odborníci zatím nevědí, do jaké míry je pravděpodobný přenos onemocnění novým koronavirem z Číny do Evropy. Dosud není k dispozici dostatek dat o jeho šíření a čeká se na více informací z Číny, řekla dnes hlavní hygienička České republiky Eva Gottvaldová.

Koronavirus vyvolává paniku. Posledních cestující, kteří se dostali z Wu-chanu, promluvili

Strach je přímo hmatatelný mezi cestujícími, kterým se podařilo odletět posledními letadly z Wu-chanu před uvalením karantény na toto čínské velkoměsto. Právě to je považováno za ohnisko nákazy novým koronavirem, který dosud způsobil smrt nejméně 17 lidí, píše agentura AFP.

Koronavirus děsí Evropu. Odborníci jsou zmatení

Odborníci zatím nevědí, jak pravděpodobný je přenos onemocnění koronavirem z Číny do Evropy. Dosud není k dispozici dostatek dat o jeho šíření, čeká se na více informací z Číny, řekla dnes novinářům hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Podle ní zatím není nutné vydávat doporučení, aby Češi do Číny necestovali.

Čínské město Wu-chan je kvůli koronaviru v karanténě, lidé vykoupili obchody

Peking ve snaze zabránit dalšímu šíření nového koronaviru odvolal všechny velké akce spojené s oslavami lunárního Nového roku, jehož příchod připadá na sobotu. Týká se to i tradičních poutí. Úřad čínské metropole pro turistiku uvedl, že se tím snaží omezit shromažďování lidí a že zdraví má přednost, informovala agentura DPA.

Smrtící koronavirus. Hrozba i pro Česko? Hlavní hygienička promluvila

Odborníci zatím nevědí, jak pravděpodobný je přenos koronaviru do Evropy. Dosud není k dispozici dostatek dat o jeho šíření, čeká se na více informací z Číny, řekla dnes novinářům hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldové. Podle ní zatím není nutné vydávat doporučení, aby Češi do Číny necestovali. Musí tam ale dodržovat hygienická pravidla, podobně jako třeba při epidemii chřipky.

Odkud se vzal zákeřný koronavirus? Čínští lékaři ukázali na viníka

Neznámý typ koronaviru, který se v uplynulých dnech šíří z čínského Wu-chanu a vyžádal si již 17 obětí, se přenesl na člověka z divokých zvířat, která jsou v Číně považována za delikatesy a používají se také pro výrobky tradiční čínské medicíny. Podmínky, v nichž jsou tato zvířata prodávána na tržnicích, přispívá ke vzniku nákazy. Dnes o tom s odvoláním na úřady informovala agentura Reuters.

Tají Čína pravdu o novém koronaviru? Z Washingtonu zní obavy

NÁZOR - Čína nesmí opakovat chyby, které učinila při epidemii onemocnění SARS, apeluje editorial serveru Washington Post. Vlivný americký deník přiznává, že nikdo zatím nedokáže odhadnout závažnost koronaviru, který se objevil v čínském městě Wu-chan, způsobuje nemoc podobnou zápalu plic, nakazil přes 550 lidí a 17 jich usmrtil.

Nový koronavirus straší i investory, čínské akcie prudce oslabují

Čínské akcie dnes kvůli obavám z nového koronaviru oslabily zhruba o tři procenta. Zaznamenaly tak nejprudší jednodenní pokles za téměř devět měsíců. Investoři prodávali zejména akcie podniků, které působí v dopravním a zábavním průmyslu, například leteckých společností či provozovatelů kin a zábavních parků.

Nový koronavirus mutuje. Už 17 mrtvých, strach z nákazy v Evropě roste

Počet obětí nákazy novým koronavirem stoupl v čínské provincii Chu-pej na 17. Informovala o tom dnes čínská státní televize s odvoláním na provinční vládu. Právě z tohoto regionu podle předchozí celkové bilance obětí pocházelo všech dosavadních devět zemřelých. Jenom v provincii Chu-pej už bylo zaznamenáno 444 případů nákazy a v celé Číně jich bylo podle deníku China Daily potvrzeno už 544.