Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Čínou se šíří záhadná nemoc. Lékař popsal, jak probíhá onemocnění koronavirem

Epidemie se rychle šíří. Nový koronavirus pronikl do Hongkongu a Macaa

První případy infekce novým typem koronaviru zaznamenaly dnes Hongkong a Macao, které jsou zvláštními správními oblastmi Číny. V Číně se virem, který způsobuje plicní onemocnění, nakazilo již 440 lidí a devět jich chorobě podlehlo. Čtvrtého nakaženého oznámilo dnes Thajsko. Kromě něj se dosud málo prozkoumaný koronavirus objevil také v USA, Jižní Koreji, Japonsku a na Tchaj-wanu, a to u lidí, kteří přicestovali z Číny.

Svět děsí nový koronavirus. Země zavádějí opatření, první státy zavírají hranice

Počet potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru prudce stoupá. V Číně se za poslední týden zvýšil o několik stovek a nemoc se nově objevila i v jiných státech. Nemocné eviduje například Japonsko nebo USA. Řada států proto posiluje kontroly na letištích a první země uzavírají hranice. Informuje o tom televizní stanice CNN.

Záhadný čínský koronavirus se dostal do USA. Na Evropu padá strach

U cestujícího z Číny byl v Seattlu na západě Spojených států diagnostikován nový typ koronaviru, šířící se z čínského města Wu-chan. Uvedla to dnes s odvoláním na federální Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) agentura Reuters.

Míříte do Číny? MZV varuje Čechy kvůli novému koronaviru

Při cestě do čínského města Wu-chan radí české ministerstvo zahraničí kvůli šíření nového koronaviru preventivně používat ústní roušky a vyvarovat se míst s velkou hustotou lidí. Ministerstvo to dnes uvedlo na svém webu. Ministerstvo se obává, že by se kvůli nadcházejícím svátkům v Číně mohl virus dostat do dalších zemí, včetně Česka. Ministerstvo zdravotnictví ale sdělilo, že pravděpodobnost zavlečení nového koronaviru do Evropské unie je zatím nízká. Neplánuje proto nyní mimořádná opatření, jako třeba kontroly leteckých pasažérů.

Nový strašák pro lidstvo. Koronavirus 2019-nCoV se bude dál šířit, tvrdí WHO

Nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění plic, se v příštích dnech pravděpodobně rozšíří do dalších částí Číny a možná i do jiných zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nový koronavirus se může šířit z člověka na člověka. Počet mrtvých a nakažených roste

Nový typ koronaviru, který se nedávno objevil v Číně a způsobuje onemocnění plic, se může šířit z člověka na člověka. Oznámily to dnes čínské úřady, podle nichž na tuto infekci zemřelo v Číně již šest lidí. Počet nakažených vzrostl na 291. Ve středu se kvůli novému typu koronaviru sejde krizový výbor Světové zdravotnické organizace (WHO), který rozhodne, zda je třeba vyhlásit celosvětový stav zdravotní nouze.

Záhadný koronavirus otřásá ekonomikou. Akcie padají, farmaceutické firmy si mnou ruce

Kvůli obavám z šíření nového viru dnes citelně oslabují akcie v Číně i dalších asijských zemích. Největší ztráty mají letecké společnosti a provozovatelé zábavních center, zájem je naopak o akcie farmaceutických společností. V Číně se objevil nový druh koronaviru, který už zabil nejméně čtyři lidi a u něhož úřady potvrdily, že se může šířit kontaktem mezi lidmi.

Málo prozkoumaný koronavir si vyžádal v Číně již čtvrtou oběť

Na zápal plic v souvislosti s málo prozkoumaným druhem koronaviru zemřel v Číně již čtvrtý člověk. S odvoláním na zdravotnické úřady ve městě Wu-chan na východě Číny o tom dnes informovala agentura Reuters.

Počet nakažených záhadným virem prudce stoupá. Nemocných jsou stovky

Počet potvrzených případů zápalu plic způsobeného novým a dosud málo prozkoumaným druhem koronaviru v Číně stoupl na 217. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala čínská média. Je to proti dosavadním údajům více než trojnásobný nárůst počtu nemocných. Čína dnes navíc oznámila, že nákaze podlehl již třetí člověk. První případ nového koronaviru hlásí u návštěvnice z Číny také Jižní Korea.

V Číně se objevilo 17 dalších případů nákazy novým virem. Lékaři neví, jak se přenáší

Čína dnes oznámila, že evidovala 17 nových případů zápalu plic, který způsobil nový druh koronaviru. Informovala o tom agentura Reuters. Zdravotníci se obávají, že by se virus mohl významně rozšířit v souvislosti s oslavami lunárního Nového roku příští týden, kdy se vydají na cesty stovky milionů čínských občanů. Čínský nový rok letos připadá na 25. leden.

Záhadná nemoc v Číně má další oběť

Záhadný zápal plic, který se objevil v centrální části Číny, má druhou oběť, oznámila dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle nich ve středu zemřel devětašedesátiletý muž ve městě Wu-chan, kde se nemoc poprvé projevila minulý měsíc.

Nový koronavirus pronikl za hranice Číny. Nákaza je v Thajsku a Japonsku

Japonec, který se vrátil z Číny a byl léčen kvůli příznakům zápalu plic, se nakazil novou formou koronaviru, který vyvolal epidemii v Číně. Japonská vláda dnes oznámila, že testy na tento virus byly u pacienta pozitivní. Virus se začal šířit v čínském městě Wu-chan v prosinci, nakazily se jím čtyři desítky lidí a jeden z nich zemřel.

Nový virus už zabíjí. Záhadná forma zápalu plic má první oběť

Epidemie neznámé formy zápalu plic ve střední Číně má první oběť. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na místní zdravotnické úřady. Virus se začal šířit ve městě Wu-chan minulý měsíc a nakazily se jím desítky lidí, z nichž sedm je nadále v kritickém stavu.

Záhadná forma zápalu plic děsí Čínu. Způsobuje ji nový typ koronaviru?

Epidemii neznámé formy zápalu plic, kterým se ve střední Číně v posledních týdnech nakazily desítky osob, mohl způsobit nový typ koronaviru. Do této skupiny se řadí také viry, které v minulosti způsobily epidemie SARS či MERS. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

Přelom v lékařství? Viry by mohly zabíjet rakovinu v mozku

Leeds - Viry jsou postrachem každého člověka. Způsobují totiž řadu nepěkných onemocnění, které mají někdy velmi složitou léčbu. Představte si ale viry, které lidskému tělu pomáhají. Podle nového objevu by to nemusela být jen teorie, ale fakt. Pokud se správně naučíme využívat jejich sílu. Informoval o tom magazín IFL Science.

Hrozí nám vážné nebezpečí? Ztracené lahvičky s virem SARS se pořád nepodařilo najít

Paříž - Pasteurův ústav je významné středisko základního výzkumu pro biologii a lékařství, slouží jako epidemiologické dozorové centrum. K chybám však může dojít vždy a ústav, který má kontrolovat výskyt infekčních onemocnění na celém světě, mohl způsobit smrtelnou epidemii po celém světě. Před třemi lety totiž výzkumníci ztratili dohled nad 2349 lahvičkami viru SARS a dodnes není jasné, kam se materiál poděl.

Virus MERS se přenáší z velblouda, potvrdila další studie. Počet obětí roste

Paříž - Výzkum rakouských vědců posílil teorii, že smrtící koronavir MERS se přenáší na člověka z velblouda, uvedla dnes agentura AFP. Tento virus se v posledních letech objevil na Blízkém východě a nejvíce obětí, nejméně 105, si vyžádal v Saúdské Arábii. Úmrtí na MERS hlásily také Spojené arabské emiráty a Egypt.

Lékaři se děsí: Nový virus podobný SARS se rychle šíří a je přenosný mezi lidmi

Paříž - Francouzské úřady v pátek vydaly prohlášení, že monitorují zdravotní stav dalších tří lidí, kteří přišli do kontaktu s mužem (65), který byl na konci dubna hospitalizován s nákazou koronavirem, který způsobuje nemoc podobnou SARS, píšou New York Times.

Smrtelná smršť: Virus podobný SARS zmutoval a začíná zabíjet

Birmingham - Ve Velké Británii podlehl nákaze zákeřným koronavirem muž, který se zřejmě nakazil od svého otce. Virus podobný smrtícímu SARSu podle vědců nyní zmutoval do podoby, kdy velmi snadno napadá lidské buňky a šíří se mezi lidmi. Informuje server rt.com.