Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Rozvratné akce i tvrdý boj na frontě. Náznaky protiofenzívy existují, nikdo ji ale nemůže potvrdit

Ukrajinci se na protiofenzívu zřejmě připravili jak konvenčně, tak i hybridně. Existují informace o systému ukrajinských agentů přímo uvnitř Ruské federace, kteří mají za úkol podnikat rozvratné akce. Mezitím sociálními sítěmi kolují videa ukazující čím dál tvrdší boje. Ty nejtěžší se zřejmě stále odehrávají v okolí Bachmutu, šéf Wagnerovců Prigožin podle RFE/RL potvrdil, že okupanti přišli minimálně o jednu vesnici. 
stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Ukrajina mění plány? F-16 při protiofenzívě nepoužije

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov řekl, že Ukrajina nepoužije stíhačky F-16 během nadcházející protiofenzívy. Před pár dny ale ministerstvo ještě uvádělo, že k osvobození Ukrajiny od ruských okupantů je zapotřebí 48 těchto stíhacích letounů.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Írán podle Sky News prodal Rusku munici pro válku na Ukrajině

Írán zřejmě opravdu prodává a dodává Rusku munici pro jeho invazi na Ukrajinu, která vypukla na konci loňského února. Ruská armáda podle nejnovějších informací odebírá od Teheránu dělostřelecké a tankové náboje. Ukrajinská města navíc už delší dobu terorizují drony íránské výroby. 
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Rusové tvrdí, že Ukrajinci o víkendu zahájili očekávanou protiofenzivu

Rusové tvrdí, že ukrajinská armáda v neděli ráno zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu, jejímž cílem má být opětovné dobytí okupovaných území. Podle Moskvy se první pokusy o průlom nevydařily. Ukrajinská ofenziva by značila další fázi konfliktu, který vypukl na konci loňského února. 
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Boje u Bachmutu pokračují, Rusko utrpělo značné ztráty, tvrdí Kyjev

Navzdory nedávnému zmírnění bojů v Bachmutu pokračují střety mezi ruskou a ukrajinskou armádou. Moskva v nich utrpěla značné ztráty, uvedly v neděli kyjevské ozbrojené síly podle Reuters. Město přitom nemá žádný strategický význam, přesto v něm podle západních odhadů bylo zraněno nebo zabito na 60 tisíc ruských vojáků.

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

Nebezpečí nehrozí. Írán tvrdí, že došlo k útoku na jaderné zařízení

Írán tvrdí, že jaderné zařízení Natanz v centrální části země se v sobotu stalo terčem útoků. Informovala o tom britská BBC. Během probíhajícího konfliktu k tomu mělo dojít už podruhé. Natanz navíc čelil americkému útoku už loni. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy