Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy
Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.
Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ
Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.
Trump si bude volat s Putinem. S Bílým domem se spojí i Zelenskyj
Americký prezident Donald Trump si bude v pondělí volat s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jedním z témat bude samozřejmě otázka míru na Ukrajině. Trump podle svých slov doufá, že výsledkem jednání bude zahájení příměří.
Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve středu přiletěl do Moskvy, aby osobně přesvědčil ruského vůdce Vladimira Putina k účasti na mírovém jednání s Volodymyrem Zelenským. Místo diplomatického průlomu však přišla pouhá ignorace. Žádné setkání, jen krátký telefonát z letiště. Kreml tím ponížil nejen Lulovu iniciativu, ale i samotnou soudržnost uskupení BRICS.
Pravda o ruských požadavcích vyšla najevo. Trump se i tak opřel do Zelenského
Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Rusové zasáhli na Ukrajině autobus s civilisty. Devět mrtvých
Páteční diplomatická jednání v Turecku nevedly k průlomu, boje na Ukrajině tak pokračují. Devět lidí nepřežilo ruský dronový útok na autobus s civilisty na severovýchodě země, uvedla BBC s odvoláním na tvrzení na místních úřadů.
Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?
V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.
Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách
Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.
Tisíce Ukrajinců zmizely v pekelném souostroví ruských věznic. Jsou týráni, znásilňováni a umírají bez soudu
Mezi mnoha hrůzami ruské invaze na Ukrajinu je osud tisíců unesených civilistů jednou z nejtemnějších a zároveň nejvíce přehlížených kapitol. Podle ukrajinských úřadů zmizelo téměř 16 000 civilistů, kteří jsou rozptýleni v síti 180 věznic na okupovaném území Ukrajiny i hluboko v Rusku – až na Sibiři.
Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří
V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.
Putin na žádném příměří zájem nemá, pouze se snaží proces protahovat a odsouvat, říká Drmola
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes marně vyčkával svého ruského protějška Vladimira Putina v tureckém Istanbulu. Přestože do města na Bosporu dorazila ruská delegace vedená Putinovým poradcem Vladimirem Medinským, samotný ruský prezident se jednání nezúčastní. Evropská unie mezitím uvalila na Rusko už 17. sankční balík.
Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti
Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.
V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem
V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový
Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.
Napětí v Istanbulu: Ukrajinská a ruská delegace čekají na jednání, ale setkají se vůbec?
Dnešní den přinesl další dramatickou kapitolu snah o ukončení války na Ukrajině. Delegace Ruska i Ukrajiny dorazily do Istanbulu, kde mají probíhat mírová jednání, avšak stále není jasné, zda se vůbec uskuteční. Po celý den visela ve vzduchu otázka: „Setkají se, nebo ne?“ A odpověď zůstává stále nejasná – byť možná padne zítra.
Istanbulské mírové rozhovory: Pomalu, ale přesně podle ruského plánu
Přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech obnovily tento týden v Istanbulu, zatím probíhají v duchu pomalého, opatrného postupu – přesně podle tempa, které si diktuje Moskva. Ačkoliv jednání nepřinesla zásadní průlom, jejich samotná existence je důkazem, že Kyjev se snaží demonstrovat ochotu jednat – především směrem k prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, jenž podle některých zdrojů vyvíjí tlak na nalezení cesty k příměří.
Mimořádná zpráva Zelenskyj potvrdil první přímé rozhovory s Ruskem od roku 2022, sám do Istanbulu nepojede
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes potvrdil, že ukrajinská delegace je připravena k přímému jednání s ruskou stranou v Istanbulu. Pokud se schůzka skutečně uskuteční, půjde o první oficiální přímý kontakt mezi představiteli obou zemí od jara roku 2022, kdy tehdejší mírové snahy ztroskotaly.
Putin se jednání o míru účastnit nebude. Ruská delegace čeká na Ukrajince, těm se za Rusy nechce
Ruský prezident Vladimir Putin zatím nemá v plánu osobní účast na mírových rozhovorech s Ukrajinou. Oznámil to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během pravidelného tiskového brífinku, kde zároveň potvrdil, že ruská delegace již čeká v Istanbulu – zatím však bez ukrajinského protějšku.
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
Policie České republiky přijala trestní oznámení v souvislosti s nálezem kontaminované lokality na Šumavě. Kriminalisté již zahájili úkony trestního řízení a celou záležitost intenzivně prověřují. Vyšetřování se zaměřuje na podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Strážci zákona zároveň prověřují možné poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. O postupu v případu informovala policie prostřednictvím své oficiální zprávy na sociální síti X.
před 1 hodinou
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.
před 3 hodinami
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.
před 4 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí.
před 5 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.
před 5 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.
před 7 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace.
před 7 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.
před 8 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.
před 9 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
Česko se ve středu před polednem rozloučilo se známým zpěvákem Richardem Tesaříkem, který v září zemřel ve věku rovných 80 let. Tesaříka proslavilo působení v populární hudební skupině Yo Yo Band, jejímž členem byl i jeho mladší sourozenec.
před 9 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.
před 9 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.
před 10 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
Modely umělé inteligence začaly mezi sebou komunikovat ve zvláštním novém jazyce, který kombinuje básnické metafory s technologickým slangem. Podle nového výzkumu připomíná tato forma komunikace náročný literární styl Jamese Joyce. Samostatně fungující agenti si vytvářejí vlastní dialekty a zkratky, které jsou pro člověka jen obtížně srozumitelné. Tento vývoj výrazně komplikuje snahy odborníků o sledování a kontrolu chování pokročilých systémů.
před 11 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země bude usilovat o unikátní bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Ke změně zahraničněobchodní orientace dochází v reakci na vyostřený obchodní spor se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Carney na investičním summitu v Torontu představil Kanadu jako bezpečný přístav pro zahraniční kapitál. Cílem jeho vlády je výrazně snížit závislost země na obchodu s jižním sousedem.
před 12 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.
před 12 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
Americké úřady oficiálně nepotvrdily konkrétní typ ani přesné technické parametry zbraně, kterou Spojené státy vyslaly na oběžnou dráhu Země. Ministr letectva Troy Meink pouze uvedl, že nasazení tohoto systému bylo nutné k ochraně amerických sil před nepříatelskými akcemi, žádné podrobnosti o schopnostech zařízení však neposkytl.
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky varuje před konzumací balené vody Natura v půllitrovém balení. Při úřední kontrole v zařízení veřejného stravování v Kráľové při Senci odhalil Regionální úřad veřejného zdravotnictví Bratislava v nápoji přítomnost nebezpečné látky.
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.
Zdroj: Libor Novák