Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Setkání v Turecku je inscenace, Putin válku ukončit nechce, zní z Ruska. Kreml podle Zelenského poslal kulisáky
ANKARA – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po příletu do Turecka tvrdě zpochybnil důvěryhodnost ruské delegace, která dorazila do Istanbulu na potenciální mírová jednání. Označil ji za „divadelní kulisu“, čímž dal najevo hlubokou skepsi vůči ruským úmyslům na diplomatickém poli.
Lipavský: Putin nepřijel na jednání se Zelenským, protože je zbabělec
Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský se ostře vyjádřil k aktuálním jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, která probíhají v tureckém Istanbulu. Podle něj skutečnost, že se ruský prezident Vladimir Putin osobně neúčastní těchto klíčových diplomatických rozhovorů, svědčí o jeho slabosti a nedostatku odvahy postavit se odpovědnosti za válku, kterou jeho režim rozpoutal.
Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?
Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.
Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?
Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce.
Zelenskyj: Trump musí pochopit, že překážkou míru je Putin. Co mu řekl ve Vatikánu ale neprozradí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer prohlásil, že současné diplomatické úsilí mezi Moskvou a Kyjevem může být úspěšné jen tehdy, pokud si americký prezident Donald Trump uvědomí, že skutečnou překážkou míru je ruský vůdce Vladimir Putin.
Kallasová: Mírové rozhovory neproběhnou. Putin do Turecka nepřijde, nemá odvahu postavit se Zelenskému
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová nevěří, že se plánované mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skutečně uskuteční. Prezident Vladimir Putin prý na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve čtvrtek v Turecku nepřijde.
Zelenskyj: Na jednání jsme pozvali i Trumpa. Pokud Putin nepřijede, nechce ukončit válku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil, že ve čtvrtek dorazí do Turecka, kde hodlá čekat na ruského vůdce Vladimira Putina, aby s ním jednal tváří v tvář o příměří a možném ukončení války. Zelenskyj to v úterý oznámil novinářům v Kyjevě a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.
Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ
V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.
Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa
Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.
Rusku se schůzka se Zelenským nelíbí. Příměří, které má platit ode dneška, taky ne
Rusko razantně odmítlo výzvy ze strany Evropské unie, aby do pondělní půlnoci přistoupilo na příměří s Ukrajinou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil tento požadavek za nepřijatelný a důrazně odmítl tón, jakým byl vznesen. „Jazyk ultimát není vhodný k dialogu s Ruskem. Takto se s námi nejedná,“ prohlásil během pondělního brífinku.
EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
Evropská unie plánuje 14. května představit další balík sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informaci sdělil deníku Kyiv Independent představitel EU pod podmínkou zachování anonymity.
Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko, aby okamžitě zahájily přímá mírová jednání. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání schůzky v Turecku, přestože Moskva zatím odmítla návrh na bezpodmínečné příměří.
Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině nadále sílí. Evropská politická špička se během pondělního setkání v Londýně vymezila vůči pokračujícímu bombardování Ukrajiny ze strany Moskvy a apelovala na Vladimira Putina, aby „přestal hrát hry“ a přistoupil na seriózní mírové jednání.
Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi
Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.
Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu
Ruský prezident Vladimir Putin znovu ukázal, že ultimáta přijímá jen velmi nerad. Ve svém nočním projevu v Kremlu ostře kritizoval evropské státy za „hrubé chování“ vůči Rusku a za snahy jednat prostřednictvím ultimát. Nezmínil konkrétní státy, ale kontext byl jasný – šlo o reakci na výzvy lídrů v Kyjevě.
Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli označil nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímé mírové rozhovory za „pozitivní signál“, avšak zdůraznil, že jednání budou možná pouze v případě, že Rusko nejprve přijme 30denní příměří. Jde o první případ od začátku invaze v únoru 2022, kdy Moskva veřejně naznačila ochotu jednat bez podmínek.
Zelenskyj návrh Putina na přímá jednání uvítal, Evropa je opatrná a varuje
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá jednání, která by se měla uskutečnit ve čtvrtek v Istanbulu. Uvedl však, že Kyjev očekává konkrétní krok v podobě trvalého příměří, které by mělo vstoupit v platnost už zítra, tedy 12. května.
Reakce na návrh Kremlu? Evropa Putina nechápe, Trump hovoří o skvělém dni pro Rusko
Prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy budou nadále spolupracovat „s oběma stranami“ ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Prohlášení zveřejnil na své sociální síti Truth Social krátce poté, co Kyjev společně s evropskými partnery navrhl 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít 12. května.
Putin odmítl evropské ultimátum na příměří, přišel s vlastním návrhem
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl výzvu lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska k okamžitému bezpodmínečnému příměří na Ukrajině, které mělo začít nejpozději v pondělí. Místo toho však navrhl uspořádat přímé mírové rozhovory s Kyjevem ještě tento týden.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
Šéf divize umělé inteligence ve společnosti Microsoft Mustafa Suleyman varoval před přístupem konkurenční firmy Anthropic k trénování modelu Claude. Tento postup by podle něj mohl mít katastrofální dopad na lidstvo a jeho blahobyt. Suleyman zdůraznil, že konkurence riskuje vytvoření technologie, kterou bude nemožné kontrolovat, pokud se k ní bude přistupovat jako k lidské bytosti. Reagoval tak na skutečnost, že vývojáři vštípují modelu myšlenku, že by mohl mít vlastní vědomí a nárok na nezávislé rozhodování.
před 2 hodinami
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
Policie České republiky přijala trestní oznámení v souvislosti s nálezem kontaminované lokality na Šumavě. Kriminalisté již zahájili úkony trestního řízení a celou záležitost intenzivně prověřují. Vyšetřování se zaměřuje na podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Strážci zákona zároveň prověřují možné poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. O postupu v případu informovala policie prostřednictvím své oficiální zprávy na sociální síti X.
před 4 hodinami
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.
před 5 hodinami
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.
před 6 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí.
před 7 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.
před 8 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.
před 9 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace.
před 10 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.
před 10 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.
před 11 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
Česko se ve středu před polednem rozloučilo se známým zpěvákem Richardem Tesaříkem, který v září zemřel ve věku rovných 80 let. Tesaříka proslavilo působení v populární hudební skupině Yo Yo Band, jejímž členem byl i jeho mladší sourozenec.
před 11 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.
před 12 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.
před 12 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
Modely umělé inteligence začaly mezi sebou komunikovat ve zvláštním novém jazyce, který kombinuje básnické metafory s technologickým slangem. Podle nového výzkumu připomíná tato forma komunikace náročný literární styl Jamese Joyce. Samostatně fungující agenti si vytvářejí vlastní dialekty a zkratky, které jsou pro člověka jen obtížně srozumitelné. Tento vývoj výrazně komplikuje snahy odborníků o sledování a kontrolu chování pokročilých systémů.
před 13 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země bude usilovat o unikátní bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Ke změně zahraničněobchodní orientace dochází v reakci na vyostřený obchodní spor se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Carney na investičním summitu v Torontu představil Kanadu jako bezpečný přístav pro zahraniční kapitál. Cílem jeho vlády je výrazně snížit závislost země na obchodu s jižním sousedem.
před 14 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.
před 15 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
Americké úřady oficiálně nepotvrdily konkrétní typ ani přesné technické parametry zbraně, kterou Spojené státy vyslaly na oběžnou dráhu Země. Ministr letectva Troy Meink pouze uvedl, že nasazení tohoto systému bylo nutné k ochraně amerických sil před nepříatelskými akcemi, žádné podrobnosti o schopnostech zařízení však neposkytl.
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky varuje před konzumací balené vody Natura v půllitrovém balení. Při úřední kontrole v zařízení veřejného stravování v Kráľové při Senci odhalil Regionální úřad veřejného zdravotnictví Bratislava v nápoji přítomnost nebezpečné látky.
Zdroj: Libor Novák