Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Tohle nikdy nebylo a nebude Rusko: Ukrajinci žijící pod okupací se děsí Trumpových mírových plánů

Z okupovaného jihovýchodu Ukrajiny se ozývají hlasy zoufalství, odvahy i naděje. Členka ženské odbojové skupiny Zla Mavka, která působí v jednom z měst pod ruskou kontrolou, popsala život pod okupací jako neustálý strach a napětí. Přesto se nevzdává. „Lidé tu zůstávají, protože nevěří, že zlo může vyhrát. Pořád doufají, že okupace skončí,“ vysvětlila pro CNN.
Miloš Zeman

Zemanovi nevadí, že se Fico setkal s Putinem. Česku předpovídá návrat Babiše

Exprezident Miloš Zeman očekává návrat Andreje Babiše na premiérský post, naznačují to jeho slova v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3. Babišův comeback do čela vlády by podle něj vedl ke zlepšení vztahů Česka se Slovenskem. Cestu slovenského premiéra Roberta Fica za Vladimirem Putinem do Moskvy označil za legitimní.
Evropská unie

Evropa oznámila nový vojenský balík pro Ukrajinu, Británie zvažuje rozmístění jednotek

Evropští spojenci oznámili zásadní navýšení vojenské pomoci Ukrajině v době, kdy se v Bruselu koná obranný summit NATO. Británie představila balík pomoci v hodnotě 450 milionů liber (580 milionů dolarů), přičemž hlavní část financí – 350 milionů – bude uvolněna ještě letos. Cílem je nejen posílení obrany Ukrajiny, ale i zajištění výhodnější vyjednávací pozice při případném mírovém urovnání s Ruskem.
Zadržený čínský občan Analýza

Číňané nejsou ten největší problém. Ten leží ve způsobu, jakým ruská armáda rekrutuje lidi

Ukrajinská armáda před několika dny oznámila, že zajala dva čínské občany bojující na straně ruské armády. Z války na Ukrajině se tak stále zřetelněji stává konflikt s globálním přesahem – a se stále větším počtem padlých, kteří nemají ani ruský, ani ukrajinský pas. Zatímco Rusko verbuje zahraniční bojovníky prostřednictvím slibů, klamání a někdy i donucení, Ukrajina sází na dobrovolnickou legii a transparentní výcvik. Motivace, status i rizika těchto zahraničních účastníků se ale zásadně liší.
Donald Trump

Moskva zabíjí malé děti a Trump mlčí. Svět čeká, kdy USA konečně začnou jednat

Zatímco válka na Ukrajině nadále eskaluje, Spojené státy se ocitají pod drobnohledem kvůli váhavému postoji prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusku. Tři týdny poté, co Ukrajina s USA souhlasily s třicetidenním úplným příměřím, Moskva návrh odmítla a místo toho předložila vlastní požadavky. Na místo zklidnění fronty se Rusko vydalo opačnou cestou a pokračovalo v útocích na civilní cíle.
Starlink, Photo by Mariia Shalabaieva

Musk má pravdu. Ukrajina je na Starlinku závislá, náhrada neexistuje, shodují se experti

Ukrajina je i nadále plně závislá na satelitní síti Starlink, kterou provozuje technologický magnát Elon Musk. Tato služba je pro ukrajinskou armádu během války s Ruskem zcela zásadní, neboť zajišťuje komunikaci na frontě, v nemocnicích či na vojenských základnách. Podle odborníků ale v současnosti neexistuje žádná jiná alternativa, která by se Starlinku vyrovnala.
Ruská armáda, ilustrační foto Analýza

Příměří v nedohlednu. Rusko podniká kroky, které svědčí o touze nadále válčit

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje navzdory rostoucímu diplomatickému tlaku, který iniciuje administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Kreml zřejmě využívá dialog jako nástroj k prodlužování války, zatímco v zákulisí chystá další eskalaci. Zatímco se Moskva snaží vyvolat zdání zájmu o jednání, mobilizuje až 160 tisíc nových vojáků. Rovněž spoléhá na vojenskou pomoc ze Severní Koreje, která zahrnuje živou sílu, dělostřeleckou techniku i balistické rakety.
David Svoboda Rozhovor

Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.
Mezi oběťmi ruského útoku na Kryvyj Rih jsou i děti. (4.4.2025) Prohlédněte si galerii

Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti

V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění. 
Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.
Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Ukrajina, Kyjev Původní zpráva

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.
Předchozí články Další články

včera

Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

včera

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

včera

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

včera

Glen Hansard

Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly

Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

včera

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.

včera

včera

Sloni, ilustrační fotografie

V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou

Strážci přírody v Keni i tamní odborníci vyšetřují záhadná úmrtí patnácti slonů, k nimž došlo během uplynulého měsíce v národním parku Amboseli a jeho bezprostředním okolí. Státní organizace Kenya Wildlife Service potvrdila, že u deseti zvířat byly před jejich skonem zaznamenány příznaky částečného ochrnutí, přičemž úhyn nastal velmi rychle, zpravidla do dvou dnů od prvních projevů.

včera

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

včera

Indie, ilustrační foto

Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů

Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.

včera

Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá

Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy