Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin hrozí útokem na Kyjev. Zbraní "srovnatelnou s jadernou"

Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil zasažením „rozhodovacích center v Kyjevě“ novou ruskou raketou středního doletu Orešnik (IRBM). Během summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) v Astaně zdůraznil, že tato raketa nemá ve světě obdoby a její síla je srovnatelná s jadernou zbraní. Tento krok podle něj představuje reakci na používání zbraní vyrobených v USA a Velké Británii na ruském území.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko při masivním útoku použilo kazetovou munici

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko z použití kazetové munice při masivním nočním útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento čin označil za „velmi podlou eskalaci ruské teroristické taktiky“. Ve svém prohlášení na platformě Telegram Zelenskyj uvedl, že útoku se zúčastnilo přibližně 100 dronů a 90 raket. napsal server The Guardian.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Na Ukrajině je po ruských útocích bez proudu milion lidí

Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny, které postihly více než milion lidí. Po nočních raketových útocích zaznamenaly rozsáhlé výpadky tři oblasti na západě Ukrajiny. Uvedl to server The Guardian.
Rusko, Kreml

Vaše podpora Ukrajiny je jen dobrodružství, ihned přestaňte, vyzvalo Rusko USA. Japonsko obvinilo z eskalace

Rusko varuje Spojené státy před „spirálou eskalace“ v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale zdůrazňuje, že bude nadále informovat Washington o zkouškách raket, aby se předešlo „nebezpečným chybám“. Toto prohlášení učinil ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který zároveň vyzval USA, aby zastavily vojenskou podporu Ukrajině a přestaly ji „povzbuzovat k nebezpečným dobrodružstvím“.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Únava, vyčerpání, frustrace. Ukrajinští vojáci přiznávají strach z Rusů i Trumpa

Ruský postup v okolí Pokrovsku, zachycený na zrnitých záznamech z dronů, představuje denní a nemilosrdný tlak. Stárnoucí obrněná vozidla se řítí přes zdevastovaná pole, zatímco ukrajinské útoky dronů rozsévají smrt. Některé ruské jednotky přesto pronikají k lesním okrajům, kde se ukrývají, a pokračují dál přes otevřená pole, i když je jejich technika opakovaně zasažena. Brutální obrazy válečného střetu jsou jasné i navzdory fyzické vzdálenosti – boj se přesunul na obrazovky dronových operátorů.
Ruská armáda, ilustrační foto Původní zpráva

Rusové na Ukrajině postupují. Nemají ale kapacity na to, aby se zmocnili celé země, říká Motyl

Ukrajinci v současné době nemají kapacity na to, aby zatlačili Rusy zpět. Exkluzivně pro EuroZprávy.cz to řekl americký historik a politolog Alexander J. Motyl. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci,“ řekl. Na druhou stranu ale zdůraznil, že ruská armáda nemá ekonomické ani vojenské kapacity na porážku celé Ukrajiny.
Kim Jong Un prochází kolem raketového motor

Vyměnil Kim lidské životy za ropu? Expert vysvětlil, proč KLDR poslala vojáky na Ukrajinu

Rozhodnutí Severní Koreje vyslat vojáky na podporu Ruska v jeho válce na Ukrajině lze vysvětlit pragmatickými a geopolitickými faktory. Pchjongjang tímto krokem sleduje především získání tolik potřebných dodávek ropy a zemního plynu z Moskvy, čímž se snaží obejít přísné mezinárodní sankce, uvedl ve svém komentář pro server National Interest Ulv Hanssen, docent na Právnické fakultě Univerzity Soka a výzkumný pracovník Švédského institutu pro mezinárodní záležitosti.
Dmitrij Medveděv

Jaderné zbraně na Ukrajině? Medveděv důrazně varuje Západ

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Západ před jakýmkoliv pokusem umístit jaderné zbraně na ukrajinské území. Reagoval tak na spekulace z USA, podle kterých americký prezident Joe Biden údajně zvažuje možnost převést jaderné zbraně na Ukrajinu. Uvedl to server SkyNews.
Armáda Velké Británie

Británie svoje vojáky na Ukrajinu nepošle. Ne oficiálně

Spojené království neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu, potvrdil britský ministr zahraničí David Lammy. Reagoval tak na zprávy francouzského deníku Le Monde, podle kterých Francie a Británie zvažují společný plán zahrnující nasazení vojáků či soukromých obranných společností na Ukrajině.
Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Běloruská armáda sestřelila ruské drony

V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace, uvedl server Kyiv Independent.
ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Ukrajina poslala na Rusko další střely ATACMS

Ukrajina podle analýz OSINT (Open Source Intelligence) poprvé vypálila americké balistické střely ATACMS s kazetovou municí na ruské vojenské letiště Kursk-Vostočný. Tento útok znamená zásadní eskalaci a symbolický krok v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl server Ukrainska pravda.
Armáda Francie

Evropa už nechce být pasivní. Jedná o vyslání vojáků na Ukrajinu

Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii. Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.
Předchozí články Další články

včera

Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

včera

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

včera

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

21. prosince 2025 21:45

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

21. prosince 2025 20:28

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

21. prosince 2025 19:16

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy