Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů	Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik	Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem	Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic	V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává	Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností	Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety	Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu	Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Zelenskyj poprvé mluvil s Ficem, který podle něj podceňuje Putina

Buď nás vezmete do NATO, nebo budeme mít jaderné zbraně, řekl Zelenskyj Trumpovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že během setkání s kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem diskutoval o potřebě, aby byla Ukrajina přijata do NATO. Zmínil také otázku kyjevského vzdání se jaderných zbraní, informuje Ukrainska Pravda.

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj odpověděl, jestli bude Ukrajina dál bojovat proti Rusku, pokud spojenci nepodpoří jeho plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během tiskové konference na summitu EU v Bruselu zdůraznil, že členství v NATO je pro Ukrajinu klíčovým krokem k zajištění její bezpečnosti a posílení pozice země. Uvedl to server Ukrainska pravda.

Setkání prezidenta Ukrajiny s předsedou vlády Maďarska Viktorem Orbánem v Kyjevě (2. července 2024).

"Více než děsivý." Z EU přichází první kritika Zelenského vítězného plánu

Maďarský premiér Viktor Orbán před čtvrtečním summitem Evropské unie v Bruselu silně kritizoval tzv. vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ve statusu zveřejněném na sociální síti Facebook označil tento plán za "více než děsivý".

Zelenskyj řekl, kdy skončí válka s Ruskem. Dočkal se podpory napříč EU

Evropská unie zůstává pevně na straně Ukrajiny a je odhodlána urychlit vojenskou a finanční podporu pro Kyjev, uvedl předseda Evropské rady Charles Michel na čtvrtečním summitu lídrů EU v Bruselu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s Markem Ruttem (20. srpna 2023).

Rutte sebral Zelenskému vítr z plachet. Jeho vítězný plán NATO nepodpoří

V Bruselu se ve čtvrtek sešli ministři obrany členských zemí NATO na dvoudenních jednáních, která se zaměřují především na válku na Ukrajině a budoucnost obranného průmyslu.

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Členství Ukrajiny v NATO je nezvratný proces, prohlásil Rutte k vítěznému plánu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu prohlásil, že je obeznámen s podrobnostmi tzv. ukrajinského vítězného plánu, který představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rutte zdůraznil, že je v pravidelném kontaktu s členskými zeměmi NATO a diskutuje o dalších krocích ohledně podpory Ukrajiny.

Komentář

Zelenského plán je troufalý, ambiciózní. A neuskutečnitelný

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil svým občanům plán na ukončení války. Stalo se tak poté, co ho za uplynulé týdny a měsíce představoval předním západním lídrům. Plán je to tak troufalý, že prakticky neexistuje šance na jeho uskutečnění – leda, pokud se do války zapojí i západní spojenci. Což se ale nestane.

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.

Zelenskyj představil vítězný plán, který má ukončit válku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu představil dlouho očekávaný "vítězný plán", jehož cílem je ukončit válku s Ruskem a posílit pozici Ukrajiny na mezinárodní scéně. Uvedl to server Ukrainska pravda.

Ukrajina se chystá na třetí válečnou zimu. Řeší, jak zajistit infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v rámci příprav na třetí válečnou zimu setkal se zástupci ministerstev a dodavateli energií, aby projednal opatření na ochranu energetické infrastruktury před možnými ruskými útoky.

Zelenskyj: Ruské jednotky se pátý den pokoušejí prolomit obranu v Kurské oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské jednotky se již pátý den pokoušejí prolomit obranu ukrajinské armády v Kurské oblasti. Navzdory intenzivním útokům však ukrajinské síly nadále odolávají a podnikají protiútoky, informovala agentura Reuters.

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.

Ve Varšavě proběhlo setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Tuskem (8. července 2024).

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Komentář

Válka na Ukrajině může skončit mírem za ruských podmínek. Co by to znamenalo?

Ukrajina nutně potřebuje mír, ale ne za ruských podmínek. Pokud Moskva ovládne mírová jednání svými požadavky, miliony Ukrajinců na novém „ruském“ území čeká krutý osud. Je čas zapojit veškeré diplomatické snažení do toho, aby se výsledná dohoda co nejvíce blížila návrhům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svět další genocidu skutečně nepotřebuje. Pokud dojde ke splnění ruských požadavků, budeme se na ni muset dívat.

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zelenskyj nastínil aktuální bojovou situaci v ruské Kurské oblasti

Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky v Kurské oblasti, do které pronikla přes hranici na začátku letošního srpna. Tvrdí to ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj. Vojáci podle jeho slov drží linii a neustupují. Moskva přitom v pátek oznámila, že v oblasti získala zpět dvě obce.

Rusko zahájilo ofenzívu v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky jsou v nebezpečí

Ruská vojska tento týden zaznamenala postup v Kurské oblasti na západě země, kde obsadila dvě obce, které předtím kontrolovaly ukrajinské síly. O událostech informovalo ruské ministerstvo obrany. Podle serveru Meduza, který působí z lotyšského exilu, zahájila ruská vojska novou ofenzívu na několika frontových úsecích v této oblasti.

Rusko decimuje ukrajinské přístavy. Útočí na jeden za druhým

Rusko za poslední tři měsíce provedlo téměř 60 útoků na ukrajinskou přístavní infrastrukturu, přičemž při nich zahynulo 79 civilistů. O těchto útocích informoval místopředseda ukrajinské vlády Olexij Kuleba s tím, že jejich intenzita stále narůstá. Cílem ruských útoků je podle Kuleby zejména oslabení exportního potenciálu Ukrajiny a záměrné vyvolání potravinové krize v částech světa, které jsou závislé na ukrajinských dodávkách obilí.

Zelenskyj připustil, že situace na Ukrajině je komplikovaná. Vyjádřil se k rozhovorům o příměří s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek popřel spekulace o tom, že by se během svých rozhovorů s evropskými lídry diskutovalo o podmínkách příměří s Ruskem.

Rutte prozradil, jaký je názor NATO na povolení použití zbraní dlouhého doletu proti Rusku

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a britským premiérem Keirem Starmerem v Londýně prohlásil, že diskutovali i o tom, zda ukrajinské ozbrojené síly mohou při úderech na cíle v Rusku používat zbraně dlouhého dosahu. Řekl, že rozhodnout o tom musí jednotliví spojenci.

Ukrajinští vojáci začali zpochybňovat ofenzívu v Rusku. Obsazení Kursku není úspěch, tvrdí expert

V ukrajinských vojenských jednotkách, které bojují v oblastech, kde ruské síly stále postupují, se stále častěji objevují otázky týkající se dlouhodobé strategie ukrajinské ofenzívy v ruské Kurské oblasti, trvající už více než dva měsíce. Uvedl to server France24.

před 1 hodinou

V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni

V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.

před 1 hodinou

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

před 2 hodinami

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

před 3 hodinami

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

před 5 hodinami

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

před 7 hodinami

Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje dnes na síti X informovala, že speciální posádka biohazard týmu provedla transport osoby s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc. Cílem byl převoz z Fakultní nemocnice Hradec Králové do pražské Fakultní nemocnice Bulovka.

před 8 hodinami

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

před 10 hodinami

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

před 11 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

před 12 hodinami

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 13 hodinami

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 14 hodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 16 hodinami

Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky

V Česku se očekává dosažení nejhoršího stavu hydrologického sucha od konce roku 2022, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí v tom hraje zásadní roli, zvlášť když momentálně panuje již druhá vlna tropických veder během letošního léta.

včera

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let.

včera

V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost

Neznámý pachatel během července v Jablonci nad Nisou napadl nejméně dvě ženy. Případem se zabývá policie, která se obrací na případné další oběti. V souvislosti s případem se pátrá po mladém muži. Útočník zatím naštěstí nikomu fyzicky neublížil.

včera

Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže

Kriminalisté dopadli muže, který v krátké době přepadl dvě poštovní pobočky. Pro pachatele si došla zásahová jednotka, přičemž se ukázalo, že muž měl nastoupit do vězení kvůli dřívější majetkové trestné činnosti.

včera

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.

včera

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu.

včera

První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval

Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy